17.10.2021 | Svátek má Hedvika


Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Patera 18.8.2021 19:20

Se zájmem jsem si přečetl Vaše příspěvky.

Asi budu souhlasit s fyzikálními a termickými údaji. Mám jen několik dle mého názoru podstatných připomínek:

1)teplota atmosféry je v daném místě (výška, poloha) pro všechny obsažené plyny, vodu, prach,... stejná.

2)Měrná hmostnost vzduchu (směs se všemi obsaženými plyny, párou, ...) je cca 1,4 kg/m3 (78%N2 a 21%O2). Při stejných podmínkách je měrná hmotnost CO2 1.9 kg/m3. Lze tedy předpokládat, že těžší plyn klesne "ke dnu".

3)Něco na tom asi bude, protože funguje fotosyntéza = přeměna CO2 na C a O2 zelenou částí rostlin za účasti slunečního svitu. No a kytky rostou na zemi, tak i CO2 asi musí být taky na zemi a ne někde nahoře tvořit jakési zrcadlo.

4)V minulosti bylo CO2 asi 2x více (0.08%) a jak tu pěkně rostly pralesy a bylo teplo. Půlku CO2 využily na tvorbu C a vyráběly O2. Z uhlíku máme dnes uhlí, které spalujeme.

5)jakákoliv přeměna paliva na elektrickou energii má účinnost cca 30% (uhlí, jádro, plyn, biomasa, ...). Tedy ze 100 vagonů paliva jich v zásuvce mám jen 30. Zbytek = 70 vagonů, je čisté ztrátové teplo pro ohřev atmosféry. Tedy topíme do vzduchu. Stejně tak i spalovací motor má podobnou účinnost.

6)Takže kdo topí "ekologicky čistou" elektrickou energií spálí 100 vagonů uhlí a stačilo by mu jich jen 30 na stejné "teplo domova", kdyby je spálil doma.

7)A elektroauta na baterky mají účinnost cca 75%, takže z těch 100 vagonů paliva v elektrárně využijí jen asi 25. A to nepočítám ztráty z nabíječek a ztráty kapacity baterií (elektriku sežerou ale nevyužijí).

8)Využívat nestálé - proměnlivé zdroje energie je určitě dobře, ale nemáme zatím významnou skladovací kapacitu na elektrickou energii pro vyrovnání kapacity "neřízených" zdrojů a více méně vyrovnané spotřeby.

J. Ticháček 18.8.2021 19:56

Ono to s tou účinností spalování paliva v elektrárnách je trochu složitější.

Většinou z nich vedou trubky, které vedou přehřátou páru do okolí a v desítkách výměníkových stanic se to teplo, které považujete za ztrátové, mění v teplou vodu do kohoutků a v zimě i do radiátorů. Nemluvě o tom, že v blízkosti elektráren bývá spousta firem, které potřebují suchou páru.

Takže sice z té stovky vagónů jich skončí v té zásuvce nějakých třicet (spíše čtyřicet), ale dalších třicet, nebo pětatřicet, jich skončí v okolních městech.

J. Patera 18.8.2021 20:11

Díky za připomínku.

Ano, část zbytkového tepla je využita pro vytápění atd, ale pořád jako teplo odchází do atmosféry. A i ty roury rozvodů mají ztráty. A nejsou malé.

A ta účinnost?? mezi generátorem v elektrárně a zásuvkou je nejméně 5x transformátor (á 95%?) a celé rozvody VN, VVN, NN. Proto jsem napsal 30%. Nejde mi o absolutní přesnost ale o názornost. A že to všechno je teplo do atmosféry.

A tu elektřinu nechci zrušit!!! Určitě je pro řadu využití zatím nenahraditelná. Jen mi docela skřípe její využití pro vytápění a další aktivity, kde je přímé spalování efektivnější.

V. Klepetko 18.8.2021 22:40

A má to naše "vytápění atmosféry" na klima vůbec nějaký vliv? Roční spotřeba primární energie na Zemi v roce 2020 byla cca 700 EJ (exa Joulů)

Kdyby byla účinnost spalování 30%, tak tato primární spotřeba odpovídá ve finále, po degradaci všech druhů energie na tepelnou, celkově uvolnění 2300 EJ energie do atmosféry, tzn asi 2,3 ZJ (zeta Joulů)

Roční příděl sluneční energie (s přihlédnutím k albedo) činí pro Zemi asi 4 x 10e15 GJ ročně, neboli 4000 ZJ.

https://www1.cuni.cz/~certik/texty/slunce.htm

Jinými slovy, Slunce nám ročně dodává na Zemi dvatisícekrát více energie, než je celková tepelná energie, která se uvolní do atmosféry za rok v souvislosti s využíváním všech fosilních paliv. Není tedy vliv člověka na energetickou bilanci Země úplně zanedbatelný, pokud jde o teplo, uvolňované z ropy, plynu a uhlí, ať už při přímém spalování, nebo při degradaci vyrobené elektrické energie na teplo?

J. Patera 18.8.2021 23:03

... no samozřejmě že MÁ - NEPATRNÝ!!!. Stejně jako emise CO2 z toho spalování. (viz Váš příspěvek dříve).

Hlavně jsem ale chtěl zdůraznit následky teze Ekoteroristů "Vše na elektřinu" a čistotu její výroby - viz cena emisních povolenek.

V. Klepetko 18.8.2021 23:20

Dobrá.

S pochybnostmi o významné rolí emisí C02 ve změnách klimatu celkem vřele souhlasím, možná z trochu jiných důvodů než autor. Ale to je na delší diskuzi...

P. Labaj 18.8.2021 20:43

No - nevím, nevím.

Pokud odvedu část tepla ve formě přehřáté páry, tak o to míň vyrobím elektřiny. To skutečně odpadní teplo, které zbude na konci procesu přeměny na mechanickou energii turbíny, je už nízkopotenciálové teplo. Tedy teplo a nízké teplotě, vhodné tak pro lokální vytápění skleníku nebo ohřev bazénu, ale ne pro dálkový rozvod teplonosného média.

Jistě by elektrárna skutečně mohla odvádět teplo o vyšší teplotě. Ale pak by byla sama proti sobě, protože úbytek elektřiny, o kterou vyrobí méně, má vyšší cenu, než získá za to teplo.

P. Pilík 20.8.2021 20:33

Milý pane, jste poněkud mimo realitu. Pára za turbinou má sice vysokou teplotu, ale nízký tlak. Proto jsou u každé parní elektrárny mohutné chladící věže, které páru ochladí na vodu pro další natlakování. Málokdo ví, že cca 40 procent Prahy - všechna sídliště na pravém břehu Vltavy, která jsou napojena na teplárny Malešice, Michle a Invalidovna - jsou zásobována teplem z dvou turbin elektrárny Mělník. Pára za turbinami je upravena na přetlakovou vodu - uvádí se 380 stupňů - která je vedena 36 km dlouhým potrubím do těchto tepláren, kde je ohřívána voda pro výměníkové stanice - 180 stupňů. Uvádí se, že ztráty teploty v potrubí z elektrárny činí pouhé 2 stupně.

P. Labaj 20.8.2021 20:48

No - jak myslíte. Já si to nemyslím. ;-)

Samozřejmě je možné odvést z procesu teplo o vysoké teplotě. Ale na úkor výroby elektřiny. Prostě fyziku člověk nepřekecá.

A Carnotův cyklus, tedy teoreticky nejvyšší možná účinnost tepelného cyklu, stále platí a platit bude i kdyby ho třeba chtěla Evropská komise zrušit. A v tom základním vzorci 1-t2/t1 prostě zvýšení koncové teploty t2 má značný nepříznivý vliv na celkovou účinnost.

Ne nadarmo je účinnost tepelných elektráren vyšší v zimě než v létě. A proto se třeba jaderky staví u moře, protože studená voda na konci cyklu zvyšuje účinnost.

Ale znovu - nezpochybňuji, že někde elektrárnu využijí částečně i jako teplárnu. Ale prostě té elektriky je pak na konci míň.

V. Mertan 18.8.2021 21:19

V minulosti bolo CO2 aj 20x viac ako dnes a nezabránilo to vzniku veľkej doby ľadovej. Bolo to napr. aj tzv. Saharské zaľadnenie v Ordovicu.