M. Šejna 15.1.2020 9:29

Nechápavý pane Zingo,

první Váš odkaz hovoří o souvislosti sluneční aktivity s globálními teplotami. Ty grafy ale zcela zámerně končí rokem 2000, protože ve 21.století se sluneční aktivita a teploty znatelně rozcházejí. Od konce 20.století se oteplilo skoro o půl stupně, ale po celé 21.století znatelně klesá sluneční aktivita.

To nejčerstvější na youtube od Svensmarka používá data stará asi 14 let. Vliv kosmického záření na tvorbu mraků nebyl prokázán, i když se vědci snažili, jak jen to šlo. V současnosti je sluneční aktivita velmi slabá. Kosmické záření je tedy výrazně silnější, ale globální oblačnost spíš ubývá. A přitom by podle Svensmarka měla být v současnosti nadprůměrná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 15.1.2020 9:09

Vážně? Už jste opravdu pochopil, že Země není skleník? Doopravdy?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 15.1.2020 9:13

Nemáte pravdu, skutečně se otepluje, podle měření v Brně na letišti se za 10 let oteplilo o 2,7 C. Ale při pohledu na mapu uvidíte, že třeba v Boskovicích u nemocnice je polní trať zvaná Vinohrádky, stejný název najdete u elny Dukovany a v Čebínské kronice je zapsáno, že si tamnější farář pěstoval a vyráběl mešní víno sám. To jsou polohy kolem 400 m n.m. a jak patrno, bývalo ještě tepleji. Někteří tvrdí, že jde o obvyklý geologický úkaz, protože žijeme na konci doby ledové - viz Skandinávský poloostrov, který stále ještě roste po odlednění. Obávám se však, že všechna tato opatření jsou stejně účinná jako ch cát proti větru. Ještě jeden názor - pobavení - za oteplování u nás mohou Němci, postavili do Severního moře větrníky a tím chladné větry nemají energii, aby dosáhly až k nám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 15.1.2020 8:31

Von není klimahysterik, von je jen totálně blbej a baví ho dávat nám to na odiv

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Svoboda 15.1.2020 8:35

Hrubost místo argumentu a pak, kdo je tady blbej

Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 15.1.2020 9:26

U tebe je to stále pouze blbost místo argumentu, Hnusný dne, tak se tolik nediv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 15.1.2020 12:00

no, pořád vy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Svoboda 15.1.2020 8:33

Nic jste nevyvrátil námořníku.

Já rozporuji vliv takového zpomalení proti nesrovnatelně většímu zpomalení na přirozených překážkách.

Jeden tanker svojí plochou při větru z boku zpomalí vítr víc, než všechny větrníkové farmy v Německu

Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Uživatel 15.1.2020 8:35

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 15.1.2020 9:27

Hm, a na to s tím tankerem jsi přišel jak, to by mě fakt zajímalo, Hnusný dne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 15.1.2020 19:46

..pane Svobodo, s tím tankerem jste vedle jak ta jedle. Při obtékání pevného tělesa plynem dochází k deformaci laminárního proudění na turbulentní jen v jeho blízkosti a v pokračování se opět proudnice vyrovnávají. Přitom proudící medium předává část své pohybové energie obtékanému předmětu. Průběh proudění za vrtulí větrné elektrárny má jiné charakteristiky, viz např. ADÁMEK, Martin. Modelování proudění vzduchu kolem vrtule větrné elektrárny. Ostrava, 2008. Diplomová práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

Názornou ukázku takové změny proudění( z laminárního na turbulentní) můžete vidět na: http://www.osel.cz/5686-vetrne-turbiny-rostou-jako-z-vody.html

obrázek : Brázdy za vrtulemi větrných turbín mořské větrné farmy Horns Rev II zviditelněné oblačností (zdroj Vattenfal)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 15.1.2020 8:33

Malý přídavek:"Dánské průzkumy ukázaly, že dokonce 14 km za větrníkovým parkem je proudění slabší, než před ním", říká Dr. Brandt

V oblastech Německa, zamořených větrníky, klesla rychlost větru prokazatelně o 0,5m/s.

https://www.donnerwetter.de/presse/immer-weniger-wind-durch-immer-mehr-windraeder_cid_24106.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 15.1.2020 8:46

A o kolik se snižuje proudění 14 km za Kodaní?

To ti dánšti průzkumníci taky měřili?

A co New York? Tam to bude možná 50 km, že jo?

Kdy zakážete mrakodrapy kvůli větru?

Na řadu by pak mohly přijít velehory. Jsou přece moc vysoké a kopce jsou moc blízko sebe

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 15.1.2020 11:00

No však ty kopce už na řadu přišly, už jsou větrníků plné. Asi ten vítr před tím zase tak moc nezpomalovaly, co?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 15.1.2020 12:58

to jste kouzlem nechtěného ale vyvrátil tvrzení vašich popíračských soudruhů, že vítr je zpomalován různými překážkami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 15.1.2020 14:42

Ne, vítr je zpomalován NOVÝMI překážkami, to není žádné "kouzlo nechtěného", ale FAKT!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 15.1.2020 14:45

A prosím, kdo jsou to ti popírači, o kterých pořád mluvíte, a co popírají? Já furt nechápu, koho vlastně máte na mysli?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 15.1.2020 14:48

Kromě toho, raději bych nerozebíral tvrzení vašich přitakávačských soudruhů, pokud proti vám stojí jakási skupina soudruhů popíračských. Na to pozor, soudruhu Šejno, s tím opatrně, abyste nedopadl jako Zelený bolševik. Ještě pořád u vás předpokládám alespoň nějakou základní inteligenci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 15.1.2020 18:18

..pane Šejno, zaměřte se na fyziku - aerodynamiku - laminární a turbulentní proudění. Budete překvapen.. a možná i pochopíte princip a účel větrolamu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 15.1.2020 18:58

Vy se zas zaměřte na logiku. Větrolam váš uchránií před větrem, ale rozhodne ten vítr nezpomalí. On toti ten vitr už 20 metrů za větrolamem fouká úplně stejně rychle

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 15.1.2020 19:12

.. naprosto nechápete fyzikální principy proudění v plynech a kapalinách. Tudíž ani nemůžete chápat závislosti přeměny energie. Sbohem..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 15.1.2020 8:37

Já když se postavím ke zdi baráku do závětří, tak na mě taky nefouká. Ale o 50 metrů dál už ano.

Ono je to logické, že přílišná hustota věstníků snižuje jejich účinnost. Ale nezpomaluje to proudění v atmosféře. To by pak totiž nefoukal vítr ani za žádným velkoměstem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 15.1.2020 8:48

Zde bych myslel ....... některé Vaše závěry přehodnoťte/přepište.

Občas místní klima reguluje třeba les, neboť zpomaluje proudění při zemském zemském povrchu ...... pokud se Vám to nezdá důležité ....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 15.1.2020 8:55

V lese to fouká málo, ale už nad korunami stromů to fičí ostošest.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 15.1.2020 9:10

Ale to jó. Já jen myslel něco úplně jiného .... proudění vzduchu se změní. Všechno má i jiné než prvotní účinky.

Já to řeknu tedy jinak:

Klimateroristi političtí mi seberou poslední peníze .... abych si sám mohl prohloubit studnu, vysadit pár jiných stromů. Vyhloubit trativod. Izolovat střechu/půdu ..... Vysadit vinnou révu ....

A ještě mi k tomu zakáží cokoliv samostatně na svých pozemcích konat ..... neboť bych právě "neodbornými" zásahy ničil výsledky jejich pětiletkové "práce".

Vše bude na "ekopovel".

Možná Vám to, pane Šejno, zatím nedocvaklo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 15.1.2020 9:04

A fouká?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 15.1.2020 8:44

Pane Zingo zkuste občas poměřovat míry vlivů. (Autor to opomenul také). Mělo by pak např vyjít, že nejen větrníky ale kdejaká budova vytváří odpor vzduchu .... ale naopak rozsáhlá odlesnění at už tvorbou zemědělské krajiny nebo vlivem "kůrovce"... proudění usnadnují.

Několikařádově podstatnější ale přitom je a bude, jak se na planetě změní celková bilance v důsledku změn albeda poárních oblastí, roměnou gradientu teplot ... a tedy proudění vzduchu kdy pro středoevropany má klíčový význam dění v severních polárích oblastech. Viz polární vortex a jeho proměny.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%A1rn%C3%AD_v%C3%ADr

Pokud se vám to ale zdá složité tak důsledky u nás schodou okolností zrovna dnes mediálně publikovali povolanější:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/rozlucte-se-s-rocnimi-obdobimi-pocasi-v-cesku-se-vymklo-z-mirneho-podnebi-86211?dop-ab-variant=121&seq-no=1&source=hp&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 15.1.2020 9:22

V otázce míry vlivů máte pane Rado (bez ironie) naprostou pravdu.

Příklad: Když vyskočím do výšky, tak po dobu výskoku se vychýlí (poskočí) na opačnou stranu i planeta Země.

Že je to "poskočení" Země neměřitelné? Ano, ale to už je jiná otázka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek