26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Otazníků kolem obnovitelných zdrojů přibývá

Pálení dřeva podle Sdružení národních akademií věd (EASAC) zhoršuje klimatickou změnu. Větrné elektrárny zase podle německých zdrojů devastují ptactvo, netopýry a hmyz. Podle amerického výzkumu navíc samy oteplují klima. Část vědců je přesvědčena i o tom, že zpomalují proudění vzduchu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
T. Hraj 15.1.2020 11:19

No to je doporučení pana Rady (ve zkratce).

R. Langer 15.1.2020 10:35

Aha, pardon, kdo nechápe jsem tady v tomto případě já... :-(

P. Grigar 15.1.2020 12:19

..žádné věšení!! Stromy je třeba mamlít do pelet a ekologicky spálit. I kdyby se na místo spálení měly vozit přes oceán. Na stromy se potom můžete dívat v televizi.. při svíčkách.

J. Krásenský 15.1.2020 11:01

R^

J. Ježek 15.1.2020 10:15

Vy jste asi neposlouchal pozorně Gretu!

Pouze nevzdělaní greténi vědí, co je pro nás (za naše prachy) dobré. I kdybychom z toho chcípnout měli.

Heil Greta!

P. Lenc 15.1.2020 10:12

Svižným zeleným krokem do ekonomické katastrofy.

V. Chrastina 15.1.2020 11:48

Stručné a výstižné, pane Lenci. Dávám palec nahoru. R^

J. Kostelanský 15.1.2020 9:56

Ja sa asi kvôli demagógiám šíreným v poslednom čase na Neviditelném psu stanem ekologickým aktivistom...

Napr. jedna klasika - ak by sa na výrobu elektriny používala len drevoštiepka, tak je ľudstvo o pár rokov bez lesov.

Vyvracia totiž niečo, čo nikto nikdy netvrdil. Drevoštiepkou sa samozrejme nedá vyrobiť 100 % elektriny, podobne ako sa 100 % elektriny nedá vyrobiť pomocou vetra či solárnych článkov. Ale tento argument demagógovia často používajú.

Koncepcia OZE je totiž úplne o niečom inom: postupne vytvárať mix obnoviteľných zdrojov energie, ktorý najlepšie využíva potenciál určitej oblasti či krajiny. V Nórsku je základom vodná energia, v Dánsku veterná, v južných štátoch to môže byť zase slnečná. A kombinovať to napr. s drevoštiepkou tam, kde sú na to vhodné podmienky.

A čo sa týka samotnej drevoštiepky, ide o to, ako sa na ňu pozeráte. Môžete ju vnímať ako prírodnú batériu, ktorá ukladá slnečnú energiu zo slnka. Je to úplne rovnaký proces ako pri uhlí, rope či zemnom plyne, rozdiel je len v čase. Pri fosílnych zdrojoch prebehlo "nabitie batérií" pred desiatkami miliónmi rokov a ďalšie dobíjanie už nebude. U drevoštiepky trvá "dobitie batérií" cca 4-5 rokov - toľko trvá, kým špecializované rastliny vyrastú a sú vhodné na zber.

J. Kostelanský 15.1.2020 9:58

Takže často sa, vážení diskutujúci, smejete sami sebe na svojej vlastnej hlúposti. Pretože nedokážete určité veci vnímať v širších súvislostiach, vytvoríte si nesprávnu predstavu a tej sa potom smejete.

Prajem vám pritom príjemnú samo-zábavu... :-)

P. Kubáč 15.1.2020 10:09

Možná byste se mohl zmínit, co dělat, když ani "optimálny mix" obnovitelných zdrojů nezajistí potřebné množství energie ?

T. Hraj 15.1.2020 10:20

To je od Vás ošklivé, pane Hubáči! Nutit ekologického aktivistu do počtů. To není fér. Copak nevíte, že neměl čas matematiku studovat, protože musel (za nás ostatní a tedy i za Vás) každý pátek zachraňovat planetu?

J. Vintr 15.1.2020 11:38

Asi jste si nevšiml, tak je snaha z toho mixu vyřadit tepelné elektrárny ve prospěch těch OZE, které samy o sobě ani omylem nemůžou zajistit nepřerušené dodávky energie. I kdyby OZE byly schopny dodat sto procent energie, pořád je nutné mít stoprocentní zálohu ve zdrojích, nezávislých na počasí. A to jsou v podstatě jen uhelné nebo jaderné tepelné elektrárny. A ty musí stále běžet, protože je nejde jen tak spustit ze studeného stavu.

P. Grigar 15.1.2020 12:48

..tož pane Kostelanský, pokusil jsem se dle vaší rady vnímat věci v širších souvislostech a vyšlo mi, že:

.. britská elektrárna Drax bude potřebovat ročně zhruba 7,5 milionu tun biomasy v podobě pelet, což znamená spotřebu dřeva z území o rozloze zhruba 12 000 km2.Vybudovaly se tak obří zásobníky pelet a dováží se milióny tun dřeva z celého světa. Z počátku byla biomasa pouze k uhlí přidávána, takže v roce 2015 byl podíl využití biomasy 35 %, v roce 2016 se pak přechází na 70 % výroby z pelet a dostává se postupně až na 100 % využití dřeva. Většina dřeva se dováží loděmi z Ameriky.

V širší souvislosti mi cosi takového připadá jako exemplární zhovadilost. V Británii si budou hrát s obnovitelnými zdroji energie a v Jižní Americe budou mizet lesy. Amazonský tropický deštný prales, přibližně 5 500 000 km2 ... je označován za zelené plíce planety. :-) A k tomu náklady na dopravu + emise: podle údajů IMO se lodě spalující mazut podílejí na celkových emisích oxidu siřičitého 13 procenty.Majitelé asi šedesáti tisíc nákladních lodí tak stojí před dilematem: Mohou začít nakupovat výrazně dražší palivo s čistějším spalováním – například klasickou naftu, nebo zůstat u mazutu a investovat do zařízení, která pročistí výfukový materiál předtím, než opustí loď. Tyto technologie však stojí až deset milionů dolarů, asi 224 milionů korun, za ekologičtější paliva by pak dopravci zaplatili o zhruba 55 procent více než za stávající. Tak či tak vyjdou razantní změny celé průmyslové odvětví na desítky miliard dolarů, varuje agentura Bloomberg.

P. Grigar 15.1.2020 12:51

Dánsko roku 2003 používá pelety a dřevní štěpku v elektrárnách Herning a Avedøre. Postupně se na dřevo převádí například i její elektrárna Asnæs se třemi bloky o výkonu 147 MW, 270 MW a 640 MW. Firma tak postupně nahrazuje uhlí dřevem a od roku 2003 snížila spotřebu uhlí z 6,2 milionů tun ročně na pouhých 1,7 milionů tun v loňském roce ve zbývajících dvou elektrárnách na uhlí. Do roku 2023 chce již spalovat pouze biomasu. Pokud bude spotřebovávat okolo 7 milionů tun dřevní hmoty, bude potřeba ročně vytěžit přes 10 000 km2 lesa.

Dánsko tak dováží potřebnou dřevní hmotu ze zahraničí. Většinou to zatím bylo z Estonska, Litvy, Lotyšska a Ruska. Postupně se však také stále více obrací na Ameriku.

Vskutku levné zdroje obnovitelné energie, dle hesla "Z cizího krev neteče." Takový dřevěný Nord Stream II. ;-)

M. Malovec 15.1.2020 10:07

Klidně si nnechte na Slovači vykácet všechny lesy, mně to je buřt, ale tady nám eo toho nekecejte.

P. Lenc 15.1.2020 10:07

Staňte se "ekologem" nic vám v tom nebrání.A hlavně vysazujte ty ˇ"špecializované rastliny" co vyrostou za 4-5 roků.;-D

J. Svoboda 15.1.2020 10:11

Vám rostou 300 let, už jste to napsal. Rv

Pěkný den.

R. Langer 15.1.2020 10:37

Jo, a dokonce i déle, Hnusný dne. To bys ale musel chodit na základní škole na přírodopis, potom bys to věděl. ;-D

J. Ježek 15.1.2020 10:17

Třeba duby nebo buky - u nás sice vyrostou za 100 let, ale na Slovači za 2 roky :-)

J. Svoboda 15.1.2020 11:15

U vás je dub a buk rychlerostoucí dřevina k peletování? Není, jen jste plácnul blbost.

Pěkný den.

R. Langer 15.1.2020 12:37

No, u tebe evidentně ano, Hnusný dne. A blbosti plácáš, jak sáhneš na klávesnici. ;-D

P. Grigar 15.1.2020 13:06

Chcete pěstovat dřevo japonského topolu tak, aby vám pokrylo vaši roční spotřebu na vytápění domu?Pak vám postačí 300 japonských topolů. Vypěstujete si 30 prostorových metrů dřeva a ušetříte až 33 000 Kč každou sklizní, což je 165 000 Kč za celou životnost plantáže.

Japonský topol má podle vlhkosti výhřevnost 8-14 GJ/tunu. V suchém stavu má lepší výhřevnost než smrkové dřevo a přibližuje se výhřevnosti hnědého uhlí.

Životnost plantáže 25 let, za tu dobu 5 sklizní,roční přírůstek je v závislosti na klimatických a půdních podmínkách zpravidla 2,5 – 4,5 m (tj. 10 až 20 tun biomasy na 1 ha).

Takové možnosti má přece každý, či snad neééé?! A těch prvních 5 let do první sklizně + rok na usušení nějak přežijete. Zimy jsou mírné... ;-D;-D;-D

J. Vintr 15.1.2020 14:01

Soused vedle mé zahrady vysázel ty japonské topoly. V dolní části u potoka mu opravdu rostou, ale dál do kopce se porost snižuje až na metrové proutky. A to je tam má už pět let. Takže ten topol bude asi hodně náročný na vodu a poroste jen tam, kde je jí dost.

T. Hraj 15.1.2020 10:25

Takže každých 4-5 let popíliť a spálit? Good luck! Víte, co vám to po několika takových obrátkách udělá s půdou (strukturou, živinami, organickou hmotou)? Můžete samozřejmě masívně hnojit minerálními hnojivy. Vydržíte déle, ale skončíte se zcela zdevastovanou půdou. Obnova cca 200 let.

P. Grigar 15.1.2020 13:56

.. jsou na to dotace! Bez nich by takové zvěrstvo žádný skutečný vlastník půdy neprováděl.

B. Havel 15.1.2020 10:25

Poslední elektrárna na drevoštiepku byla na Sahaře. Vím to, pracoval jsem tam jako dřevorubec;-D

K. Kubů 15.1.2020 11:07

A jak byste si pane Kostelanský představoval ten mix obnovitelných zdrojů pro zajištění spotřeby u nás v České republice?

Podle údajů ČEPS by za rok 2019 spotřeba uvnitř ČR cca 73,5 TWh. Z toho 30,5 TWh vyrobily jaderky co existují a doufám, že nikdo není takový šílenec, aby je zítra vypnul :-) Zbývá tedy 43 TWh. Z toho necelých TWh vyrobily FVE a VTE. Zbývá 40 TWh, pro které je potřeba nají obnovitelný zdroj.

Na vodu zapomeňte, nejsou místa a vody je čím dál míň. Takže tedy vítr a slunce. Vítr v našich podmínkách nic moc, pokud nechceme z Krušných hor udělat mixer všeho co míří k nám nebo od nás, tak moc velký potenciál u nás není. Sdružení fotosolárníků operuje studií, podle které je možné zvýšit instalovaný výkon z dnešních cca 2GW na 9 GW. Pokud bychom stejný výkon měli k dispozici loni bylo by to neuvěřitelných 11,169 TWh a to včetně využití akumulace přebytků výkonu. Nicméně k tomu bychom potřebovali mít ještě instalovaný záložní výkon v paroplynových elektrárnách, takových 10 Počerad o výkonu 860 MW a 24,5 GWh baterek. Celková produkce dohromady nějakých 41 TWh, takže produkci jsme pokryli. Ale ouha, 30 TWh stále pochází z fosilních paliv. Tak tedy "drvoštiepka" namísto paroplynek.

Nejslibnější jsou rychle rostoucí topoly. Při pětiletém cyklu vydrží plantáž 25 let s s průměrnou roční produkcí 20 tun o výhřevnosti 18 GJ/t. I kdybychom měli technologii s účinností 50%, tak z jednoho hektaru topolů vymámíme 50 MWh elektrické energie za rok. Takže na těch 30TWh bychom potřebovali rovných 600 tisíc hektarů. Jenže po 25 letech plantáž na huntě a nutnost rekultivace řekněme 10 let plus pět let na nárůst první sklizně. Takže potřebujeme o 60% větší plochu. To už dělá skoro milion hektarů topolových plantáží. A ty by už byly v přírodě zatraceně znát.

Suma sumárum, asi by to šlo, ale co za to? Pakatel 25 miliard dolarů investičních nákladů během řekněme příštích deseti let. A za třicet let znovu, spíš ještě dráž kvůli inflaci. Já bych to teda nebral.

V. Petr 15.1.2020 12:43

Stačí přejít na atom, a "problém" zlého CO2 je VYŘEŠEN. Pokud to zelení uznají, můžeme se bavit dál!

V. Kučer 15.1.2020 9:51

V energetice máme tři možnosti. Fosilní paliva, atom nebo návrat do devatenáctého století. V 19.stol. žilo na zemi 1-2 miliardy obyvatel takže pokud nechtějí klimaalarmisté vyvolat hladomor může být krásná zelená energie pouze jako doplňující. Fosilní paliva jsou vyčerpatelná takže je lepší používat je v chemickém průmyslu. Zbývá tedy osvědčený uran 235.

J. Kalina 15.1.2020 9:28

jsem proti zelenošílenství, ale rád bych připomněl pár věcí"

- názor, že dřevo roste pomalu, ale pálí se rychle je triviální, ale argumentace je to lichá neb záleží zda přírůstek dřeva NE ZEMI a tím stažení CO2 z atmosféry je v rovnováze (nebo nerovnováze - a jaké +-) se spalováním, kde CO2 opět vzniká!!! Obecně lze říci, že atomů všech prvků je na Zemi stále stejně (+- meteority), tak že jsou ve věčném koloběhu - recyklaci., Tycho de Brahe - kolotání. I to uhlí koluje. Kdyby lidí nebylo, by se např. tektonikou dostalo někam, kde by se rozložilo na jednotlivé složky, akorát jindy a opět by C koloval. Flóra nám již dnes děkuje, že to uhlí pálíme, když ta kráva matička Země potřebný uhlík kdysi ukryla pod zem!!

VŠE KOLUJE, JEN RYCHLOST JE RŮZNÁ.

- větrné elektrárny např v Alpách = hnus na pohled. Jestliže odebírají energii z proudění vzduchu, tak je jí ve vzduchu prostě méně = zpomalení proudění. Ještě by se dalo zvážit, zda náhodou nebrání přenosu vzdušné vlhkosti - páry dále do vnitrozemí (obecně za sebe ve směru proudění) a tím vytváření sušších míst v místech kde dříve bylo vlhčeji?. "Němci a Dánové" nám kradou vzdušnou vlhkost!!!

- počet lidí bych neřešil. Pokud bychom všichni žrali jenom trávu (flóru), bylo by nás maximálně tolik, kolik by se toho dalo trvale každý rok sežrat. pokud bychom všichni žrali jen maso, bylo by nás tolik, kolik masa by vyrostlo za rok na zvířatech žeroucích trávu. U lidí je to mix, ale stále je to stejný princip. Více trávy vyroste, když je více CO2 a tepleji.

- imigraci neřeším, to je minové pole Evropy, která na to dojede. Je podporovaná neb vhodně namixované voličstvo vždy vytvoří takový volební výsledek, že my lidé konsensu se spolu domluvíme na nějaké velké koalici a povládneme do konce svých životů a extrémní strany = mimo střed, vytěsníme mimo vládu.