Když jsme přešli před více než dvěma a půl lety na nový redakční systém pod lidovkami, museli jsme akceptovat řadu změn. Jednou z nich byl i jiný způsob sběru a vyhodnocování statistik o čtenosti Sardenu. Přišli jsme o počítadla u jednotlivých článků, což mne stále mrzí (Pechyho také, a to nemluvíme o redaktorech zavislých na informacích o čtenosti jejich článků), ale získali jsme hezky vypadající nástroje pro analýzu návštěv webů, které vyrábí firma Gemius.

Proti webalizeru, který fungoval na starém Sardenu, jsou tu zapojeny cookies, které umožňují shlukovat návštěvníky schované za různými firewaly - ať již firemními, nebo těmi, které mají jako front-end postavení různí provideři, především telekom (nyní kyslík) a mobilní operátoři. Také zeměpisné lokalizace se provádějí podle IP adres, nikoliv podle prostých doménových přípon. Vzhůru tedy do světa čísel, založeném na datech za poslední tři měsíce (červen až srpen)!

Rozdělení mezi „domácí“ (tedy návštěvníci čili naši čtenářové z ČR) a „hosté“ je dlouhodobě stabilizované na poměru 84 ku 16, i když v jednotlivých týdnech kolísá. Těch 16 procent se pak rozpadá na 6 procent ze Slovenska, 2 procenta ze Spojených států, o trochu méně z Německa a zhruba jedno procento z Velké Británie. Ve statistikách najdete docela zajímavé kuriozity - stále ovšem cituji údaje za červen až srpen. Žádný návštěvník z Estonska - měli by se stydět, i z takové Albánie k nám v červnu a červenci zabloudil aspoň jeden čtenář. Kuba, Honduras, Nepál, Fidži, Mongolsko jsou místy, kde možná jsou lvi - ale určitě tam nejsou čtenáři Sardenu. Ono těch zemí s nulou nebo téměř nulou je na celém světě mnohem víc. V takové Africe by bylo jednodušší vyjmenovat Jihoafrickou republiku, Egypt a Maroko jako státy, z nichž se na Sarden vstupuje sice málo, ale pravidelně, pak tam je několik zemí s ojedinělými přístupy, ale větší část Afriky je mimo veškeré naše statistiky. Kupodivu z Číny jsme za ty tři měsíce zaznamenali celkem slušný počet návštěvníků - i když je otázkou, kolik z toho bylo různých srpnových připojení Petra Čáslavy.

Tuzemští návštěvníci se rekrutují především z Prahy, těch je třiatřicet procent. Čtrnáct procent jsou (ka)Brňáci, zbytek jihomoravského kraje jsou dvě procenta, devět procent kraj ostravský, a pak je zlatý střední pruh země České - kraje ústecký, středočeský, pardubický a olomoucký se podílejí zhruba pěti procenty každý. Liberecký, hradecký, plzeňský, budějovický a jihlavský (promiňte - kraj Vysočina) se pohybují okolo tří procent každý, a všichni dohromady nechávají jedno poslední procento pro karlovaráky. (Někdy zkusím ty návštěvy přepočítat na počty obyvatel krajů, některé výjimky by asi přestaly vypadat tak výjimečně.) 

Mezi prohlížeči kraluje - jak jinak Microsoft se svým Internet Explorerem. Jeho různé verze používá 59% procent návštěvníků. Rodina Firefoxu (ať již používá pseudonym Mozilla nebo Gecko) je asociovaná se 35% návštěvníků, Operou se na nás dívá 5 procent čtenářů a pak už jsou drobnosti a kuriozity, jako třeba linuxí KHTML (neboli rodina Konqueroru).

U operačních systémů je nadvláda Microsoftu výrazná - to myslím souvisí s tím, že většina návštěvníků se připojuje z práce, a jejich zaměstnavatelé dávají jednoznačně přednost tomuto monopolu. Tady už musím použít i desetiny procent - Windows používá 97,5 procenta návštěvníků, Unixovskou rodinu (Unix, Linux a MacOS) 2,4 procenta a jedna desetinka připadá na zbytek - většinou Symbian, který je doma v řadě mobilních telefonů. Bohužel statistika v rámci windowsích verzí nerozlišuje Windows Mobile, takže nedovedu odhadnout, kolik čtenářů celkem k nám vstupuje z malých mašinek.

Jazykové verze operačních systémů běží v 80 - 85 procentech na češtině, 5 - 6 procent na slovenštině (je to nepoměr vzhledem k zeměpisné lokalizaci, ale s tím já ani statistiky Gemia nic nenadělají), angličtina, němčina a španělština se pohybují okolo jednoho procenta (na rozdíl od operačních systémů nebo prohlížečů tu jsou statistiky mezi měsíci dost rozkolísané). Máme dokonce i několik návštěvníků, jejichž operační systém mluví arabsky. Pokud nás čte nějaký Číňan nebo Japonec, buď používá systém v angličtině, nebo je skryt v asi půlprocentu směsi označené jako „Další“. Když se tak na tyhle čísla dívám, tak mi z toho vyplývá, že naprostá většina čtenářů má češtinu jako domácí jazyk jejich operačního systému a tedy i jako svůj hlavní jazyk - a to i když třeba bydlí na Slovensku.