27.4.2024 | Svátek má Jaroslav






ÚVAHA: létání v díle Julese Vernea

9.5.2009 0:05

Jan Pavlík verneovky létáníTOPlistCelému dílu slavného francouzského romanopisce, jenž geniálně předjímal vývoj vědy a techniky v 19. a 20. století, dominuje motiv cestování a jeho maximálního zrychlení. Hrdinové Vernových děl cestují opravdu po všech kontinentech naší Země, pod mořem, v jejím nitru i mimo ni a používají k tomu všech dostupných prostředků. Není divu, že se Verne zaměřil na téma létání a věnoval mu nejeden ze svých románů, v nichž lze pozorovat i vývoj jeho názorů na způsob přepravy vzduchem.

Jak lze předpokládat, v samých začátcích ještě autor nehoroval pro dosud nevyzkoušené metody a držel se zavedených a známých metod letu "lehčí než vzduch". Celý jeho první známý román "Pět neděl v balóně" je proto zasvěcen letu tímto dopravním prostředkem, který vykonají tři angličtí dobrodruzi nad územím Afriky od ostrova Zanzibaru až k řece Senegal. I v samých začátcích se však projevilo Vernovo novátorství, když vymyslel pro svůj balón nový systém regulace výšky pomocí kyslíkové a vodíkové dmuchavky, která zahříváním vodíku v balonu vyvolá jeho rozpínání či smrštění a tedy i stoupání nebo klesání celého balonu. Pravidelné zásobování vodou by mělo teoreticky zajistit možnost trvalého letu.

Nebylo proto vinou vynálezce doktora Fergusona, že byl let balonem nucen ukončit v důsledku útoku nepřátelských domorodců, kterému učinili přítrž teprve francouzští vojáci.

K letu balonem se Verne ještě několikrát vrátil, avšak již jen epizodicky. Pět Seveřanů v románu "Tajuplný ostrov" prchá z Richmondu balonem, avšak ten je v bouři poškozen a posádka ztroskotá na dosud neznámém ostrově, jemuž dají jméno Lincolnův. A i ztroskotanci na kometě ze stejnojmenného románu (ještě se o něm zmíním) se při přiblížení zpět k Zemi vracejí v prolínající se atmosféře obou těles na rodnou planetu balonem, do jehož koše se kupodivu vejde veškeré obyvatelstvo první obydlené komety na světě.

Jan Pavlík verneovky létání 2Verne se však brzy s létáním "lehčím než vzduch" rozešel a jasnozřivě předvídal rozvoj létání s přístroji těžšími vzduchu, které by měly ovládnout vzdušnou dopravu. A kde jinde vyjádřil svůj postoj jasněji než v klíčovém románu k tomuto tématu "Robur Dobyvatel". Robur, nadšenec moderního létání, odmítne na schůzi klubu příznivců balonů Weldon-Institutu staré aerostaty a přednese myšlenku letu pomocí nové techniky Je však vypískán a proto vzápětí unese čelní představitele klubu, strýce Prudenta a Phila Evanse, na svou novou vzdušnou loď Albatros.

Tento zvláštní vzdušný prostředek je popisován i vykreslen ve tvaru obvyklé námořní lodi, místo stožárů má však takzvané suspenzory - sedmatřicet sloupů, každý vybaven dvěma vodorovnými vrtulemi, z nichž vždy jedna se otáčela obráceně k zabránění vířivého pohybu Albatrosu. Pro vlastní pohyb pak slouží dvě hlavní čtyřlisté hnací vrtule na přídi a na zádi trupu. Samotné stroje byly poháněny elektřinou, avšak chemické složení článků a akumulátorů zůstávaly Roburovým tajemstvím. Albatros by tedy bylo možno srovnat s obrovskou helikoptérou

V románu je popsán let obou zajatců na palubě Albatrosu, s něhož se jim podaří uniknout teprve nad ostrovem Chatamem. Robur v je pak závěru příběhu opět unese, avšak daruje jim svobodu a mizí s prohlášením, že svět ještě není pro Albatros zralý.

Jeho génius mu však nedal spát a v románu "Pán světa" se objevuje jeho nový stroj Postrach, po němž pátrá vypravěč - detektiv Strock. Postrach je zvláštní dopravní prostředek a vskutku budí hrůzu na zemi i na souši - může totiž fungovat jako automobil, loď i ponorka. V okamžiku, kdy je pronásledován na pokraji Niagarských vodopádů, poznává Strock, rovněž unesený Roburem, i čtvrtou funkci stroje - ten roztáhne velká křídla a vznese se do vzduchu. Postrach byl poháněn Parsonovými turbinami a rovněž fungoval na elektrický pohon, při letu se ve vzduchu udržoval máváním křídel. Jako základnu již nepoužíval ostrov X jako Albatros, ale dutinu v hoře Great Eyry, podobnou Back-Cupu z Vynálezu zkázy. Létání se však Postrachu staloosudným - při bouřce na jezeře Erie se napůl šílený Robur odmítl ponořit a chtěl vzdorovat živlům ve vzduchu. Postrach byl zasažen bleskem a rozpadl se, s ním zahynul i geniální Robur. Zachránil se - jak jinak - jen hrdinný inspektor Strock.

Ke svému oblíbenému tématu se Verne vrátil ještě jednou v románu "Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy". Tento román sice měl ve skutečnosti napsat André Laurie, oficiálně je však připisován stále Vernovi a proto je do této přednášky zařazen. Vypráví o vskutku neuvěřitelných dobrodružstvích expedice vedené poslancem Barsacem, která na cestě do nitra Afriky k Nigeru naráží na nevysvětlitelné záhady a nakonec je unesena cizinci vybavenými nezvyklými stroji. Ty mají tvar plošiny spočívající na dvou širokých lyžích. Uprostřed plošiny je mřížkovaný sloup vysoký čtyři až pět metrů, v jehož středu se nachází velká dvoulistá vrtule a na vrcholu dvě křídla, kterými stroj mává. Motor a kabina s pilotem a cestujícími se nacházejí na úpatí sloupu.. Stabilita stroje je zajištěna pohyblivostí sloupu, který otáčením kormidla může opisovat malé oblouky kolem centrální osy a vyrovnává tak sklon křídel. Jedná se zde o kombinaci helikoptéry (při startu jsou křídla stažena a stroj vzlétá pomocí vrtule) a ornitoptéry (podobně jako u Postrachu), neboť po dosažení určité výšky je let zajištěn máváním křídel. Pohon obstarává stlačený zkapalněný vzduch.

Výprava je dopravena do dosud neznámého města v poušti Blackland, které nechal postavit podle plánů geniálního vědce Camareta zločinec Killer. Ten ovládá celé město pomocí skvěle vycvičených jednotek i nových vynálezů, jako jsou letadla, vzdušná torpéda (rakety země - země) a kykloskop - jakási dálková televize. Členům výpravy se však podaří dovolat pomoci a nakonec je s Camaretovou pomocí Blackland zcela zničen a otrokáři dojdou spravedlivé odplaty.

Slavnému romanopisci však pouhá cesta vzduchem nestačila. Lákalo ho tajemství mimo naši Zemi a proto není divu, že své postavy vyslal i do vesmíru. Ve dvojdílném románu "Ze Země na Měsíc" a "Do Měsíce" nechá předsedu Dělového klubu Barbicana, jeho protivníka kapitána Nicholla i francouzského novináře Michela Ardana vystřelit obrovským dělem Kolumbiáda v Tampě na Floridě (!) do vesmíru v náboji směřujícím na Měsíc. Původně měl být vystřelen pouze náboj kulovitého tvaru, na žádost odvážného Francouze však byl změněn na kombinaci válce a kužele. A na jeho výzvu se do vesmíru vydali s novinářem i oba protivníci Barbicane a Nicholl.

Všichni tři muži upadnou při startu do bezvědomí, ale proberou se a prožívají dobrodružný let na Měsíc. Samotný průběh letu je ve Vernově líčení zčásti poplatný představám té doby: stav beztíže se objeví jen uprostřed cesty mezi Zemí a Měsícem, hvězdoplavci prožívají opojení z množství kyslíku (obdobně jako v příběhu o doktoru Oxovi), když jeden ze psů zemře, posádka s klidem otevře okno a psa vyhodí do vesmíru, aniž by jim to způsobilo sebemenší únik vzduchu nebo dekompresi. Náboj dosáhne naší oběžnice a oblétá Měsíc, až se Barbicane pokusí přistát pomocí raket (je zajímavé, že Verne už ve své době předvídal využití raket, avšak pouze pro účely přistání, nikoli k překonání zemské gravitace při startu). Manévr se však zcela nepovede a bolid je vystřelen zpět k Zemi. Potopí se do moře, ale naštěstí vyplave opět na hladinu a dobrodruzi jsou zachráněni.

Na cestu vesmírem se nedobrovolně vydali i hrdinové románu "Na kometě", i když až na závěr románu o vlastní let nejde. Kapitán Servadac, jeho sluha, skupina Španělů, anglická posádka i potrhlý francouzský astronom se na různých místech Středomoří (Mostagnem v Alžírsku, Formentera, Gibraltar) dostanou do styku s obrovskou kometou, která svou přitažlivostí vyrve celé části zemského povrchu a odnese je s sebou. Trosečníkům se naskýtá možnost pozorovat planety i planetky Sluneční soustavy a zdá se, že na povrchu komety nijak nestrádají - podle Vernových představ na ní oproti skutečnosti panovaly celkem pozemské podmínky. Nakonec se kometa přiblíží opět k Zemi a její obyvatelé využijí balonu, aby se opět vrátili na rodnou planetu.

Motiv létání se v krátkosti objeví i v krátké autorově vizi budoucnosti "Ve XXIX. století", kde novinářský magnát Francis Bennet používá k přepravě aerovůz a jeho manželka se pro cestu z Paříže do Ameriky rozhoduje mezi podmořskou dráhou a aerovlakem. Zvítězí kupodivu podmořská rychlodráha, která umožní jízdu z Evropy do Ameriky za čtyři hodiny, zatímco aerovlak nepřesáhne rychlost tisíce kilometrů za hodinu.

Je vidět, že slavný autor jako i v jiných případech v zásadě správně předvídal rozvoj letecké techniky a moderního létání, i když ani on nemohl odhadnout bouřlivý rozvoj letecké dopravy i kosmonautiky ve druhé polovině dvacátého století. A přestože na naší obloze nelétají obrovské Albatrosy ani Camaretovy ornitoptéry a nikdo nepoužívá čtyřživelné stroje, zůstává Verne navždy jeden z průkopníků teorie létání i kosmonautiky - a samozřejmě moderní science-fiction...

Na Sardenu původně vyšlo 27. září 2001.

Jan Pavlík










Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...