... vražedkyně povýšená na profesora

V dávné době mého mládí nás matičky pobízely k větší píli, což zdůrazňovaly hrůzným varováním, že naše v jejich očích nedostatečná píle nás odsoudí k zaslouženému údělu metařů, dlaždičů, popelářů. Těmi jsme se vesměs nestali, ale takové vzpomínky se mi nejednou mihly v šedivé již hlavě v souvislosti s realitou v jiném kontinentě a hodně jiných časech.

Tak tomu u nás v Americe, kontinentu přemnoha podivných možností, značně dokumentováno výkony zejména mládeže - příslušníků rasové menšiny nikoliv již černošské, ale Afro-American, takový je teď politicky korektní příkaz. Neznám však odvážlivce, který by si troufl zdůrazňovat svůj Euro-American původ - rasistická provokace, kádrová katastrofa.

Každopádně jejich výkony v oblasti vzdělávání ve školách jsou zcela nejposlednější v porovnání s ostatní většinou národa. Ještě líp než běloši si počínají pilňáčkové s asijskými kořeny, s nepřekvapujícími výsledky nejvyššího životního standardu v zemi. (Zrovna před pár dny jsem sledoval dost explozivní televizní debatu, kde latinsko-americký žalobce obvinil bělochy evropského původu z dominantní role utlačovatelů, vykořisťovatelů, a na námitku, jak tedy vysvětlit tuto čínsko-indicko-japonsko-korejskou realitu, onen mravně popuzený, jakkoliv politicky korektní prokurátor ji odmítal slyšet.) Pozadu jsou Hispanics, Latinos, španělsky vesměs komunikující menšina, která svou katolickou rozmnožovací znamenitostí se třeba vbrzku stane většinou - pokud ji nepředběhnou mohamedáni, tak jak se jim již zřetelně daří v Evropě. Ještě chabější školní výsledky dosahují Indiáni - prapůvodní obyvatelé Ameriky, nyní oficielně přejmenovaní na Native Americans, což z potomků přistěhovalců ze sedmnáctého století činí nerodné Amerikány. Zbývají pak ještě eskymáci - přejmenovaní na Inuity, snad se to i vztahuje na pár roztroušených domorodců na vzdálených aleutských ostrovech. A úplně na konci výchovného peletonu je mediálně tolik zdůrazňovaná třináctiprocentní menšina oněch bývalých afro-amerických černochů.

- - -

V nedávném textu s názvem Přesvědčivá odpověď na nekonečně omílanou otázku jsem napsal: „Walter E Williams, profesor ekonomie na univerzitě George Mason ve státě Virginia, na značný rozdíl například od Baracka Husseina Obamy je stoprocentní černoch, vyrostlý v nuzných poměrech, vystudovaný v dobách bez preferenčního hodnocení oné tzv. pozitivní diskriminace. Svůj text s názvem „Black Progression and Retrogression“ neboli černošský pokrok a zpětný vyvoj, degenerace (Townhall.com, 24.prosinec 2014) začíná heretickým tvrzením, jaké by si žádný běloch netroufl vyřknout, natož napsat: že totiž američtí černoši v tak krátké době dosáhli tolik úspěchů jako žádná jiná rasová skupina v dějinách lidstva. Nabízí obtížně vyvratitelné důkazy: Kdyby oni byli posuzováni jako vlastní národ, při hodnocení jejich own gross domestic product by patřili mezi dvacet nejbohatších států. Byl to černoch generál Colin Powell, který se stal velitelem té největší armády v historii světa. Mezi největšími boháči je i několik amerických černochů a hodně je jich mezi nejproslulejšími celebritami. Toto vše bylo dosaženo za necelé jedno století a půl, což je druh pokroku, možného pouze v Americe.

Zásadní společnou neutuchající příčínou, tak jak se dozvídáme od černošských vůdců, zvolených či takové role si přivlastnících,- je vždy zdůrazňovaný, vhodně vágní „rasismus“, dědictví otroctví, i když došlo k jeho legálnímu zániku před sedmi generacemi. Černošské studijní výkony jsou ty zcela nejubožejší, v porovnání se všemi ostatními etnickými skupinami. Jeho příčiny se automaticky vysvětlí nedostatečným financováním, vzdor skutečnosti, že právě jejich školy jako například v hlavním městě Washingtonu jsou ty nejštědřeji dotované. Rekordně nejvyšší je i jejich kriminalita, že víc než devadesát procent zločinnosti, všeho vraždění, se koná v jejich vlastních řadách. O takovém výkonu se musí značně mlčet. Když však dojde k rasově ideologicky vhodnému zločinu, mediálně bude zmohutněn v celonárodní tragedii.

Hrstka statečných jako je Williams se ozvou a zdůrazní autentickou neexistující prapříčinu, jíž ovšem je rozpad černošské rodiny. V ní koncem devatenáctého století velkou většinou (70 až 80 %) žili oba rodičové..V období 1890 až 1940, poněkud vyšší bylo procento do manželství vstupujících černochů než bělochů. V roce 1940, černošských dětí narozených mimo manželství bylo 14 procent.

Velkorysý program „Great Society“L.B.Johnsona, prezidenta v šedesátých letech minulého století, umožnil, že stát v případě nepřítomného muže převzal roli manžela a otce jím zplozených dětí. Většina (75 % ) dětí se rodí mimo manželství, o většinu domácností (téměř 70 %) se pouze stará žena a stát. Muž nepřítomen, taková je realita. Nepřítomna je rodičovská autorita, potomstvo do nemalé míry nachází náhradu v členství pouličních gangů.

Zločinnost: té radikálně přibylo. Každý rok dochází k zhruba 9000 vraždám černochů, z nichž naprostá většina (94 %) se uskuteční ve vlastních řadách. Černoši - menšina (13 %) tvoří polovinu jak pachatelů, tak obětí všech zabití.

Vzděláním se pohrdá, školy opouštějí beznadějně nekvalifikovaní pologramotní či totálně negramotní absolventi, de facto analfabeti, takové to kádrové rezervy.

- - -

To je jen jedna strana tuze trapného výkonu. Nyní ta druhá, kterou započnu dívčím jménem Kathy Boudin z noblesní rodiny: její otec Leonard Boudin, významný advokát a rovněž komunistický funkcionář, její strýc I.F.Stone, neméně radikální publicista. (S ním jsem měl nepříjemnou zkušenost na promoci, vyslechnout jeho záštiplný antiamerický projev - což bylo v době, kdy se ještě nevědělo, že kromě svého pokrokového ledví pracoval nikoliv zdarma i pro sovětskou KGB.) Neteř Kathy nedokončila svá studia na prestižní Bryn Mawr College přesídlením do SSSR, poté jako ultraradikálka v letech šedesátých se vrátila do původní vlasti a v nápodobě italské Rudé Brigády a německých Baader-Meinhof revolucionářů se značně angažovala v organizaci Weather Underground, s bombami proti Pentagonu, budově Kongresu, komerčnim centrům v New Yorku a Chicagu. V kumštýřskě čtvrti Greenwich Village na Manhattanu měli svou výrobnu potřebných výbušnin a v roce 1970 při úsilí zhotovit správné bomby k rozmetání osmnáctiletých branců odvedenců, na tancovačce blízké posádky Fort Dix, cosi se nepovedlo, dům vylétl do povětří spolu s třemi výrobci, z výrobkyně Diany Oughton zbyl pouze jeden prst. Kathy Boudin byla jen částečně pošramocena a podařilo se jí jako zcela nahaté uprchnout. Útulek nalezla u Black Liberation Army, podílela se na revolučních přepadech, včetně obrněného vozidla firmy Brinks v Rockland County v roce 1981, s přestřelkou, po níž zbyly dvě vdovy a devět dětí. Při úniku z lupem tato Kathy se postarala o přepad čtyř Nyack policistů, z nichž Waverly Brown byl první černošský strážce veřejného pořádku takto usmrcený.

Kathy Boudin, revolucionářka noblesního původu ve vězení pobyla devatenáct roků. Pokrokový Hollywood sympaticky zareagoval, Robert Redford se postaral o zhotovení filmu s názvem The Company You Keep, k velebení Weather Underground, bojovníků za lepší příští, s hlavní postavou s jménem Sharon Solarz, se zásadním přesvědčením: „Ano, dělali jsme chyby, ale měli jsme pravdu. A udělala bych to znovu.“

Nevím, zda tento film byl v Praze promítán, ale pozadí jeho stvoření nějakou souvislost s Českou republice přece jen má. V době uvedení opusu na svobodu propuštěná vražedkyně dostala štědrou nabídku tzv. 2013 scholar-in-residence od New York University. Tuto událost univerzita sdělila světu informací, že dotyčná poctěná „has been dedicated to community involvement in social change since the 1960's“. Že se svým životním počínáním se zasluhovala o žádoucí sociální pokrok.

Pokud by některý čtenář se chtěl dozvědět víc, nechť v Praze dojde na fungující odbočku této univerzity, pár kroků od Staroměstské radnice. Známý politolog Jiří Pehe je jejím schopným ředitelem.

Do roka tato instantní vědkyně povýšila na ještě víc prestižní půdu Ivy League - Columbia University, s titulem „Assistant Professor at the Columbia University School of Social Work“. Proděkan či proděkanka Marianne Yoshioka si ji nemůže dost vynachválit: „Je to vynikající učitelka dosahující každý rok neuvěřitelně vysokého ohodnocení.“

Tak znamenitě vychovávaným nadšencům zřejmě nevadí, že jejich idol, téměř již ve věku 70 roků, je odsouzený mordýř.

- - -

Pohodlnou kariéru s profesorským kloboučkem a nehrozitelnou existenční definitivou si pořídil nejeden revolucionář či revolucionářka usilující o zničení tak hanebného, morálně a všelijak prohnilého systému.

Například Angela Davis, University of California, Santa Cruz.
Kathleen Cleaver, bývalá manželka Eldrige Cleavera, Yale Law School.
William Ayers, University of Illinois.

Zvlášť pozoruhodný mi připadá Obamův vztah k tomuto bývalému významnému činiteli teroristické organizace Weather Underground. Spolu se svou manželkou Bernardine Dohrn se podílel na kladení bomb a vyhazování federálních budov do povětří. Ayers se svou chotí uspořádali večírek k zahájení Obamovy politické kariéry, Obama a Ayers vypomáhali nadaci Woods Foundation distribuovat peníze k prapodivným účelům.

Obama otázku na jeho konexi s Ayersem odmítl s poukazem na skutečnost, že jemu v době třeskutých revolučních aktivit bylo pouhých osm roků. Jenže Obamovi bylo čtyřicet roků, když Ayers ve svém interview v The New York Times, uveřejněném zrovna v tragický den 11. září 2001, nostalgicky zavzpomínal na své někdejší počínání a jak že ho mrzí (despair – zoufalství), že té škody nemohl způsobit víc. Paní Dohrnová Ameriku charakterizuje jako bestii (beast) a zrůdu (monster). Nicméně Obama vydal prohlášení, v němž tyto dva spoluobčany pokládá za „mainstream“ , čili průměrné, normální, nepozoruhodné Američany.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče