Pád cen ropy, který začal před několika týdny, narýsoval zcela nový scénář ekonomického vývoje západního světa. Z hlediska „zdravého rozumu“ už byl zřejmě mimo realitu raketový vzestup cen ropy od března do července ze 100 až na 150 dolarů za barel, současně došlo i k posílení dolaru vůči všem světovým měnám.

V době rychlého vzestupu cen ropy a následně růstu cen benzínu a nafty v celé Evropě, začínaly i v důsledku protestů spotřebitelů (rybáři ve Francii, dopravci v Beneluxu) spekulace čelných politiků (prezident Sarkozy) o nutnosti čelit tomuto růstu cen snížením daní. U nás se této úvahy chopila ČSSD (stínovým ministrem Urbanem) a také poslanec Tlustý. V té době jsem upozorňoval např. zde (http://www.janbarton.cz/paroubkova-programova-destrukce-a-tlusteho-pad.html) na nesmyslnost podobných úvah. Bylo by dnes zajímavé zjistit, zdali pan Urban už dopsal svou verzi zákona na snížení spotřební daně u benzínu a nafty. Možné je však i to, že než s tím vůbec začal po návratu z prázdnin, pád cen ropy na světových trzích a pokles cen u našich čerpadel mu sebral všechnu chuť do práce.

Jak ukazuje současná burzovní panika, politici mají přesto stále plné ruce práce. Mimo jiné i v důsledku předražených nemovitostí, jejichž ceny spadly za poslední rok o desítky procent, jsou v bankrotu nebo těsně před ním významné bankovní domy. Americká vláda v tomto týdnu učinila dvě zásadní rozhodnutí. Nechala padnout investiční banku Lehman Brothers a slíbila poskytnutí úvěru 85 miliard dolarů pojišťovně AIG za získání výrazné majority ve společnosti. Nikdy se tak nedovíme, co by se stalo, kdyby americká vláda rozhodla jinak a nechala padnout obě instituce nebo naopak oběma hodila záchranné lano. Víme ale s jistotou, že jarní záchrana jiné americké investiční banky Bear Stearns k žádnému zásadnímu obratu ve vývoji nepomohla. Podle finančních analytiků údajně Lehman Brothers dostala v srpnu nabídku na odkoupení, ta však nebyla akceptována z důvodu, že se vedení banky domnívalo, že může dostat víc. Po měsíci je banka v bankrotu. Lze téměř s pravděpodobností hraničící s jistotou tvrdit, že se manažeři banky spoléhali na záchranné laso podobně jako v případě banky Bear Stearns. Naopak, kdyby americká vláda nechala v březnu Bear Stearns padnout, pravděpodobně by dnes banka Lehman Brothers mohla ještě žít.

Pády burz na celém světě jsou největší od útoku na newyorské světové obchodní centrum z 11. září 2001. Moskevská burza zažívá nejhorší dobu od krize v roku 1998. Tato krize by měla ruským vládcům připomenout, že jejich mocenské plány mají jasné ekonomické hranice. Neuvěřitelný růst cen ropy z první poloviny letošního roku možná právě ruské politiky svedl k tomu, že začali výrazně přeceňovat své možnosti. Za tak drahou ropu mohli náhle získat všechno mnohem rychleji. I to mohlo stát v pozadí ruské agrese proti Gruzii. Pád ceny ropy i pád moskevské burzy přinutí i Rusko přehodnotit své nejbližší politické kroky.

Podobně zasáhl bankrot Lehman Brothers americkou předvolební prezidentskou kampaň. Republikáni potřebují co nejrychlejší stabilizaci situace. Proto zachrání i pojišťovnu AIG. Pokud by stávající panika trvala příliš dlouho, mohla by část nerozhodnutých voličů přejít do tábora Obamy. Do voleb je však ještě mnoho týdnů a současnou situaci ještě může McCain ustát.

Z výše uvedeného je zřejmé, že světová ekonomika bude v příštích dnech a týdnech hledat nové směry. V nestabilních poměrech, kdy se hroutí firmy, které se desetiletí podíleli na světovém ekonomickém vývoji, je evidentně zcela nesmyslné zabývat se takovými drobnostmi, jako jsou spotřební daně jedné ze světových komodit. Politikové by měli vzít současnou situaci na vědomí a regulaci trhu spíše uvolňovat než utužovat. Především bych ale očekával, že se vrátí do role ochrany spotřebitelů před ochranou dominantních hráčů na finančním trhu. Za správné bych považoval závazek, že záchrana velkých firem bude vždy naprosto výjimečnou záležitostí s velmi malou pravděpodobností. Jenom tak lze velké firmy odnaučit pocitu toho, že jsou „příliš velké na to aby je vlády nechaly padnout“.