10.12.2018 | Svátek má Julie


SPOLEČNOST: Přijdou další Romové ze Slovenska?

20.12.2016

Na webových stránkách Vlády České Republiky se dozvídáme, že vláda svým usnesením č. 626 ze dne 7. července 2016 vzala na vědomí Zprávu o stavu romské menšiny za rok 2015.

Tato zpráva vychází z podkladů, které pro její zpracování poskytly jednotlivé resorty k naplňování usnesení souvisejících s romskou integrací. Romové podle této zprávy představují nejpočetnější ná­rodnostní menšinu žijící v ČR. A jak se ve zprávě uvádí, podle „kvalifikovaných odhadů“ v roce 2015 žilo v ČR okolo 226 300 Romů, z nichž zhruba polovinu měli tvořit Romové integrovaní do společ­nosti a druhou polovinu pak Romové, kteří žijí „v nepříznivé situaci“, označované za „sociální vylou­čení“. Ovšem při posledním sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 se k romské národnosti podle ně­kterých zdrojů přihlásilo zhruba 13 000 našich spolu­občanů a romštinu jako svůj rodný jazyk uvedlo celkem 40 370 obyvatel. Jak ale potom „jednotlivé resorty“, které hovoří o naplňování usnesení sou­visejících s romskou integrací, k uváděnému počtu 226 300 Romů vůbec došly?

Je pravda, že naši učitelé vidí, kolik romských žáků mají ve svých třídách. Ale počítat je nemohou, neboť by to byla diskriminace. A aby starostové obcí počítali Romy na území jednotlivých měst a vesnic? Jak chcete počítat k Romům naše spoluobčany, vykazující všechny znaky romského etnika, když o sobě tvrdí, že nejsou cikáni, ani Romové? Vždyť podle lidsko-právních organizací by to byl rasismus. Zrovna tak nelze romskou národnost přisoudit ani občanům prohlašujícím se za Slováky. A přitom nejpočetnější zastoupení mezi Romy u nás nemají Romové čeští a moravští, ale Romové slo­ven­ští, tvořící 85 % z celkového počtu Romů v naší zemi.

Po 2. světové válce žilo v Čechách a na Moravě jen několik stovek Romů. Neboť z těch, co prošli koncentračními tábory, se vrátilo 583, což bylo zhruba 10 procent z jejich předválečného počtu. A nutno zde podotknout, že u českých a moravských Romů se tak jedná o jedno z nejvyšších čísel v případě vyhlazování romského etnika v Evropě. Jenže pokud k nám posledních padesát let nepřetržitě proudí Romové ze Slovenska (přede­vším z jeho východních částí), nemůže se nikdo divit, že současný počet Romů žijících na území ČR různé organizace odhadují na dvakrát tolik, než kolik jich uvádí naše vláda. Někteří romští a lidsko-právní aktivisté dokonce uvádějí 400 – 450 tisíc Romů, žijících na území České republiky, na kterém prokazatelně žije celkem 10,5 milionu lidí. A jestliže naši odborníci hovoří o tom, že zhruba 85 % z celkového počtu Romů, žijících u nás, tvoří slovenští Romové, je třeba se rozloučit s tradovaným mýtem, že za prudkým nárůstem podílu romského etnika na celkovém počtu obyvatel v ČR stojí jeho mimořádná porodnost. Ve skutečnosti nejde ani tak o porodnost, jako o migraci. Neboť Romů, při­cházejících do Čech a na Moravu ze Slovenska, neustále přibývá.

Dle současných střízlivých odhadů žije třicet až čtyřicet procent romské populace na Slovensku v „cikánských osadách“ na okrajích vesnic, kdy mezi neromskou částí vesnice a romskou osadou bývá přirozená bariéra jako potok či řeka, nebo umělé bariéry ve formě mostu či silnice. Většina cha­trčí je ze dřeva a vepřovic, v některých osadách na sebe nalepené chatrče jsou vystavěny z posbíraného dříví, vlnitého plechu, udusané hlíny prokládané umělou hmotou a starých koberců. Je obtížné pak určit, kde jedna chatrč končí a druhá začíná. Zpravidla zde nejsou žádné inženýrské sítě, tedy žádná tekoucí voda (natož pak nějaká kanalizace), ani elektřina. Je pravda, že lze v osadách zahlédnout i klasické zděné domy, natřené pestrými barvami: to jsou příbytky Romů, kteří pracovali nebo pracují v zahraničí.

Starší generace Romů z osad se potýká s negramotností a zdejší děti a mládež vykazují nízkou míru vzdělání. Což je podle slovenských aktivistů zapříčiněno tím, že děti z romských osad jsou vesměs umisťovány do zvláštních škol. Ovšem proč tomu tak bývá, to jaksi mimoděk v jednom z rozhovorů zahraničním žurnalistům objasnila Erika Gorlová, knihovnice prešovské Státní vědecké knihovny, pracující v Oddělení dokumentace a informací o romské kultuře: „Mnohokrát jsme zažili situaci, kdy ředitel školy chce romské děti integrovat, ale jakmile s tou integrací začnou, bílí rodiče prostě své děti vezmou pryč a ve škole zůstanou jen romské děti. Škola se tak stává segregovanou, anebo je pro­měněna ve zvláštní školu pro romské děti. V mnoha školách pak stát prohlašuje, že důvod, proč jsou romské děti ve zvláštní škole, je ten, že mnoho z nich se narodilo v důsledku incestu.“ Zde sloven­ská reportáž z romské osady, kde aktivisté zmiňují fakt, že místní policisté hovoří o 80% in­cestu u zdejších obyvatel:

Romy z osad považuje slovenská majorita za bezpečnostní riziko. Už v roce 2011, jak o tom u nás informoval server Agronavigátor, účastníci operativní porady, zabývající se situací při sklizni zemědělských plo­din v Košickém kraji, hovořili o zřizování polních stráží: „Ve východosloven­ském regionu dochází k neúnosnému rozkrádání úrody nejenom z družstevních, ale i soukromých polí. Škody z krádeží si každý majitel musí hradit sám, protože žádná pojišťovna tyto škody nepojiš­ťuje“, apelovala na dů­razné řešení situace Ing. Zuzana Dzurendová, ředitelka Regionálního odboru Ministerstva zeměděl­ství SR ve Spišské Nové Vsi. JUDr. Milan Dvorožňák v této souvislosti připo­menul, že zemědělský zákon, na Slovensku platný od 1. července 2001, umožňuje polním strážím a policii zadržet každého zloděje zemědělských plodin, který pak bude stíhán pro trestný čin: „Podle loňských zkuše­ností při­stoupí policie na východě Slovenska opět k akcím za asistence příslušníků pohotovostních a pořád­kových útvarů, před nimiž mají sklízeči úrod respekt“. „Gumová léčba od kukláčů na zloděje zabírá,“ souhlasil s ním tehdy jeden z účastníků porady. Ovšem v případě romských osad nejde jen o polní pych, nýbrž i o krádeže dřeva. Například Krajský úřad životního prostředí v Prešově jich v letošním roce evidoval celou řadu: „Často však ide o ľudí v hmotnej núdzi, ktorí kradnú drevo na kúrenie a vymožiteľnosť práva v tomto prípade je takmer nulová.“ Navíc se (nejen) v Košickém kraji, podobně jako my u nás, vždy potýkali s krádežemi „sběračů kovů“, jejichž oblibě se těší, jak už to tak bývá, poklopy z kanalizace a měď z kabeláže.

Jak o tom informovala ČT24, rozkrádání státního i soukromého majetku tzv. sběračům kovů u nás zkomplikovala nová pravidla pro výkup. Podle policie však nebude zřejmě náhoda, že ruku v ruce s úbytkem krádeží kovů přibývá krádeží dřeva. „V posledních měsících jsou to desítky stromů, zejména ve střední a zadní části lesních porostů,“ poznamenal Pavel Džubera z České inspekce ži­votního prostředí. Podle policie nejenže v lesích přibylo krádeží, ale roste i počet organizovaných skupin, které se dříve zaměstnávaly sběrem šrotu, ale po novele se jim podmínky ztížily a tak nyní kradou dřevo. Ovšem ani nová pravidla pro výkup kovů neznamenají definitivní konec zlodějských výprav za drahou mědí. O čemž podává svědectví televizní reportáž, zachycující zloděje kabelů na po­zemcích OKD. Ti jsou tak agresivní, že je nezastaví ani ozbrojená ochranka, kterou si firma platí. Zde video:

Slovenský premiér Robert Fico na posledním sněmu strany Smer ve svém nebývale ostrém projevu mluvil o Romech jako o „zneužívačích dávek“. Robert Fico a jeho stranický kolega ministr vnitra Ro­bert Kaliňák dle jejich slov hodlají skoncovat s politickou korektností a v romských osadách zjednat pořádek. Což okamžitě zvedlo ze židlí nejrůznější aktivisty. Bývalý zmocněnec vlády pro romské ko­munity Peter Pollák z OĽaNO nejenže za projevy Fica a Kaliňáka vidí populistické snahy, ale do­konce i obludnou filozofii fašismu: „Našli viníka za všechny problémy v zemi, tak jako je v 30. letech minulého století našel Adolf Hitler.“ Načež k projevům na sněmu Smeru v Denníku N zaujala Denisa Havrľová vpravdě alarmující stanovisko: „Vyjádření ministra vnitra i premiéra Roberta Fica nahrávají všem extremistům, kteří teď začnou svou propagandu o to odvážnější. Můžeme oče­kávat nepokoje.“

O všechny tyto zprávy prakticky naše sdělovací prostředky nejeví zájem. A tak tu máme, jak se u nás říká, ti­cho po pěšině. Naproti tomu řada zahraničních žurnalistů se již začíná obávat, že na Slo­vensku v brzké době může dojít k exodu Romů. Především pak z romských osad, kde slovenská vláda hodlá „zjednat pořádek“. A jestliže je z celkového počtu romské populace u nás skutečně až 85 % slovenských Romů, pak Romové ze Slovenska mají v Čechách a na Moravě jistě řadu příbuzných a přátel.

Tedy při jejich exodu se mají kam stěhovat.

Post scriptum
Poválečná léta (1945-1947) se vyznačovala první velkou migrační vlnou slovenských Romů do Čech, jejich „Země zaslíbené“. Za lepšími možnostmi obživy, bydlení i sociálního postavení odjelo do Čech tzv. „cigánskými vlaky“ zhruba 15 000 Romů. V roce 1947 byl z rozhodnutí ministerstva vnitra v Če­chách i na Slovensku proveden první poválečný soupis „cikánů“, dle něhož bylo zjištěno i jejich teh­dejší rozmístění, zejména na Slovensku. Z celkového počtu 101 190 evidovaných Romů žilo na Slo­vensku 84 438 a v Čechách již 16 752 Romů. (Zdroj)

KarelWagner.blog.idnes.cz



Diskuse


J. Kanioková
0:23
21.12.2016

J. Kouba
22:03
20.12.2016

J. Kanioková
0:26
21.12.2016

J. Kyselková
21:27
20.12.2016

J. Krejčí 336
18:26
20.12.2016

I. Schlägel
12:58
20.12.2016

V. Kain
16:28
20.12.2016

P. Rudolf
10:54
20.12.2016

J. Schwarz
13:32
20.12.2016

K. Wágner
16:33
20.12.2016

J. Jurax
18:49
21.12.2016

V. Novák
9:33
20.12.2016

D. Polanský
8:11
20.12.2016

p. smatlak
10:54
20.12.2016

M. Šejna
11:19
20.12.2016

K. Wágner
13:17
20.12.2016

M. Šejna
7:51
20.12.2016

K. Wágner
8:08
20.12.2016

M. Šejna
11:04
20.12.2016

K. Wágner
13:05
20.12.2016

R. Morava
13:48
20.12.2016

K. Wágner
16:15
20.12.2016

A. Alda
11:07
20.12.2016

F. Lesniak
9:06
20.12.2016

M. Šejna
11:05
20.12.2016

J. Jurax
18:59
21.12.2016

P. Götze
9:20
20.12.2016

V. Heidlerová
7:41
20.12.2016

J. Jurax
Hm
1:41
20.12.2016

M. Šejna
7:41
20.12.2016

K. Wágner
8:32
20.12.2016

M. Šejna
11:15
20.12.2016

K. Wágner
13:23
20.12.2016

J. Jurax
17:34
20.12.2016

K. Wágner
8:46
21.12.2016

J. Jurax
18:45
21.12.2016

J. Schwarz
13:42
20.12.2016

J. Mrázek
0:54
20.12.2016

J. Schwarz
13:46
20.12.2016

počet příspěvků: 48, poslední 22.12.2016 06:07









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.