O tom, jaká je kulturní úroveň národa všeobecně, svědčí neuvěřitelná řada ukazatelů. Svého času mezi ně patřil i stav veřejných WC i dalších takových zařízení v restauracích. Dlužno přiznat, že v tomto se naše země změnila hodně k lepšímu. Díky aplikovaným evropským normám jsou v našich restauracích velice slušné toalety, vybavené tekoucí teplou vodou a dalšími potřebnými komponenty. Jsou většinou čisté, udržované a v některých dokonce pouštějí meditační hudbu.

Ovšem do evropské úrovně (alespoň do té západní) máme v mnoha směrech ještě daleko. Minulý týden jsme byli na návštěvě v Bavorsku a v neděli jsme se potřebovali přemístit rychle do Prahy. Vlakem. Naši přátelé nás dovezli autem na nádraží městečka Marktredwitz, které je od Chebu, z něhož je vypravován rychlík do Prahy, co by kamenem dohodil. Mimochodem, cesta po německých dálnicích je velice příjemná. Nikde žádná reklama, žádný billboard, ani po stranách ani na mostech dálnice překlenujících. Jak mohou ti Němci bez reklam vydržet, že?

Marktredwitz je půvabné městečko a zrovna tak půvabné je i jeho nádraží. Vzorně upravené, koleje bez plevele, tolik rozšířeného na českých nádražích. Před nádražní budovou, v jejím vnitřku i na každém ze tří nástupišť stojí vždy několik vkusně vypadajících odkládacích košů. Jedny jsou na papír, druhé na plasty, jiné pak na plechovky, což je zdůrazněno vkusnými obrázky. Před nádražní budovou a na každém nástupišti je dobře řešený rám s odpadkovým košem pro kuřáky. Nikde na zemi žádný nedopalek. Tomu odpovídá i vlak. Skví se čistotou, příjemnou vůní, moderním vybavením a dochvilností.

V Chebu přestupujeme na pražský rychlík. Jeho okna jsou pokryta jakousi šedivou patinou. Asi dlouho nemytá, dohadujeme se. Kdepak, oponuje nám v kupé sedící starší paní. Ta okna byla umývána, ale špinavou vodou. Proto je ta špína rovnoměrně rozložena na celých okenních tabulích, takže ven moc vidět není. Ani to není nutné, protože ostatní nádraží na trase do Prahy jsou stejná. Různě špinavá a zarostlá plevelem. A ostatní vlaky stejně špinavé, vyjma Pendolin, o jejichž čistotu se stará zřejmě nějaká "spřátelená" privátní firma mimo ČSD.

Tomuto obrazu se nevymyká ani nádraží pražské. Velké lopuchové listy "zdobí" další nádraží na naší další moravské cestě. Například v Olomouci a jinde. Také Ostrava si se znaky zanedbanosti rovněž nezadá.

Moderní odbavovací hala pražského Hlavního nádraží si své okolí věru nezaslouží. Předvstupní prostor je pokryt cigaretovými nedopalky, o nějakých slušných a vhodných odpadkových koších si můžeme pouze nechat zdát. S tím se snoubí (stále ještě zánovní) popraskaná dlažba, o jejíž několik prohlubní zakopávají cestující bez rozdílu věku. Stejně tak vypadá i prostor chodníku s lavičkami a trávníky za ním. Až k zastávce tramvají v Bolzanově ulici jsou trávníky pokryty neuvěřitelným množstvím papírových i jiných odpadků. Pouze tříčlenná skupinka úklidových pracovníků Prahy 1 (dle nápisů na jejich oranžových vestách) zápasí na jednom konci s obrovským množstvím odpadků a nedopalků, které se snaží uložit do přinesených odpadových nádob. Jejich činění je však naprosto neúčinnou a zbytečnou, onou pověstnou kapkou v moři.

Na to vše se dívá nedávno znovu instalovaná socha prezidenta Thomase Woodrowa Wilsona, která svého času symbolizovala rozpad monarchie a vznik Československa. Doufejme, že si neříká něco v tom smyslu, jako "stálo nám to tehdy za to"? A co by těmto "sadům" říkal Emil Frída, to si můžeme jen domýšlet. Rozhodně by nechtěl, aby devastovaly svým stavem jeho památku, jako "Vrchlického sady".

Tři kontrolní otázky na závěr.

Je tento stav způsoben:

Za a/ tím, že poslanci a ministři nejezdí vlakem?

Za b/ tím, že České dráhy dostávají neúnosně vysoké státní dotace a členové správní rady a vedení jsou neúměrně vysoce honorováni?

Za c/ tím, že nám všem ten bordel všeobecně nevadí?

A, b, i c, jsou správně.