Pouze o tom nevědí

Zdá se mi, že v poslední době, obtěžováni různými banálními ekonomickými aférami, projevujeme příliš málo hrdosti nad tím, že jsme Češi. Nemám teď na mysli adolescentní projevy nad některými sportovními výsledky. Ani ne skutečnost, že jsme světu dali název dolar, robot, či vynález semtex, remosku, psychoanalýzu a v neposlední řadě tunelové odklánění. Jde mi o aktivní náš podíl na světovém vývoji. Není totiž na světě téměř žádné události nebo činnosti, u které bychom jako Češi nebyli nebo na které bychom se alespoň částečně nepodíleli. Problémem je zde to, že o tom zpravidla ani nevíme. Pochopitelně, že když používám název Čech, mám na mysli všechny, kdož se například v Zemích Koruny české narodili nebo se svou prací s nimi zcela ztotožnili. A je zcela lhostejné, jaká byla jejich řeč mateřská, protože v historii ani ne tak zcela dávné, se člověk především identifikoval dle místa svého žití. A v tomto smyslu jsme my Češi byli téměř u všeho.

Ve čtvrtek jsem například poslouchal debatu o kouření na jedné rozhlasové stanici. Zazněl zde i příspěvek spolupracovníka této stanice, který pozitivně hodnotil anglickou společnost, která se čím dál tím více distancuje od kouření. Ačkoli, jak pravil onen spolupracovník, byla Anglie kdysi evropskou kolébkou kouření. A tečka. Copak by se mu něco stalo, kdyby se alespoň trochu zmínil o tom, že ono kouření dali Angličanům do kolébky při nejmenší dva velcí Češi?

Všichni spojují zaplavení Evropy tabákem se jménem Kryštofa Kolumba. Je historickou pravdou, že tento muž, který původně cestoval do Číny (nikoli do Indie, jak se nesprávně učí děti v našich školách), netušil sice, že mezi Čínou a Evropou leží Amerika, ale ze San Salvádoru tabák přivezl. Přistál tam mimochodem před 520 lety, 12. října 1492. Této oblasti, Karibiku, se proto dodnes říká Západní Indie. Také proto, že Kolombus do konce svého života věřil, že ono místo Indií skutečně bylo. Je to složité, ale tabák zde nehraje žádnou roli, i když asi nějaký tabák Kolumbus opravdu přivézt musel, protože v jisté době bylo kouření tabáku ve Španělsku pod trestem smrti. Ten správný tabák na správném místě byla záležitost ryze česká.

Vezměte si například pražského rodáka Joachima Ganse. Vzděláním chemik se vzdal možné kariéry ministra financí a v roce 1581 se přestěhoval do Anglie, aby se zde věnoval bádáním chemickým. Díky tomu pomohl Angličanům v jejich pozdější válce se Španěly. Přišel totiž na to, jak zkrátit dobu čistění horniny s mědí z původních šestnácti týdnů na pouhé čtyři dny. Navíc ještě vymyslel, jak vytříděné nečistoty použít v textilních barvivech.

A na tohoto chemika (a také geologa) se obrátil sir Walter Raleigh, aby se stal v roce 1584 členem expedice do budoucí Virginie. Byla úspěšná, byť osada musela být založena celkem třikrát. Domorodci nechtěli mnohé pochopit, nicméně naučili nezvané návštěvníky kouřit. Angličanům kouření nejen chutnalo, navíc se domnívali, že tabák patří mezi léčivky. Po jejich příjezdu se stalo kouření oblíbenou zábavou celého anglického dvora. I když se osadu Virginii pojmenovanou podle panenské královny Alžběty (Virginia – Panenská země) podařilo definitivně založit až v roce 1606. To již kouřili lidé i mimo anglický královský dvůr a netušili, že mezi těmi, kdož první přivezli "viržinský tabák", byl Joachim Gans z Prahy. Netušili to ani naši tatíkové a dědové, když večer u piva či na zápraží bafali svá oblíbená viržinka.

Aby to vydrželo, zapsal se téměř o sto let později do dějin Virginie a do obchodu s tabákem další Čech, tentokrát ze Mšena. Jemu například vděčí Virginie za první skutečnou zeměpisnou mapu nakreslenou v potřebném měřítku. Tato mapa se stala základem obchodu s pozemky ve státě Virginia i ve státě Maryland. Stala se tedy základem bohatství mnoha amerických rodin a její autor je dodnes pokládán za jednoho ze zakladatelů USA. Jeho potomci se podíleli na formování americké aristokracie. A on navíc ještě obchodoval s tabákem, který dovážel, kam jinam, než do staré dobré Anglie. Muž ten se jmenoval Augustin Heřman a na tu první mapu nechal vytisknout i svoji podobiznu a své jméno Augustine Herrman Bohemian. Heřman byl v roce 1647 členem Nejvyšší rady guvernéra Virginie. Tento guvernér se jmenoval Peter Stuyvesant. Mohu se zcela veřejně přiznat, že v dobách, kdy jsem hodně kouřil, patřily cigarety s tímto jménem mezi mé nejoblíbenější. Dovážely se k nám tuším z Anglie. Aby mohl Heřman odvést svoji perfektní kartografickou práci, musel ujít asi 15 000 km po pobřeží Marylandu, Delaware a Virginie a poctivě vše zapisovat. Dnes se po něm v USA jmenuje Marylandská dálnice č. 213, sem tam i nějaká škola či řeka. Dlouho nikdo netušil, že synek Efraima Heřmana, evangelického kněze z Kokořínska, umí také malovat.

V roce 1650 namaloval obraz Nového Amsterodamu, dnes známého jako New York. Tento obraz našli zcela náhodou před dvaceti lety pracovníci Rakouské národní knihovny. Myslíte, že někoho z našich politiků napadlo, že by nám Rakušané mohli ten obraz třeba věnovat nebo zapůjčit, abychom se jím mohli zdravě chlubit? Nenapadlo, protože nevědí, kdo byl Augustin Heřman. Protože u nás po Bílé hoře, v době temna, nebyli vůbec žádní lidé, jak pravil nejen soudruh Nejedlý, které by bylo možné připomínat. Bohužel to byla také ideologie první republiky, o těch dalších ani nemluvě.

Já vím, že je to trochu zlomyslné, ale kdo si myslíte, že naučil domorodce v Chile, že když smísí síru s chilským ledkem, vznikne perfektní výbušnina? Nebo že mohou ledek používat v době míru jako hnojivo? Ano, byl to Čech, člen Královské české společnosti nauk, Tadeáš Haenke z Chřibské. Byl to šílenec. V roce 1802 objevil na řece Mamoré největší leknín na světě – Viktorii královskou. On ji jako první popsal. Založil v Bolívii první botanickou zahradu v Jižní Americe a dávno předtím, v roce 1784, vypustil jako první, po jistých bratrech z Francie, do vzduchu horkovzdušný balon. Ale to udělal v Čechách. Také vystoupil na Chimborazo, nejvyšší horu Ekvádoru, nejen jako první Čech, ale i jako první člověk na světě vůbec.

Takhle bych mohl pokračovat nerušeně na několika dalších stovkách stránek textů dále. Poté bych položil čtenáři otázku. Kdo myslíte, že postavil v Grónsku první kostel? Za a/ nějaký Moravák. Za b/ nějaký Eskymák. Pochopitelně, že za a/ je správně. Jmenoval se Kristián David a jeho tatínek pocházel z Bernartic nad Odrou. To je u nás na Moravě. On sám se narodil přesně před 320 lety v Ženklavě.

Aby si někdo nemyslel, že vybírám jen samé bonbónky. Když začali bolševici budovat v roce 1918 první koncentrační tábory (gulagy), stalo se tak na příkaz Lva Trockého ze dne 4. června 1918. Tehdy přikázal, aby "skupina nepoddajných českých válečných zajatců byla pacifikována, odzbrojena a umístěna do konclageru". Takže jsme zase byli jako první u sovětských koncentráků.

Z hlediska všeho výše uvedeného je zcela zvláštní, proč se tolik vymezujeme proti Němcům. Jak napsal svého času vynikající německý historik kultury a spisovatel Dietrich Schwanitz, Němci jsou vlastně potomci Keltů a Slovanů, s minimální příměsí germánské krve. Tedy vlastně našinci.

První podrobnou mapu Amazonie i Amazonky zpracoval trutnovský rodák Samuel Fritz. Španělský historik Antonio Astrain o něm napsal: "Samuel Fritz, ačkoli v Čechách narozený, učinil toho pro španělskou korunu více, než všichni kapitáni a dobyvatelé." Akvádorský historik dr. Latorre ho nazval " gigantem mezi giganty". Tak mi řekněte, proč nejsme hrdi a trápíme se kauzou nějakého doktůrka, který si kdysi dokonce zfalšoval i svoji atestaci. Jenomže o tom všem nemají naši politikové ani tušení. To by ještě tak nevadilo. Ale co národ? Je přítomen? Je stále první?

P. S. Ještě něco? Ano. Prvním Čechem, který vystoupil na Cheopsovu pyramidu, byl Čech Václav Remedius Prutký. On ji dokonale popsal a změřil. A Karel Vopička, Čech z Dolních Hbit, byl v letech 1913-1920 velvyslancem USA v Rumunsku, Srbsku a Bulharsku. On to byl, kdo svedl prezidenta T. G. Masaryka, aby si dne 10. října 1920 v Dolních Hbitech zatančil s manželkou místního hospodského. A co Hans Trumpel? Horník z Jáchymova, který v roce 1528 jako první Čech přeplul Atlantik.

Až pojedete na Aljašku, nezapomeňte navštívit ostrov Haenke Island. Je pojmenován dle našeho Tomáše Haenkeho – on na něm stanul jako první. Já vím, že je to k zbláznění. Ale my jsme byli vždy u všeho. Pouze o mnoha událostech prostě nevíme. Co tedy s tím?