30.9.2016 | Svátek má Jeroným, Ráchel






ROZHOVOR: Stěhování národů a světová politika

5.1.2016

Pane prezidente, o vaši knihu o migraci Stěhování národů byl enormní zájem, už před Vánocemi byla beznadějně vyprodaná. O jejím zásadním poselství se již psalo v mnoha médiích a vy sám jste nesčetněkrát hovořil o tom, co všechno nám hrozí. Na druhou stranu, myslíte si, že tlak občanů evropských států se může v příštích letech vystupňovat natolik, že evropští lídři oproti svým dosavadním postojům a (ne)činům obrátí a začnou Evropu bránit?

Mám bohužel strach, že tlak občanů evropských států je naprosto slabý, lidé jsou pasivní, myslím, že hloubku problému necítí a proto se obávám, že tlak občanů nebude v nejbližších představitelných chvílích před námi tím rozhodujícím krokem, který zapůsobí. Musel by to být tlak zorganizovaný, musely by to organizovat nějaké politické strany nebo vzniknout nová hnutí. Sám o sobě tlak občanů nestačí, to je evidentní.

Angela Merkelová ve svém novoročním projevu tvrdí, že příliv uprchlíků je pro Německo příležitostí do budoucna. Naráží na to, že Německo, ale i další země stárnou, porodnost klesá a řada lidí nechce vykonávat některá zaměstnání. Je možné tuto „díru na trhu“ zaplnit řízenou a kontrolovanou migrací?

Angela Merkelová říká pro mě nepředstavitelné věci. Že je příliv uprchlíků příležitostí pro Německo do budoucna, to je pro mě jeden z těch zcela absurdních výroků, které si nedovedu ničím vysvětlit. Je to téměř neuvěřitelné. A myšlenka, že Německo a další evropské země stárnou, porodnost klesá a podobně... My jsme napsali knihu o stěhování národů, kde jednu kapitolu věnujeme odmítnutí těchto dvou tezí. Za prvé toho, že stárneme a proto máme dovážet migranty, a za druhé, pokud někdo nechce vykonávat nějaká zaměstnání, že proto dovážíme migranty. Obě teze považujeme za chybné. Evropské země jsou jiné a lidé dneska v sedmdesáti letech jsou jiní, než byli dříve v sedmdesáti letech. Nemá smysl trvat na tom, že někdo ví, jaký je optimální počet občanů v Evropě. Takže já bych tohle nechal na přirozeném vývoji a lidský konstruktivismus v ovlivňování demografie zatím vždycky, vždycky selhal a jsem si jist, že by selhal i nyní.

Co se týče zaměstnání, musím říci, že průměrná míra nezaměstnanosti v Evropské unii je dneska přes deset procent, což je z jakéhokoliv historického pohledu hrozivé číslo, takže není pravda, že tady pracovní síly nejsou. Jenom se musí zlikvidovat přehnaný sociální systém, který je vede k tomu, že nechtějí pracovat.

Merkelová dále řekla, že „je důležité, abychom nenaslouchali těm, kteří si s chladem či dokonce nenávistí v srdci chtějí uzurpovat němectví jen pro sebe a ostatní z něj chtějí vyloučit“. Co byste vzkázal svým některým kritikům, že si chcete „uzurpovat češství“ jen pro etnické Čechy? Nebo je to jinak?

Nejsem si jist a neslyšel jsem detailně v němčině paní Merkelovou, nevím také, do jaké míry přiléhavý je překlad slov, že si chce někdo němectví uzurpovat jen pro sebe, zda opravdu toto ostré slovo použila. Stejným způsobem se mi zdá nesmyslné, aby si někdo chtěl uzurpovat češství. O tohle vůbec nejde, tento termín je třeba odmítnout.

Souhlasím ale s prezidentem Zemanem a jeho vánočním poselstvím, kde řekl, že tato země je naše. Neboli je těch, kteří v ní žijí, ale i těch, kteří ji po staletí budovali a nikdo jiný následníkem těch, kteří ji po staletí budovali, není. Určitě jejich potenciálním následníkem není žádný Syřan, Somálec nebo Afghánec, takže to ne. Vynechme silácká slova „uzurpovat“, uvažujme standardně o tom, že země je těch, kteří v ní žijí. A doplňuji svůj silný výrok, který jsem řekl před několika dny v České televizi, že migrace, migrovat je výjimka z normálního lidského života. Lidé normálně nemigrují.

Pane prezidente, při nejrůznějších hodnoceních se objevovaly názory, že rok 2015 byl nejsložitější ze všech let od sametové revoluce, že geopolitické souvislosti, které způsobily problémy i jednotlivým evropským zemím byly natolik problematickým mixem, že důsledky všeho teprve poznáme. Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Rok 2015, nejsložitější od sametové revoluce... možná, možná že ano, i když ne ani tak z domácích důvodů. U nás doma je relativní klid, což není žádné vítězství, on je to spíše mrtvolný klid než něco, co vedlo k něčemu pozitivnímu do budoucna. Ale určitě nejsložitější rok je to pro Evropu a naši část světa. Seběhlo se hned několik krizových jevů. Pokračuje v podstatě s neztenčenou silou ukrajinská krize a nevyřešená situace na Ukrajině, pokračují dluhové problémy některých, z nichž exemplárním příkladem je Řecko a řecká krize, i když byla nakrátko zaplácnuta, bych si dovolil říci, hromadou peněz, které Řecku posílá Evropská unie, tak to neznamená, že krize je vyřešena. Je vyřešena neschopnost platit k tomu a tomu datu určitou část dluhu, ale to není vyřešení krize, krize pokračuje.

V tomto smyslu už třetí zásadní krizí – a ta dělá rok 2015 něčím přelomovým – je krize migrační. Tato krize je něco opravdu jiného. Všechny dosavadní krize od roku 1945, od druhé světové války, byly krize dílčí, parciální a toto je první krize komplexní, dosahující do samotné podstaty evropské kultury a civilizace. V tomto smyslu jde o přelom.

Tématem číslo jedna byla migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh této krize, lze něco považovat za úspěch v jednání Evropské unie nebo naopak evropské elity selhaly? Nebo jde opravdu o „organizovanou invazi“, jak říká váš nástupce na Hradě?

Otázka, jestli něco z jednání, které nastalo, by bylo možné považovat za úspěch buď EU, nebo kohokoliv jiného, na to je jednoznačná odpověď: ne, nikoliv, nic z toho není úspěchem. Jako celek je to neúspěch, a že se opožděně s půl-třičtvrtěročním odstupem zavádějí některé věci, které měly být zavedené už před mnoha měsíci, to není v žádném případě úspěch.

Pokud o organizované invazi mluví můj nástupce na Hradě – to říkáme i my s doktorem Weiglem v knížce Stěhování národů. Navíc to říkáme trošičku složitěji a komplikovaněji. Já používám slova podporovaná invaze, spoluiniciovaná a dokonce invaze do jisté míry spoluorganizovaná. Takže, řekl bych to aspoň o tohle složitěji než ten jednoduchý výrok prezidenta Zemana.

Blíží se také americké prezidentské volby. Nejprve se zeptám, jak hodnotíte desetileté prezidentství Baracka Obamy?

Desetileté prezidentství Baracka Obamy nechci jako bývalý prezident, jako někdo, kdo se s Barackem Obamou opakovaně stýkal, hodnotit nějakými siláckými slovy. Nejsem nezávislý komentátor. Ale můj závěr je jiný, já bych odmítal vývoj ve Spojených státech personifikovat jako jednoznačný projev Obamova prezidentství, to je myslím strašlivé zjednodušení. Já si myslím, že Obama i ve svém jistém extremismu v celé řadě věcí nemění Ameriku, Obama naopak je produktem Ameriky, on je jejím důsledkem, výsledkem v němž se promítá současná Amerika a u něj jestli něco, tak absentuje jakékoli vůdcovství, které by ten nešťastný obrat Ameriky posledních let či desetiletí uměl nějak brzdit a zastavovat. Ale nemyslím, že on je primárním nositelem toho dlouhodobějšího obratu, který v Americe nastal v poslední době a který z Ameriky dělá něco nikoliv výjimečného, jak to bylo v minulosti. Amerika, myslím tedy Spojené státy, je de facto už taková Evropa, možná o kousíček, o pár let pozadu před tím, co všechno špatného se děje v Evropě, ale v Americe už je to všechno obsaženo také.

Ohledně příštího prezidenta USA. Kdo z dosavadních zájemců o kandidaturu je vám nejbližší, čí vítězství byste si přál? Co říkáte na Donalda Trumpa, kterého mnozí v našem prostředí srovnávají s Andrejem Babišem? Volil byste Trumpa, Jeba Bushe, Clintonovou nebo Bernieho Sanderse?

Jsem rád, že nejsem Američanem, abych si musel vybírat mezi dnešními prezidentskými kandidáty. Takže abych vybíral mezi tou čtveřicí jmen, která nabízíte, to prostě neumím a ani se o to nepokouším, protože prostě Američanem nejsem a volit nebudu. Osobně jsem se setkal s paní Clintonovou samozřejmě. Ale vidím a znám některé kandidáty, kteří jsou za první dvojicí v republikánské straně, Ted Cruz nebo Marco Rubio, ti působí trošku nadějněji, ale Američan nejsem. Jinak nechápu, kde jste vzali srovnání Donalda Trumpa s panem Babišem, to mě ještě do této vteřiny nikdy nenapadlo.

Co očekáváte od Vladimira Putina, co dle vás dělá dobře a v čem naopak selhává a co se mu nedaří?

O Putinovi bych obdobně řekl to, co jsem řekl před chvílí o Obamovi. Putin není izolovaný fenomén, jako Obama není izolovaný fenomén. Aby bylo vše, co se děje v Rusku takto personifikováno slovem Putin, to je naprosto ahistorický problém a někteří naši siláčtí kritikové Putina i Ruska by tyto věci měli umět odlišovat. Já si myslím, že Putin dobře artikuluje postoje a zájmy Ruska, a to je od politického lídra obrovský úspěch. Kéž by naše vláda, členové vlády a její předseda, uměli artikulovat postoje a zájmy České republiky, Putin to za Rusko umí.

Máte nějakou prognózu pro rok 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?

Změkčeme trochu slova, já bych nemluvil o postupném zániku evropské civilizace. Nemluvil bych o páchání sebevraždy – použil jsem nedávno někde v němčině v projevu výrok, že to je naše vlastní sebezranění, to ano. Že si to děláme sami a nedělá to žádná Sýrie, Libye nebo Afghánistán, ale že to dělají naše politické elity, v tomto smyslu je to sebepoškození. To slovo sebevražda je možná zbytečně nadsazené.

Co očekávám pro rok 2016 a dále? Bude pokračovat rozklad, který v Evropě už delší dobu probíhá, který probíhat musí, protože byl způsobem nesmyslnou unifikací Evropy. Násilnou, nepatřičnou, nepřirozenou unifikací a to samozřejmě vede k rozkladu. To říkala paní Thatcherová, když varovala před přelomy, které nastaly za éry Jacquese Delorse v Evropě na pomezí 80. a 90. let, že to bude vyvolávat rozkladové tendence v Evropě, ona ten fenomén přesně tehdy předvídala. Takže já myslím, že bude pokračovat rozklad a bude nepochybně pokračovat silný a výrazný pokles významu a vlivu Evropy ve světě, což veleevropany trápí, mě to samo o sobě tolik netrápí. Já neměl nikdy ambici, abychom se pokoušeli být vůdcem pro Jižní Ameriku nebo Afriku či něco takového, to pouze takoví kvaziveleevropané dělají.

Stavíte se skepticky v podstatě ke všem současným českým parlamentním stranám. Vidíte nyní nějaké politické subjekty nebo alespoň jednotlivce, kteří ve vás vzbuzují naději směrem k volbám v roce 2017?

Musím se přiznat k věci, která je leckdy kritizována, ale nejsem v tom v žádném případě sám. Já dnes žádné politické subjekty, které by vzbuzovaly mé naděje ohledně voleb v roce 2017, prostě nevidím. Nechci silácky hodnotit tuto situaci, určitě může být námitka: tak s tím něco dělejte sám. Říkám naprosto bezelstně, že už dlouho nemám koho volit a pokud nebudu mít koho volit a nestane se něco nového, tak myslím, že nebudu mít ani v roce 2017 koho volit.

V České televizi jste se usmál otázce, zda byste opět kandidoval na prezidenta. V minulosti jste ovšem naznačil, že byste o tom zauvažoval, pokud by kandidoval někdo, koho byste pokládal za nebezpečí pro naši zemi. Za jakých okolností byste do volby šel?

Stále jsem tázán na kandidaturu na prezidenta. Já už jsem jasně řekl, že máme funkčního prezidenta a jakkoliv jsme odvěkými politickými odpůrci v ekonomicko-sociální a domácí politice, tak v podstatě sdílím jeho postoje vůči mezinárodním otázkám a ty jsou v dané chvíli klíčové. On je také dneska prezidentem velmi silným a svůj prostor si stále rozšiřuje a dobudovává. Já bych vůbec uvažoval o tom, zda znovu vstoupit do prezidentského klání, kdyby to bylo bez Zemana.

Ekonomové nás zásobují statistikami o růstu jak v České republice, Evropě i USA. Ostatně za růst v ČR se chválí i Sobotkova vláda. Můžeme se v příštích letech těšit na delší období růstu a hospodářské stability, nebo jde o chatrnou stabilitu založenou především na tisknutí dalších a dalších peněz centrálními bankami v USA, EU – a nakonec i u nás?

Nepochybně v České republice byl ekonomicky velmi úspěšný rok, který určitě nezpůsobila Sobotkova vláda, takovou moc nemá. Je to daleko složitější. Je to do značné míry mírný fyzický vzestup, který standardně následuje po dlouhodobější éře stagnace. Čili z těch nízkých čísel se poměrně snadno povyskočilo vzhůru, všechny prognózy říkají, že tak silné to už v příštím roce nebude. Takže žádné další období dalšího růstu v podstatě nečekám, nebo nečekám žádné období rychlého ekonomického růstu. Spíše po té výjimce se vrátíme k takovému tomu mírnému pokroku v mezích zákona, jak se v našich končinách říká. Hodnoty ekonomického vývoje budou mít plusová znaménka.

Radim Panenka, Parlamentní listy, 2. ledna 2016

www.klaus.cz



Diskuse


J. Urban
22:41
5.1.2016

J. Kanioková
20:15
5.1.2016

S. Donát
20:48
5.1.2016

J. Šimek 066
20:54
5.1.2016

B. Rybák
23:20
5.1.2016

D. Stirský
20:12
5.1.2016

J. Kanioková
20:17
5.1.2016

D. Stirský
19:53
5.1.2016

S. Donát
20:57
5.1.2016

B. Rybák
22:22
5.1.2016

J. Schwarz
13:33
5.1.2016

R. Szewczyk
13:50
5.1.2016

J. Mrázek
16:32
5.1.2016

M. Valenta
13:13
5.1.2016

J. Mrázek
16:34
5.1.2016

J. Kyselková
17:55
5.1.2016

Z. Švrček
10:00
5.1.2016

J. Šimek 066
10:52
5.1.2016

J. Šimek 066
9:54
5.1.2016

D. Polanský
8:09
5.1.2016

Š. Hašek
21:05
5.1.2016

D. Stirský
6:42
5.1.2016

J. Kulheim
8:43
5.1.2016

Vladimír P
6:19
5.1.2016

Z. Švrček
9:42
5.1.2016

J. Hejmala
4:14
5.1.2016

P. Švejnoch
6:39
5.1.2016

J. Hejmala
8:23
5.1.2016

P. Švejnoch
12:13
5.1.2016

Z. Bureš
13:01
5.1.2016

J. Hejmala
13:13
5.1.2016

J. Hejmala
13:56
5.1.2016

S. Donát
9:07
5.1.2016

Z. Švrček
9:44
5.1.2016

Z. Švrček
10:10
5.1.2016

M. Prokop
10:41
5.1.2016

J. Šimek 066
10:50
5.1.2016

P. Svobodný
10:56
5.1.2016

J. Šimek 066
11:05
5.1.2016

M. Prokop
11:44
5.1.2016

J. Hejmala
11:36
5.1.2016

S. Donát
11:43
5.1.2016

J. Hejmala
13:09
5.1.2016

S. Donát
13:12
5.1.2016

R. Langer
14:12
5.1.2016

M. Prokop
11:46
5.1.2016

K. Frauknecht
13:10
5.1.2016

R. Langer
14:09
5.1.2016

M. Prochazka
1:44
5.1.2016

M. Krátký
1:13
5.1.2016

J. Hejmala
4:17
5.1.2016

počet příspěvků: 76, poslední 6.1.2016 07:40









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.