9.12.2016 | Svátek má Vratislav






RECENZE: Sergej Lukjaněnko, Nanečisto

3.9.2009 5:30

Nanečisto Sergej LukjaněnkoTOPlistKirill Maximov je obyčejný mladý muž. Nepříliš zajímavá práce, milující rodiče, sem tam nějaká dívka, pár zábavných kamarádů a občasné popíjení něčeho silnějšího, to je náplň jeho života, který pomalu a bez větších výkyvů pozvolna plyne. Jednoho dne však při návratu z práce najde svůj byt k nepoznání změněný a obydlený nesympatickou Natálií. Na tu zavolá policii a sousedé dosvědčí, že tady bydlí už hodně dlouho jen on sám s pejskem, který se k němu však teď chová jako k cizímu. Znepokojený Kirill skončí u kamaráda Koti, který dokáže jako správný bulvární novinář vymyslet spoustu možností, jak z nepříjemné situace ven. Další dny však nepřinášejí zlepšení, ba naopak. Kirilla přestávají poznávat i jeho nejbližší a tak spolu s věrným Koťou navštíví spisovatele sci-fi.

„Kdybych já byl Á a Bé Strugackij,“ začal pomalu, „tak bych to vymyslel asi takhle… Vymyslel bych to tak, že jste člověk v životě naprosto zbytečný, takové budižkničemu… Proboha, nezlobte se na mě, to myslím jako příklad…“.

Když už Kirilla poznává pouze Koťa a to jen za pomoci svých poznámek, když už neexistuje v žádné evidenci a jeho doklady se rozpadly v prach, přichází nabídka na vysvětlující schůzku. Kirril se dozvídá, že vyšší moc rozhodla, aby se stal funkcionálem. Člověkem, který náhle získává úplný přehled o svém oboru a při výkonu funkce je nadán úžasnými schopnostmi. Tak se stal Kirill celníkem. Ve staré vodárně, která se každou minutou přizpůsobuje přáním a zvykům svého pána, se každý den otevírá jedno okno do neznámého světa, až je celkem pět světů spojeno Kirilovou celnicí. Ten je zpočátku se svou prací spokojen, ale čím víc poznává světy za zdí, tím víc si klade otázku, proč se právě on stal funkcionálem. Ve vyhraněné situaci se střetne s Natálií, která má mezi funkcionály výjimečné postavení a jednotlivé kousky skládanky začínají do sebe zapadat.

„Vy všichni jste svině. A nejde vo to, že nás nenápadně řídíte a postrkujete a že se světama točíte, jak chcete. Stejně by nám někdo vládnul a manipuloval nás. Nevadilo by mi ani, že berete svobodu a místo tý podstrkujete zlatou klec. Protože svoboda se nedá měřit na čtvereční kilometry. A nevadilo by snad ani, že nám berete rodiny a přátele. My si je přece pamatujem, a to je to nejdůležitější. Svině jste proto, že nás berete těm, co nás maj rádi! A nenecháte jim na nás ani vzpomínku. Jenže tobě teď ani tohle nestačilo, co? Lidi jsou pro vás jen figurky, kterejma se šoupe po šachovnici, z jednoho pěšce se udělá dáma, kdežto jinej prostě musí ven, protože do týhle partie se prostě nehodí…“
Umlkl jsem. Umlkl jsem proto, že jsem všechno pochopil. To nejdůležitější. Pochopil jsem, proč mě proměnili ve funkcionála. A zeptal jsem se:
„Kým jsem se to měl stát?“

Autor nás zavádí do prostředí dnešního Ruska, zejména jím oblíbené Moskvy. Tak, jak je již u něj zvykem, dokáže několika slovy vykreslit realitu, kterou čtenář velmi rychle přijímá a dobře se v ní vyzná. I to je však jen doplněk hlavního záměru, který se soustředí na vystupující osoby. Jejich vývoj je zdánlivě pozvolný, avšak vezmeme-li v úvahu, že se celá kniha odehrává v průběhu několika málo dní, pak si uvědomíme, že je až neskutečně překotný a náročný. Díky vynikajícímu ztvárnění a prokreslení postav se v nich čtenář velmi dobře orientuje a postupným odhalováním a doplňováním charakterů získávají na další plastičnosti a věrohodnosti. Každá z nich má svoji nezastupitelnou úlohu, která pomáhá spoluutvářet celkový obraz příběhu a když už by se zdálo, že některá začíná převyšovat hlavní postavu, autor ukončí její účinkování, nebo ji odloží, aby se později vynořila v plné síle a zdatně hlavnímu hrdinovi sekundovala. A postava mladíka Kirilla je to, kolem čeho se vše točí a k čemu vše směřuje. Kupodivu jej dokázal autor představovat postupně takovým způsobem, že na nás nekouká z každého řádku a pokud o něm není chvíli zmínka, pak sám čtenář pokládá otázku, kam se ztratil a zajímá jej, jak bude reagovat na novou situaci. Tento průměrný a všední mladý muž není z těch, kteří by získávali sympatie od prvních řádků – ba naopak, je pravděpodobné, že některé čtenáře si svým jednáním a konáním nezíská vůbec. Navíc ani jeho vzhled a mluva neodpovídají vzoru ideálního muže. Přesto všechno je to zásluhou autorova umu postava, která bude každého zajímat.

Celý příběh je o to poutavější, že nechybí psychicky vypjaté situace, akční scény a naopak citelně ubylo filozofických úvah o smyslu života (pro tohoto autora již víceméně typických), což posouvá děj výrazným způsobem dopředu, takže má velmi svižné tempo, stupňované až k závěrečné pointě, kdy se čtenář může v první chvíli cítit o něco ošizen, ale pak mu teprve dochází síla a dosah závěru. Vše zde má totiž svou příčinu a následek, nic se neděje jen tak zbůhdarma a logická stavba příběhu je tak velmi zdařilá. Za celkově vysokou úroveň je také třeba poděkovat kvalitnímu překladu.

Celkový velmi dobrý dojem z této čtivé knihy kazí snad jen vyskytující se překlepy a pak obálka, na které se nepodařilo zpodobnit hlavního hrdinu až tak úplně v souladu s jeho popisem v knize.

Hodnocení: 85 %.

Nanečisto
/Černovik/
Lukjaněnko, Sergej
Nakladatel: Triton, Argo
Překladatel: Libor Dvořák
Obálka: Milan Fibiger
Redakce: Marcela Turečková
Rok vydání: 2008
Počet stran: 376
Rozměr: 120 x 185
Provedení: paperback
Cena: 298 Kč

Alča


Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...