26.9.2016 | Svátek má Andrea






RECENZE: M. L. Kossakowska, Rozsévač větru

15.4.2008 0:05

Rozsévač větru Maja Lidia KossakowskáTOPlistMotto: Pero má neobyčejnou moc. Slova, která za ním zůstávají, mohou stavět i bořit mýty…

Úvodní pověst o beznohém tanečníkovi nám umožnila nahlédnout do doby před Stvořením.

Prolog zavedl čtenáře do doby Stvoření, kdy všichni andělé Království plnili vůli Pána a pilně pracovali na vzniku Vesmíru. Na správné formování Země dohlíželi andělé Zkázy, přezdívaní Saranče. V Jejich čele stála elita rytířstva, Páni Meče, které stvořil sám Pán, aby vybojovali vítězství v souboji s Temnotou. Bitva už ale dávno skončila a dohled nad zemními pracemi deptá urozené bojovníky víc, než si kdo dokáže představit. Během krátké doby však mohli znovu sednout do sedel svých věrných koní a připravovali se do boje - Temnota Stínu se chystala proniknout do Království. Nedbalostí Velikého Archóna, zvaného Pravice Páně, došlo téměř k porážce Sarančete, ale díky prozíravosti a statečnosti nejodvážnějšího z Andělů Meče, Daimona Freye, v poslední chvíli vojsko okřídlených zvítězilo. Rytíř Frey byl za svou odvahu a troufalost odměněn vskutku královsky: před zraky svých spolubojovníků a veřejnosti byl popraven. Avšak Pán měl se svým služebníkem jiné plány: vzkřísil ho a jmenoval Abaddonem – Hubitelem, rozvracečem starého pořádku a Tanečníkem na spáleništích, což jej prostřednictvím vůle Pána a meče, zvaného Hvězda Záhuby, opravňuje ničit světy.

Těmito událostmi se otevírá nová éra Království.

Od první kapitoly jsme již svědky současného dění. Nejvyšší mág, archanděl Raziel, vzpomíná na minulost. Před tisíciletími postoupili on a jeho přátelé, také archandělé, pod vedením toho nejschopnějšího, Gabriela, na místo Pravice Páně: do čela Zástupů a celého Království. Byli tenkrát všichni pohlceni Jeho Jasností, s nadšením a oddaností budovali nové světy a Království vzkvétalo. Z malicherných příčin však vypukly spory a války, které skončily odchodem části andělů do Hlubiny. Brzy následovala tragédie největší – Pán odešel. Odvedl s sebou své věrné a ponechal anděly jejich osudu. Tato skutečnost spojila rozdělené archanděly v přesvědčení, že nikdo kromě nich se nesmí tuto pravdu dovědět. Pak by se přece celé jejich bytí, postavené na Jeho Jasnosti a živené oddanou vírou v Něho, muselo zhroutit. Vzali na sebe přetěžký úkol – spravovat svěřená panství tak, jako by byl Pán přítomen. Zatím se jim to dařilo, ale Raziel cítil, že odpor proti vládě Gabriela a ostatních archandělů opět sílí. Někteří útočí přímo, jako ti, co jej přepadli a ukradli posvátnou Knihu. Jiní shromažďují už dlouhá léta všemožné tajné listiny, aby jimi v pravé chvíli dokázali neschopnost archandělů a následně usedli na jejich místo. Přitom je Raziel přesvědčen, že všichni na vedoucích místech dělají svoji práci víc než dobře: nezná lepšího politika a diplomata, než je Gabriel, statečnějšího a odvážnějšího vojevůdce, než je Michael a čistější duši, než je anděl uzdravování, Rafael. Také Frey plní své poslání na výbornou, hlídá hranice Království a pečlivě zaznamenává všechna místa, kudy by se mohl pokusit o průnik Stín Temnoty. Daimon potkává na své daleké cestě božskou Bestii – Zvíře, které mu díky svému stáří a věšteckým schopnostem prorokuje několikanásobnou smrt a blížící se konec světa. Hubitel ví, že musí brát toto varování vážně, protože ti, kteří chtějí sesadit Gabriela, jsou schopni spojit se ve své touze po moci i s Rozsévačem větru, předvěkou bytostí zosobňující absolutní zlo. Tlak nepřátel stoupá a Gabriel nedokáže uhájit svoji pozici. Prchá do exilu a v celém Království nastává chaos. Ten však nemá douhého trvání, vláda bez podpory Michaelova vojska a Luciferovy Hlubiny brzy padá a Gabriel, oslavován a uctíván, se vrací zpět do čela Království. Využívá své popularity k formování andělského vojska, které stane na bitevním poli tváří v tvář nejhoršímu nepříteli. Všechny spory jsou odsunuty stranou, každý anděl je povolán do zbraně. Začíná obrovská a nekončící bitva, ve které se prokáže oddanost rytířů, řadových andělů, ale i Abaddona Jeho Jasnosti Pánu…

Předpokládám, že hlavním úkolem tohoto románu bylo nabourat mýty o andělech. Já sama jsem nikdy nečetla Bibli, o stvoření světa vím jen z francouzského animovaného filmu a andělé byli buď malí baculatí chlapečci s líbeznou tvářičkou a malinkými křidélky, nebo ochránci našich kroků v podobách hodně různých. Polská autorka se pustila do nelehké práce, jejíž výsledek je obdivuhodný. Zcela jistě prostudovala spoustu odborné literatury a pro svůj záměr z ní vybrala to nejmarkantnější. Vstupujeme do kompaktního, velmi přirozeného světa, kde se dobře orientujeme. Hlavními postavami jsou andělé, rozděleni do jednotlivých kast, zpočátku zcela podléhající vůli svého stvořitele, přesto však mající možnost volby mezi dobrem a zlem. Jenže vývoj pokračuje dál a my postupně zjišťujeme, že jsou nám postavy čím dál bližší, jejich záměry pochopitelnější a chování srozumitelnější. Někdy jen zmínka o šustění křídel připomene, že nečteme o lidech, s jejich slabými i silnými osobnostmi, o touze po moci, beznaději, přátelství a lásce. Ano, i tento cit se proplétá knihou, vždyť andělé s andělami mohou být v kontaktu i když celibát doporučuje devět z deseti andělů. Ba co víc – andělé si dovolují i vtipkovat, provádět svým přátelům (a občas i nepřátelům) různé legrácky, konzumovat alkohol, kouřit, přičemž cigarety z myrhy a kadidla za nic nestojí, protože pozemská Marlbora jsou mnohem lepší, a navštěvovat špinavé knajpy a v nich vyřvávat nežádoucí popěvky. S tím souvisí jejich vyjadřování – od drsné, hrubé a stručné mluvy tvrdých bojovníků až po spletité, květnaté a nic neříkající fráze urozených okřídlenců. Hlavní hrdinové však, ač původu urozeného, neomračují způsoby přemíru vybranými, a tak je bereme jako osobnosti, které jsou, odhlédneme-li od jejich nadpřirozených schopností, celkem normální. Celá kniha je psána velmi dobře čitelným jazykem, na němž má jistě velmi výrazný podíl překlad Stanislava Komárka. Měla jsem možnost posoudit překlad části knihy (prolog) a přesto, že není úplně doslovný, vyjadřuje původní autorčin záměr bez zkreslení a deformací. Ba naopak si troufám tvrdit, že v některých oblastech překlad předčil originál. Polští čtenáři například vyčítají autorce přílišné používání zdrobělin jmen hlavních hrdinů, s čímž se my setkáme jen velmi zřídka a vhodně. Hovorové formy jmen jako Džibríl a Miky spíš posilují lidskost postav a jejich světáckost. Bohužel se mi nepodařilo zjistit originální pojmenování, ale Komárkův Anděl strážný Saturnin je vynikající a k tomu vtipný. Také popis reálií, prostředí a postav je barvitý, ne však rozvláčný – děj si drží svůj rytmus a co bych chtěla obzvlášť vyzdvihnout, to je famózní popis závěrečné bitvy, kdy drastické scény a kaluže krve najdeme jen tam, kam patří a v množství přímo úměrném vývoji děje. Samozřejmě nechybí třešnička na dortu v podobě závěrečného odhalení a poznání, že všechno je vlastně jinak. Musím se také zmínit o okolnosti, která mi čtení knihy mírně znepříjemňovala: občas se opakuje charakteristika postav a průběhu událostí. Pokud by došlo k vývoji a změně, pak by to bylo v pořádku, ale takto má čtenář pocit, že tohle už přece četl. Zapomnětlivým čtenářům to jistě přijde vhod, vždyť má kniha přes čtyři sta stran, ale jelikož se jedná o klíčové údaje, dá se předpokládat, že si je každý zapamatuje napoprvé a nemusí se k nim již vracet. To občas udělá autorka a je to na škodu věci, protože se náhle děj zpomalí a naruší. Co si zaslouží mimořádné ocenění je oddíl Glosy v závěru knihy. Čtenářům neznalým andělské problematiky doporučuji zcela mimořádně přečíst tyto „vysvětlivky“ ještě před úvodem, protože mnohé vysvětlují a objasňují. Ti, kteří si nechají tuto stať na konec, budou nadšeni objasněním záhad, které v souvislosti se základními pojmy vyvstaly v průběhu četby.

Celkově působí kniha jako velmi dobře a profesionálně zpracovaná, zejména není výrazně vidět ženský rukopis, což je však pro autorku typické i v jiných dílech, a proto je asi také oceňována napříč fandomem.

Román je bez ilustrací, s původní obálkou, jejímž autorem je nadějný Piotr Cieslinski (mimo jiné velmi zdařile ilustroval polský překlad M. Žambocha Bez slitování). Tisk je kvalitní a na dobrém papíře, několik překlepů kazí jinak velmi dobrý dojem z knihy v pevné vazbě.

Knihu mohu doporučit každému, kdo má rád poutavou četbu na zajímavé téma.

Rozsévač větru /Siewca Wiatru/ - ukázka
Kossakowska, Maja Lidia
Nakladatel: Triton
Překladatel: Stanislav Komárek
Obálka: Piotr Cieśliński
Redakce: Klára Milošová
Rok vydání: 2008
Počet stran: 480
Rozměr: 130 x 205
Provedení: hardback
Cena: 349.00 Kč

Alča


Deník pracující matky
Deník pracující matky

Jaké to je, když jde žena do práce a otec zůstává doma.

Diskuse


ordog
1:51
15.4.2008

Robert Pilch
22:40
16.4.2008

ordog
1:55
17.4.2008

Fenris 13
7:59
17.4.2008

ordog
11:04
17.4.2008

počet příspěvků: 5, poslední 17.4.2008 11:04
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...