Martin Krummholz zveřejnil, byť poněkud opožděně, na Neviditelném psu glosu k letošnímu prvnímu pochodu homosexuálních exhibicionistů Prahou Za Klause je třeba se stydět! Oč je glosa kratší, o to více je útočná – nadávky a urážky prezidenta Václava Klause nahrazují v podstatě jakoukoli věcnou argumentaci problému pochodu homosexuálů, který v glose plní jen roli záminky k nadávání. Doufám, že si Krummholz po přečtení novin, které mu tak vyrazily dech, alespoň ulevil a bude s ním zase nějakou dobu k vydržení (rozuměj: nenapíše další hanopis), protože jiný smysl než zanadávat si na současného českého prezidenta glosa nemá. Dokonce selhává i v tomto směru, neboť aby byla otištěna, musel Krummholz nejhorší vulgarismy vynechat. Nahradit sprostá slova cizími, přejatými výrazy jako „xenofób“ či „fašoid“ však nebylo právě šťastné. Zvlášť v případě těch, kteří jim sami nerozumí a dokonce ani neporozumí psanému textu.

Nevím, jak souvisí strach z cizinců (xenofobie) se strachem z homosexuálů (homofobie), ale řekl bych, že prezident Klaus žádnou z těchto fóbií netrpí. To by jen těžko mohl zastávat funkci, v níž je setkávání se s cizinci a cestování po světě přímo v náplni jeho práce. Václav Klaus xenofóbní názory veřejně nehlásá a ani nehlásal – narozdíl od jiných českých politiků, kteří by nedávali práci lidem z cizích kultur (Paroubek), nebo kteří propagovali zavedení registračních pokladem jako opatření namířené proti Vietnamcům (Zeman). Označovat „boj proti homosexualismu“ za xenofóbní postoje může pouze pseudovzdělanec. Je to rizoto, ty cizí termity (je to riziko, ty cizí termíny)!

Novým slovem dnešního dne je nepochybně „fašoidní“. Nevím sice, co si pod tím termínem představit, leda snad nějaký typ rotačního elipsoidu připomínající z dálky Benita Mussoliniho, zato vím, co si představit pod výrazy „fašistický“, případně lidovější „fašounský“. Fašismus byl totiž italský nacionální socialismus. V této souvislosti mohu ujistit pana Krummholze, že výrokům prezidenta Klause věnuji již řadu let poměrně velkou pozornost, ale dosud jsem u tohoto pravicového konzervativce nezaznamenal levicové, tím méně extrémně levicové názory, které by bylo lze ztotožnit s názory italských fašistů. Podotýkám, že stejně těžko bych hledal jakýkoli Klausův „homofobní“ výrok. Narozdíl třeba od odborářského bosse ajznboňáků Duška se prezident ČR Klaus nebojí na chodbě sehnout pro tužku.

A u novotvarů ještě zůstaneme. Homosexualismus je myšlenkový směr, jehož cílem je emancipace (a následná preference, nebo pozitivní diskriminace, chcete-li) homosexuálů, nikoli jejich „pouhá“ tolerance. Což není totéž, co homosexualita, pojem označující sexuální orientaci. Klaus i Hájek jsou tolerantní vůči homosexuálům, avšak ani jeden z nich neusiluje o emancipaci homosexuálů a nepovažuje ji za prospěšnou. Tento jejich postoj je naprosto legitimní, právně i morálně nezávadný, a to i ve střední Evropě 21. století, které se pan Krummholz kdovíproč dovolává.

Autorem výroku o homosexuálech jako o deviantech navíc nebyl prezident Klaus, jak se pan Krummholz mylně domnívá, ale Petr Hájek. Ačkoli má slovo deviace negativní konotaci, v celé řadě vědních oborů jde o hodnotově neutrální výraz, označující (ne nutně negativní) odchylku od normy. Homosexuálové, účastnící se Prague Pride, odchylní od norem nepochybně byli – nejen svou sexuální orientací, ale především svým exhibicionismem. Ne každý homosexuál má totiž potřebu dělat ze sebe tímto způsobem šaška, případně ostentativně plácat veřejnost svou sexualitou do obličeje (chyběla už jen kopulace na veřejnosti – tedy poté, co organizátoři Prague Pride upravili program). Petr Hájek by protestoval i proti průvodu heterosexuálů, pokud by probíhal tímto způsobem. Opět jde o naprosto legitimní, právně i morálně nezávadný postoj.

Politické téma z pochodu neučinil „xenofóbní“ Klaus, ale primátor Prahy Bohuslav Svoboda, který hrdinně onen pochod homosexuálů zaštítil málem vlastním tělem. V době, kdy už je více než pět let účinný zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, v době, kdy už je více než dva roky účinný zákon č. 198/2009 Sb., zvaný antidiskriminační, v zemi, kde byla homosexualita dekriminalizována už v roce 1961, a v zemi, kde to, zda je někdo gay nebo lesba, prakticky nikoho příliš nezajímá, je totiž záštita primátora skutečně potřebná a k jejímu udělení je třeba výjimečné osobní statečnosti, no fakt! Petru Hájkovi i Václavu Klausovi nevadili homosexuálové, vadila jim však záštita (a nikoli pouhá tolerance) primátora Svobody, významného člena ODS, který by měl v tomto ohledu zastávat pravicově konzervativní, nikoli levicově liberální názory. V tom bylo „jádro pudla“. Že z desinterpretovaných výroků Petra Hájka udělali někteří čeští novináři a politikové umělý skandál, tomu se v okurkové sezóně snad ani nešlo divit. Zábavné na tom bylo, že ve svém projevu v australském Melbourne (28. 7. 2011) Klaus prohlásil doslova: „We may respect homosexuality, but not homosexualism.“ To ještě netušil, jak brzy (5. 8. 2011) dostane možnost totéž zopakovat v České republice.

Už jen úsměvné je pohoršování se nad profesorským titulem Václava Klause. Z vlastní zkušenosti vím, že vysokoškolské tituly a vědecké hodnosti ležely v žaludku právě těm, kteří jich pro vlastní lenost a neschopnost nikdy nedosáhli. Klaus je skutečným profesorem ekonomie, dokázal to brilantně provedenou transformací v 90. letech. Narozdíl od jiných profesorů ekonomie, kteří v té době slibovali marku za dvě koruny (Komárek). Jen pro úplnost, kdyby nebylo euro, tak je dnes německá marka za méně než třináct korun. Rozpaky nad Klausem a jeho vědeckou hodností skutečně nejsou na místě.

K pražské Prague Pride se Klaus explicitně vyjádřil pouze dvakrát – poprvé v souvislosti s reakcí na výzvy k distancování se od Petra Hájka, podruhé v souvislosti s vměšováním se některých zahraničních velvyslanců do našich domácích poměrů. Výroky jsou veřejně dostupné na webových stránkách prezidenta republiky a ani v jednom případě nelze považovat tyto výroky za extrémistické nebo je nálepkovat podobně „hnusně“ znějícími, avšak zcela nesouvisejícími výrazy. Takže odpověď na vámi položenou otázku, pane Krummholzi, zda je skutečně možné, aby se takto vyjadřoval prezident tohoto státu, je kladná. Ano, skutečně to možné je. Jaký to může mít kulturně etický dopad, není starost pana Krummholze, protože jeho kulturně etický dopad je otřesný. Stydět se může – ne za Václava Klause, u něhož k tomu není důvod – ale jen a pouze sám za sebe.

Nemýlil se pouze v jediné věci – že totiž česká demokracie stále ještě není dospělá. Protože ve skutečné demokracii, založené na svobodě slova, nedochází k „Bátoriádám“ nebo jiným mediálním honům „proti nevhodným názorům“ ve jménu politické korektnosti. Když může veřejnou debatu zatěžovat informačním smogem v podobě vlastních glos dokonce i pan Krummholz, proč by totéž právo svobodně hlásat své názory mělo být upřeno Václavu Klausovi, Petru Hájkovi nebo komukoli, kdo má na určitou věc jiný názor, než je ten jeho?