25.5.2016 | Svátek má Viola






POLEMIKA: Chyba není ve škole

26.1.2015

Fungující školství z pohledu domácího vzdělávání

Říká se, že jsme národem J.A. Komenského, učitele národů. A mne tedy zaujal článek na téma (ne)fungování školství, který vyšel na NP dne 19.1. Chtěl bych v článku napsané obohatit o náš pohled rodičů, kteří svoje čtyři děti vzdělávali a ještě vzdělávají na prvním i druhém stupni doma.

Nejstaršího syna, který je nyní v prvním ročníku gymnázia, jsme vzdělávali pouze na prvním stupni, celý druhý stupeň absolvoval v naší maloměstské škole. Druhý syn a první dcera prošli domácím vzděláním na prvním stupni a také šestým ročníkem druhého stupně, nyní pokračují na naší základní škole. Nejmladší dcera je v posledním ročníku prvního stupně a chtěli bychom pokračovat v domácím vzdělávání celý druhý stupeň. Tolik tedy k našim zkušenostem, které jsou kombinací zkušenosti „učitele“ i zkušenosti rodiče žáka základní a střední školy. Ještě bych doplnil, že ač nejsme profesí učitelé, máme přátele, známé i rodinné příslušníky, kteří profesí učitelé jsou, a to na základních školách obou stupňů i na školách středních.

Vzhledem k výše uvedenému jsme nabyli přesvědčení, že hlavní příčinou diskutabilních výsledků vzdělávání není kvalita školství, kvalita vlastní výuky ani kvalita samotných učitelů. Jako hlavní příčinu vidíme kvalitu výchovy v rodinách. To, co „produkují“ naše rodiny, pak ovlivňuje nejen podmínky školství, ale společnost celou.

Naše generace, která nyní (ne)vychovává své děti, byla vychována generací našich rodičů, tedy generací 60. let. Tou generací, která se vzdorně postavila tradičním hodnotám předávaných ještě našimi dědy, byť samozřejmě ne vždy ideálně. V našich podmínkách to navíc zkomplikovala komunistická totalita, takže jsme vymezením se vůči ní někdy vylili s vaničkou i dítě. Tím myslím, že jsme odmítnutím všeho reálněsocialistického odmítli i to, co ve skutečnosti nebylo reálněsocialistické, ale právě tradiční a generacemi osvědčené.

Jako křesťan nemohu zapřít, že těmi tradičními hodnotami myslím to, co vychází z hodnot křesťanských. Nemůžeme zavírat oči před tím, že naši společnost právě křesťanství přes tisíc let formovalo a kultivovalo. Dnes žijeme ve zmatené postmoderní době, kdy často ani nevíme, co je vlastně dobré a špatné. (Ovšem o to více jsme pyšní sami na sebe a sebejistí ve svých postojích.) Proto tedy několik příkladů z Nového zákona, co je dobré: láska k Bohu a bližnímu, radost, trpělivost, pracovitost, sebeovládání, laskavost, dobrota, věrnost, obětavost, pokládání druhého za přednějšího sebe, poslušnost, podřízenost, odvaha v dobrém, nemít svobodu za příležitost k prosazování sebe atp... Co je naopak špatné: necudnost, nečestnost, sexuální nečistota (patří sem i pornografie, promiskuita, nevěra...), duchovní nečistota (okultismus, astrologie, spiritismus, východní mystika...), bezuzdnost, rozbroje, žárlivost, vášeň, domýšlivost, podlost, závist, opilství, nestřídmost, sobectví, netrpělivost, vzpoura, nepodřízenost, neposlušnost autoritám atp... To je jen malý výčet. Zamysleme se nad tím, čím a jak formujeme naše děti. Jakými žáky zásobují naše rodiny ty kritizované školy: často sebevědomými lenochy zaměřenými na svůj vlastní prospěch, neschopné a neochotné spolupracovat s autoritami. Bible takovým říká hlupáci.

Výchova dítěte je nejdůležitější úlohou muže a ženy. Jak vychovává otec dítě, když si na něj neudělá čas, protože ho všechen spotřebuje prací a svými koníčky? Jak vychová matka dítě, když od něj co nejdříve utíká z mateřské zpět do práce? Když dítě po příchodu ze školy domů najde místo milující a obětující se maminky pouze svůj počítač? Co roste z dětí, které mají maximálně jednoho sourozence a dostávají od rodičů na co si vzpomenou, protože se nemusí uskrovňovat? Co vyroste z dítěte, které není vedeno k osobním obětem, neváží si práce táty a mámy – vše má za samozřejmost, nárokuje si, je vybíravé v jídle i oblečení? Nad tím vším je možné přemýšlet a vyvozovat z toho závěry, které povedou ke změně.

Jsme přesvědčeni, že naše školství by fungovalo perfektně, kdyby do něj přicházeli žáci, kteří jsou z rodin připraveni a motivováni poslouchat, spolupracovat a kteří by byli vděční za svoje učitele. Kteří by svoje vzdělání brali za svou věc a svou zodpovědnost.

Jsme přesvědčeni, že dnešní učitelé nejsou horší, než byli naši učitelé před dvaceti či třiceti lety. Dokonce si myslím, že kdybychom před těmi dvaceti či třiceti lety měli takové podmínky, jako mají dnešní děti ve škole, byli bychom snad národem géniů.

Zkusme se zamyslet nad Komenského myšlenkou, že vzdělání bez mravnosti je samo o sobě nemravné. Veďme své děti k mravnosti.

Autor je duchovní Křesťanského společenství K. Šenov



Diskuse


Š. Hašek
16:33
26.1.2015

O. Horák
15:17
26.1.2015

S. Lorenc
18:39
26.1.2015

J. Jurax
0:44
27.1.2015

S. Lorenc
9:40
27.1.2015

J. Cervenka
14:12
26.1.2015

D. Polanský
11:37
26.1.2015

J. Hejna
11:29
26.1.2015

S. Lorenc
12:37
26.1.2015

P. Princ
14:12
26.1.2015

S. Lorenc
14:43
26.1.2015

J. Schwarz
15:23
26.1.2015

S. Lorenc
18:52
26.1.2015

M. Polláková
7:27
26.1.2015

J. Vavrochová
6:52
26.1.2015

počet příspěvků: 18, poslední 27.1.2015 09:40









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.