19.5.2019 | Svátek má Ivo


KLIMA: Povodeň je v Česku doma

6.6.2013

Víceleté období s výskytem extrémních událostí lze dávat do souvislosti se změnou klimatu

Praotec Čech se při svém putování zastavil na hoře Říp a krajina lesů, luk a řek ho zaujala natolik, že se zde i se svou družinou usadil. Rozmanitost zdejší krajiny je podmíněna střídáním ročních období, střídáním různých typů a projevů počasí. Pro mírné klima střední Evropy povodně byly, jsou a budou běžným jevem. V některých obdobích jsou častější a silnější, jindy se vyskytují pouze výjimečně. Velká část české krajiny byla v historii modelována vodou a byla utvářena povodněmi. Ale i člověk se v celé své historii snaží v české kotlině krajinu přizpůsobit svým potřebám. Můžeme tak sledovat nepřetržitý boj člověka s krajinou – změnili jsme lesy a louky na pole a města, měnili jsme vodní toky. Voda je však živel, který se nedá jen tak spoutat. Pro vodu platí totéž, co platí pro oheň, je dobrým sluhou, ale zlým pánem.

Povodňové statistiky nám říkají, že v průběhu 20. století se významné povodně u nás téměř nevyskytovaly – na velkou povodeň jsme po narušení části Karlova mostu v roce 1890 čekali více než 100 let. V posledních 15 letech však zažíváme v České republice období s častějším výskytem povodní všeho druhu. V letech 1997, 2002, 2006 a 2013 byla postižena velká povodí v celém svém rozsahu. V letech 1995, 1996, 1998, 2009 a 2010 byly extrémní povodní postiženy izolované oblasti, avšak s nebývalou silou a rychlým nástupem. Když k takovému přehledu přidáme extrémní sucha v letech 2000 a 2003, silné vichřice Kyrilla (2007) a Emu (2008) a silné mrazy i horké vlny v roce 2012, pak už se nad takovým průběhem počasí musíme zamýšlet.

Není správné a ani možné každou jednotlivou extrémní situaci spojovat se změnou klimatu. Přesto se to často děje, a to nejen u nás. Před několika dny jsme mohli slyšet, že změna klimatu je zodpovědná za tornádo v Oklahomě nebo za extrémní projevy bouře Sandy v severovýchodní oblasti USA. Víceleté období s výskytem extrémních událostí, kterých jsme svědky u nás, však již do souvislosti se změnou klimatu lze dávat. Klima se mění. Zvýšení globální teploty o 0,7 °C / 100 let, popřípadě zvýšení evropské teploty o 1,2 °C / 100 let jsou hodnoty pro dlouhodobé průměry nezanedbatelné. Vyšší teplota s sebou přináší například vyšší výpar, změny v rozložení srážek během roku, odtávání ledovců, změny v radiační bilanci, změny v rozložení tlakových útvarů. I nezvyklý průběh letošního jara, kdy tlakové níže putovaly přes Evropu po ne zcela standardních zimních a jarních drahách, lze podle některých meteorologů a klimatologů spojovat se změnou rozsahu zalednění v Arktidě. Osobně bývám v podobných úsudcích opatrný, jako klimatolog potřebuji pro analýzy delší řady měření a pozorování a stejně jako nelze jednotlivou bouřku považovat za důsledek změny klimatu, tak nelze hledat příčinu jednoho propršeného a studeného jara jinde než v aktuálním rozložení tlakových útvarů nad Evropou. Je určitě zajímavé, že v období, které já zde označuji jako období s extrémními projevy počasí u nás, se trend zvyšující se teploty zastavil. Od poloviny 90. let je trend v globálních řadách teploty statisticky nevýznamný. Klimatology to nijak nepřekvapuje, víme, že v posledních 150 letech nebyl trend vždy stoupající. Byl na několik let až desetiletí přerušen poklesem, který byl však menší než předchozí a následující oteplování. Aktuálně není však oteplování přerušeno poklesem, ale pouze stagnací. Teplota zůstává na vyšší úrovni než v předchozích desetiletích a to se musí někde projevit a projevovat. Například v extrémních projevech počasí – jsou častější a intenzivnější.

Proto má Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Předpovědní a výstražnou službu, proto počítáme vlastní meteorologický i hydrologický model, proto jsme v úzkém kontaktu s hasičským záchranným sborem a dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Proto máme sítě přízemního měření a pozorování, proto máme meteorologické radary, informace z bleskových čidel a data z meteorologických družic. Proto musíme neustále zlepšovat modely, vzdělávat odborníky a mít dostatek informací o aktuálním stavu atmosféry a hydrosféry. Potřebujeme zmírňovat následky povodní? Potřebujeme vědět, jestli se v dalších dnech musíme obávat vichřice, bouřek nebo povodně? Potřebujeme znát dlouhodobé charakteristiky klimatu? Potřebujeme spoustu dalších meteorologických drobností? V tom případě potřebujeme státní meteorologickou a hydrologickou službu, kterou u nás zajišťuje ČHMÚ. Je to ve vyspělém světě obvyklé.

Autor je klimatolog ČHMÚ

LN, 4.6.2013

Radim Tolasz


Diskuse


V. Němec
17:56
6.6.2013

J. Salek
9:21
6.6.2013

M. Bezouška
8:58
6.6.2013

M. Šejna
9:18
6.6.2013

M. Bezouška
10:20
6.6.2013

J. Křivánek
1:40
20.8.2013

M. Šejna
8:53
6.6.2013

J. Salek
9:17
6.6.2013

M. Šejna
9:21
6.6.2013

J. Salek
10:19
6.6.2013

R. Langer
14:48
6.6.2013

J. Křivánek
1:40
20.8.2013

J. Křivánek
1:39
20.8.2013

R. Langer
8:24
6.6.2013

J. Jurax
22:26
6.6.2013

A. Bocek
7:59
6.6.2013

M. Šejna
8:46
6.6.2013

A. Bocek
9:03
6.6.2013

M. Šejna
9:22
6.6.2013

A. Bocek
9:42
6.6.2013

J. Salek
10:29
6.6.2013

A. Bocek
11:18
6.6.2013

J. Křivánek
1:39
20.8.2013

M. Dvořák 891
7:40
6.6.2013

J. Vyhnalík
16:36
6.6.2013

D. Maňhal
8:57
7.6.2013

J. Vyhnalík
12:44
7.6.2013

M. Dvořák 891
7:35
6.6.2013

I. Schlägel
8:03
6.6.2013

o. istvanfy
8:43
6.6.2013

J. Salek
10:33
6.6.2013

J. Vavruška 637
6:36
6.6.2013

M. Šejna
8:29
6.6.2013

J. Křivánek
1:44
20.8.2013

Z. Fajt
6:19
6.6.2013

M. Šejna
8:57
6.6.2013

R. Langer
14:49
6.6.2013

J. Křivánek
1:41
20.8.2013

P. Boublíková
4:58
6.6.2013

I. Schlägel
8:06
6.6.2013

M. Šejna
9:01
6.6.2013

R. Jonák
9:24
6.6.2013

P. Rada
14:07
6.6.2013

R. Langer
12:40
6.6.2013

L. Krajicek
2:27
6.6.2013

J. Salek
9:23
6.6.2013

J. Brunner
0:34
6.6.2013

J. Podhradsky
1:41
6.6.2013

počet příspěvků: 65, poslední 20.8.2013 01:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.