Nejde o nic menšího než o úplné zrušení povinného odchodu do důchodu. Quebec, Alberta a Manitoba už před časem zrušily důchodovou povinnost ve věku 65 let, Ontario se připojilo začátkem prosince a Britská Kolumbie ohlásila, že na jaře 2007 udělá něco podobného.

Letci George Vilven a Neil Kelly ve své stížnosti tvrdí, že kolektivní smlouva, kterou za ně podepsaly jejich odbory, Air Canada Pilots Association (Sdružení letců Air Canada), není nic jiného než bohapustá diskriminace.

Sdružení letců ovšem opáčilo, že jeho členové letos v dubnu odhlasovali, aby povinný odchod do důchodu v 60 letech zůstal i nadále součástí kolektivní smlouvy, a to přesvědčivým poměrem tři ku jednomu. Rozhodnutí se netýká jenom toho, že starší piloti už mohou ztrácet zrak, sluch, paměť či cokoliv jiného, co takový letec potřebuje, ale také o to, že čím déle setrvají stárnoucí páni za kormidly letadel, tím déle budou muset mladší piloti čekat na možnost, že by přesedli doleva, do sedadel kapitánů. Ostatně, dodali odborářští předáci, letci Air Canada mají povinný odchod do důchodu v 60 letech v kolektivní smlouvě už od roku 1957.

Kapitán Serge Beaulieu, jako dočasný předseda leteckého sdružení, řekl, že v 60 letech už by toho měli mít piloti nalétáno dost, aby se těšili, jak si užijí odpočinku.

Mezinárodní organizace civilního letectva (ICAO) navrhla v listopadu, že by se mohl věkový limit pilotů zvýšit na 65, ovšem s tím, že by se podobné opatření dotýkalo pouze dvoučlenných posádek, v nichž jeden z pilotů je mladší šedesáti let. Ostatně, British Airways, jedna z největších leteckých společností na světě, stanoví, že její letci musí odejít do důchodu, jakmile dosáhnou věku pětapadesáti let.

Kanada je v tomto ohledu zajímavá zem. Rozhodnutí provinčních vlád se mohou dotýkat pouze jejich vlastních zaměstnanců a pak ještě lidí, kteří pracují v soukromých podnicích umístěných na jejich území. Federální vláda sice má na stole doporučení své vlastní komise pro lidská práva, aby zrušila povinný důchodový věk, ale i přesto ponechala v zákoně o lidských právech ustanovení, že lidé mají odcházet do důchodu „ve věku, který je pro dané zaměstnání obvyklý“. Tento paragraf se týká odvětví, která mají celostátní dopad, od železnic přes leteckou dopravu k bankám a telekomunikacím.

Mimochodem, je úplně jedno, jestli člověk žije v provincii, která zrušila povinný odchod do důchodu v pětašedesáti: stačí, aby zaměstnavatel dokázal, že starší osoba už na svoji práci nemá.

To ovšem vede k zajímavým situacím. Tak třeba pětašedesátiletý hasič, který navíc trpí nějakou chorobou srdce, už nemůže vyjíždět k požárům, takže musí do důchodu. Jestli ale byl mazaný, v době před dosažením toho nepříjemného věku přešel k práci kancelářské krysy a může v té samé hasičské stanici pracovat, dokud za tím stolem nezemře.