28.8.2016 | Svátek má Augustýn






INTERVIEW: Rozhovor s Vladimírem Šlechtou

2.7.2007

TOPlist Vladimír Šlechta

  1. Jak si se dostal k fantastice? Kteří autoři ovlivnili nejvíce?
  2. K fantastice jsem se dostal asi ve čtrnácti letech. Hodně jsem četl Karla Čapka a H. G. Wellse, tedy "otce zakladatele" žánru science-fiction. Vycházelo u nás spousta knížek "sovětských" autorů a mezi nimi i věci od bratrů Strugackých. Nějak jsem se dostal k jejich "Je těžké být bohem" a nadchlo mě to, zároveň jsem se styděl, že se mi líbí něco ruského - jsem pamětníkem ruské invaze v roce 1968 a dodnes mám nedůvěru ke všemu, co je vyjádřeno azbukou.
    Kdybych měl říct, kteří autoři fantastiky se mi líbí dneska, určitě bych jmenoval tyhle čtyři (Karla Čapka, H. G. Wellse a bratry Strugacké). Nejspíš bych k nim přihodil Gibsona, Tolkiena a Gaimana.

  3. Vzpomínáš si na své autorské začátky? Bylo těžké se prosadit?
  4. Začal jsem psát v roce 1990 a tehdy bylo takřka nemožné se prosadit. Zkoušel jsem to tři roky a redaktoři mě odmítali, nebo vůbec nereagovali. Nějak jsem to ale vydržel, psal jsem dál protože mě psaní chytlo. Psaní je totiž, hlavně v začátcích, úžasné dobrodružství.

    V Ikarii mi začaly vycházet povídky až v době, kdy už jsem o to tolik nestál. Mezi roky 1995 a 1999 jsem psaní víceméně vysadil, dělal jsem "kariéru" a žil skutečný život. Jen občas jsem si napsal něco pro radost. Najednou mě ale chtěli vydávat, takže jsem publikoval všechny věci, které se mi do roku 1995 nahromadily v šuplíku. Dokonce i své dva první romány, Ostří ozvěny a Projekt Berserkr, jsem z větší části napsal do roku 1995.

  5. Projekt Berserkr Vladimír ŠlechtaJaký jsi měl pocit, když jsi držel v ruce Projekt Berserkr - svou knižní prvotinu?

    Naprostá deprese. Pocit marnosti. Vážně.

    Ta knížka vyšla v době, kdy byla má "kariéra" brutálně ukončena. Držel jsem Projekt Berserkr a říkal jsem sám sobě: "Je ti skoro čtyřicet, máš na krku dvě děti a jsi bez práce. Necháš se teď živit manželkou? Místo toho, abys vydělal opravdové peníze, jsi vyplýtval čas na psaní nějaké knížky. Jsi v hajzlu, brácho."

    Nakonec to ale dopadlo dobře. Začal jsem podnikat, postavil jsem se na vlastní nohy a dopracoval se i k oněm"opravdovým penězům".

  6. Tvým nejslavnější cyklem je Krvavé pohraničí, kdy jsi dostal nápad vytvořit ten svět všechny ty postavy kolem?

    Krvavé pohraničí Vladimír ŠlechtaJak to vzniklo? Jak to vlastně vůbec celé vzniklo? Tak nějak spontánně.
    Přemýšlel jsem o tom už mockrát, takže ty inspirační zdroje asi znám.
    Jednak popisuju to, co jsem sám zažil: hrdinové odvedli svou hrdinskou práci, ale nezískali ani pocty, ani slávu. Jejich zásluhy byly bagatelizovány, zpochybněny, popřeny, přiřčeny někomu jinému.
    Za druhé: moje děti tehdy objevily dračí doupě a nedělaly nic jiného, než že mydlily jednu kampaň za druhou. Panelákovým bytem se neustále ozývaly hlášky typu: "beru svůj meč a práskám toho skřeta přes hlavu". Vzpomínám na výrok mého synovce: "Mám charisma na nule a lidi říkají: kam jdete s tou obludou..."
    Za třetí: do Krvavého pohraničí se promítl můj celoživotní zájem o skutečnou historii severoamerických indiánů. Ze samotného Krvavého pohraničí to tak nečouhá, ale těsně před ním jsem napsal Dětskou dýku, což je zakuklená epizodka ze sedmileté války.
    A za čtvrté: pořídil jsem dětem počítačovou hru Stíny nad Rivou a pak jsem ji "zkoušel". Jednou, asi ve dvanáct v noci, už na mě manželka trochu křičela a tak jsem si hru uložil dost nešťastně: část party jsem měl mrtvou, jednoho oslepeného a dalšího proměněného v kámen. To je vlastně výchozí pozice románu.

  7. Vladimír Šlechta Šílený lesČtenáři volají po dotiscích knih Krvavé pohraničí a Šílený les a Orcigard, kdy se jich dočkají?

    Krvavé pohraničí by mělo vyjít ještě letos. Právě se v něm vrtám a zjišťuju, že některá jména, místa a reálie se mi během psaní cyklu pozměnila, takže je opravuju.
    Nakladatel vážně uvažuje o znovuvydání Šíleného lesa.
    A Orcigard? Podle nejčerstvějších informací se dosud nevyprodal. Na trhu je ještě celých devět kousků, takže je předčasné mluvit o nějakém novém vydání.

  8. Neuvažoval jsi o tom, že bys uspořádal všechny své povídky z Krvavého pohraničí do jedné sbírky?

    Tuhle otázku dostávám často. Odpovídal jsem na ni různě, podle toho, jak se moje názory vyvíjely. Teď už je odpověď snad definitivní: příští rok připravím dvě tématické povídkové sbírky, namíchané ze starých a nových věcí. Každá povídková sbírka bude mít hlavního hrdinu - v té první to bude Roger Schnirega, ve druhé Thompson.

  9. V současné době vyvolal obrovský boom projekt Agent JFK, nelákalo by tě napsat si taky jeden díl?

    Jirka Procházka a Míra Žamboch se mě na to taky ptali. Potíž je v tom, že jsem utopený ve svých vlastních světech. Mohl bych napsat, jak agent JFK odcestoval do Pohraničí a Thompson mu nakopal zadek. To by ideově šlo, protože Pohraničí se nachází na jakési paralelní Zemi. Výsledný hybrid by však nejspíš nikoho nepotěšil.

    Jinak ale projekt JFK neodsuzuju, líbí se mi a jeho autorům fandím.

  10. Co nového připravuješ?

    Teď, v současné době, nepatrně upravuju Krvavé pohraničí pro nové vydání. Pak se pustím do 3. dílu Gordonovy země. No a za ním budou následovat ony dvě povídkové sbírky, o kterých jsem se už zmiňoval.

  11. Co bys poradil začínajícím autorům?

    To vážně nevím. Chtějí vůbec začínající autoři, aby jim někdo radil? Myslím že ne, protože mám dva takové doma a žádné rady po mně nechtějí. Akorát, když sháním svoji Encyklopedii zbraní a zbroje a svůj Lexikon střelných zbraní, musím vždycky pečlivě prohledat jejich pokojíčky.
    Mladí autoři to teď mají docela snadné. Mým synům je 18 a 21 let a oběma už vyšly nějaké věci v časopisech. Spíš bych poradil jejich rodičům: mějte své začínající autory rádi a nedbejte na to, že vám vyplácali všechen toner v tiskárně.

  12. Jak relaxuješ? Máš nějaké oblíbené filmy a knihy?

    Nejlepší den Vladimír ŠlechtaRelaxuju tím, že píšu fantastiku. Další relaxací je pro mě několikahodinová vycházka do lesa, kombinovaná s popobíháním - to se mi ale nepoštěstí často.
    Oblíbené knihy? V poslední době čtu hlavně literaturu faktu, ale takovou tu srozumitelně podávanou. Přečetl jsem teď pár knížek od Josefa Opatrného, který se zabývá historií amerického Západu. S tím souvisí i moje oblíbená beletrie. Například: Malý velký muž (Berger), Odvedu vás do Sierra Madre (Carter), Cesta na severozápad (Roberts). Taky mám rád zpopularizovanou psychologii typu Proč ženy neumějí číst v mapách.
    A filmy? Dřív se točily skvělé filmy. Je pár takových, na které se můžu dívat pořád znova (vždycky tak jednou za pět, šest let): Hombre, Divoká banda, Četa, Mad Max, Volný pád, Tanec s vlky, Boj o oheň. A spousta dalších. Bohužel, filmy z posledních let mě nějak neberou. Pán prstenů mi připadal jako vítězství speciálních efektů nad obsahem a Piráti z Karibiku jako další epizoda Kačeřích příběhů. Bytostně nesnáším zmrzačenou a znásilněnou pseudohistorii typu Gladiátora, Krále Artuše, Tróji a 300.

  13. Sleduješ českou fantastiku? Která kniha tě v poslední době nejvíce nadchla?

    Českou fantastiku sleduju nahodile a ke spoustě věcí jsem se ještě nedostal. Hodně se mi líbilo Žambochovo Na ostřích čepelí a Nepohádka Pavla Renčína.

  14. Jakou posloucháš muziku?

    Dřív jsem poslouchal takzvané kotlíkáře, tedy folkové a trampské písničkáře a kapely. Mám ale pocit, že tenhle žánr je v současné době mrtvý. Když si na internetu vyladím Rádio Country, vydržím ho poslouchat sotva půl hodiny. Hrajou tam samé vykopávky ze sedmdesátých a někdy i (ó hrůzo) třicátých let. Onehdy jsem tam slyšel zpívat Wericha.
    Takže co poslouchám? Děti mi věnovaly kompletní Blackmore's Night a Nightwish. Když pracuju na zakázkách, točím to pořád dokola.

    Díky za rozhovor. A na závěr ještě informace: mám internetové stránky na adrese krvavepohranici.cz.

Martin Stručovský


Potřebujete výbavičku pro dítě?
Potřebujete výbavičku pro dítě?

Vyberte si v dětském bazárku eMimino.cz.

Diskuse


DejF
...
13:23
7.7.2007

počet příspěvků: 1, poslední 7.7.2007 01:23
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...