23.10.2017 | Svátek má Teodor, Theodor


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (1)

27.9.2017

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože jsou již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusím některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku.

V roce 1417 se pražská univerzita přihlásila k tzv. „kališnické konfesi“ a byla za to potrestána papežským zákazem činnosti. Proto měla až do počátku 17. století pouze jedinou (artistickou) fakultu. To bylo zřejmě také impulsem k tomu, aby pražský měšťan Jan z Ledče (řečený Reček a někdy též Řeček) věnoval v roce 1438 univerzitě svůj dům v blízkosti tehdejšího kostela sv. Štěpána Menšího (ten byl v roce 1789 zbořen, dnes stojí na jeho místě dům čp. 315 v ulici Karoliny Světlé). Vznikla tehdy tzv. Rečkova kolej (Kolej nejsvětější panny Marie domu Národa českého), určená „pro dvanáct studentů svobodných umění a filozofie víry podobojí“. Na velkém dvoře této koleje s mnoha pavlačemi pořádali čas od času studenti různá divadelní představení.

Ovšem představení, které se zde odehrálo o 62 let později (započalo dne 8. června 1600 a skončilo 13. června 1600), bylo velice neobvyklé. Sledovalo ho přes tisíc osob (někdy se uvádí i pět tisíc) a šlo vlastně o první veřejnou pitvu v českých zemích, kterou provedl anatom a chirurg Ján Jesenský z Jeseného řečený Jessenius (1566-1621). Plných pět dní demonstroval vyjmuté orgány z těla popraveného (oběšeného) muže a jeho končetiny zbavené kůže. Doktoru Jesseniovi asistoval známý pražský lékař, profesor Adam Zalužanský ze Zalužan (1555- 1613), lékárník, humanista, botanik, historik, filozof a univerzitní pedagog. V 16. století pravděpodobně nejvýznamnější český vědec evropského formátu. O dvě století později byl označován za předchůdce Linnéova. Carl Linné (1707-1778) švédský zakladatel botanické á zoologické nomenklatury, který Zalužanského v jedné své práci i citoval. A především o Zalužanském budiž řeč.

Znamenití lékaři 1

Jeho jméno je uvedeno mezi 72 osobnostmi české historie pod okny Národního muzea. Zalužanského podobu však bohužel neznáme.

Pro úplnost historických skutečností je třeba uvést, že nešlo o vůbec první pitvu v našich zemích, jak se mnohdy v literatuře uvádí. V roce 1555 nařídil magistrát města Litoměřic chirurgu Jakubu Kamenickému, aby provedl pitvu těla zemřelé rodičky. A pro poučení přihlíželo pět místních porodních babek, že aby byly náležitě doškoleny. Bývali na našich magistrátech i moudří radní. A o 39 let později, tedy necelých šest let před Jesseniem, v listopadu 1594, provedl v Brně pitvu přímo městský radní. Doktor Šimon Grynaeus pitvu provedl v opuštěném kostelíku sv. Štěpána pro několik zvídavých studentů.

Adam Zalužanský ze Zalužan studoval v Praze, ve Wittenbergu a na univerzitě v Helmstedtu získal lékařské vzdělání. Na pražské univerzitě přednášel jako profesor řecké literatury, byl i děkanem a rektorem. Toužil po tom, aby mohl přednášet studentům medicíny, avšak v té době byla na pražské univerzitě, jak výše uvedeno, pouze artistická fakulta. Mimochodem je zajímavé, že Zalužanský ji ve svých pracích charakterizoval jako filozofickou, kterýžto název se ujal až v devatenáctém století. Zalužanský tedy přednášel řečtinu a celý život usiloval o to, aby byly obnoveny další fakulty, zejména tedy lékařská. Když se v roce 1594 oženil na základě výjimky, kterou mu slíbili (za výuku řečtiny se nemusel podrobit celibátu, který platil pro pražské univerzitní profesory), musel z univerzity odejít. Jeho manželkou se stala Lidmila, dcera Jana Fontia Kouřimského, univerzitního profesora hebrejštiny.

Znamenití lékaři 2

Titulní strana Zalužanského herbáře

V té době již byl nejen známým lékařem a lékárníkem (o jeho botanických studiích nemluvě), takže se stal praktickým lékařem na Starém Městě, otevřel si mimo jiné i vlastní lékárnu a z pověření městské rady odborně dohlížel na všechny pražské lékárny. Neboť v roce 1592 vydal Řád Apathekařský, jehož obecná platnost přetrvávala i v dalších stoletích. V jeho dalších lékařských spisech brojil především proti pověrám.

Ve stejné době vydává Adam Zalužanský zásadní botanické dílo Methodi herbariare libri tres v němž jako první v Evropě poukazuje na to, že je třeba botaniku striktně oddělit od medicíny, neboť jde o naprosto samostatné a na sobě nezávislé disciplíny. A navíc uvedl, že rostliny mají pohlaví a to buď oddělené, nebo smíšené. A to byl takt trochu převrat, protože ještě v 19. století se proti samčímu a samičímu pohlaví u rostlin vzpírali někteří botanikové. A Zalužanský se tak postavil i proti doktríně největších botanických autorit antiky a středověku.

V době jeho působení na pražské univerzitě se stal mimo jiné i osobním lékařem Rudolfa II. a získal řadu přátel v kruzích šlechtických i teologických. Spřátelil se mimo jiné i s „posledním Rožmberkem“ Petrem Vokem z Rožmberka, který byl sám nadšený milovník přírodních věd. Ten dal u svého letohrádku Kratochvíle u Netolic vybudovat skleníky, kde mohl Adam Zalužanský provádět svá botanická pozorování. Mimochodem – v životopisech Petra Voka se v lepším případě píše o tom, že byl „roztomilý prostopášník“. Málokdo zná výrok přítele a spolupracovníka Adama Zalužanského, doktora Hubera z Reisenpachu, který v roce 1596 označil Petra Voka jako velikého a předního toho času milovníka a fedrovatele bylinkářství v Čechách. Tak si vyberte.

Mimochodem doktor Huber přeložil do češtiny Herbář Pietra Andrey Matioliho (1501-1577), úžasné nadčasové dílo tehdejší doby.

Je téměř neznámo, že český botanik Franz Willibald Schmidt (1764 Planá u Mariánských Lázní - 1796 Praha) byl i přes svůj krátký věk výraznou autoritou (mimořádný profesor botaniky na pražské univerzitě) a pojmenoval nově objevený jihoafrický rostlinný rod Zalužanského jménem. A tak je všude uváděno, že rod Zaluzianskya je pojmenován na počest českého lékaře a význačného botanika své doby, jehož spis Methodi herbariae libri tres (1592) patří k základním renesančním dílům, které ustanovují botaniku jako samostatnou vědní disciplínu. Patří k nim ZALUZIANSKYA ELONGATA: Roste v Jihoafrické republice v provinciích Eastern Cape, KwaZulu-Natal, Gauteng a Mpumalanga, dále je znám z Lesotha a Svazijska. Stanovištěm jsou trávníky na mělkých kamenitých půdách, v nadmořských výškách 450–1800 m. Květy se otvírají v pozdním odpoledni, voní a jsou opylovány nočními motýly. ZALUZIANSKYA VILLOSA: Endemit Jihoafrické republiky, roste v provincii Western Cape, od zálivu Saldanha Bay po Pearly Beach. Roste v nezapojené vegetaci na písčitých půdách, nejčastěji na dunách podél pobřeží, vystupuje do nadmořských výšek až 200 m. Kvete v zimě a na jaře.

Vraťme se tedy k oné pitvě v Rečkově koleji, jejíž uskutečnění je bohužel stále nesprávně interpretováno. Doktor Jessenius o jejím průběhu vydal v roce 1601 ve Wittenbergu podrobný spis (Jana Jesenského z Jeseného historie o pitvě provedené v Praze roku 1600). Jenže ještě před pitvou vystoupil doktor Adam Zalužanský ze Zalužan. Jeho projev je sice již dávno zapomenut, avšak v historii českého lékařství je výrazným a světlým bodem. Jeho projev se jmenuje „Řeč pro anatomii a obnovu veškerého lékařského studia ve slavném království Českém“. Jessenius se Zalužanským na pitvu sezvali zástupce církve, šlechty, magistrátu a jiné význačné osobnosti, především také proto, aby připomněli, že Praze schází fakulta lékařská. To bylo hlavním cílem předvedení pitvy, k níž patří i Zalužanského úvodní slovo (vyšlo později i tiskem).

Znamenití lékaři 3

Jedna ze stran textu “Řeči pro anatomii“, přednesené doktorem Zálužanským před provedením pitvy doktorem Jesseniem. Adam Zalužanský při pitvě asistoval. Opis psaného textu je uložen v Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Zalužanský uvádí, že i pitva má hodnotu náboženského úkonu. A rozvádí to. Odkazuje se na „otce evropské medicíny“ řeckého lékaře Galéna (129-216), který razil myšlenku, že „dobrý lékař je zároveň filozofem“. Zcela jednoznačně prohlašuje anatomii za základ medicíny. Přimlouvá se za ustanovení pozic domácích městských a zemských lékařů. Což se později stane. Zásadně odmítá zapojování lékařů a lékařských studií do politiky. Jeho řeč je plná citátů z Bible a z dalších náboženských spisů, připomíná římské a řecké filozofy, což svědčí o jeho nesmírně širokém a hlubokém vzdělání. A kriticky se vyjadřuje k současnému vedení pražské univerzity, jejíž profesoři se nechtějí dělit o finance a budovy a tak blokují ustanovení další tří fakult (lékařské, právní a teologické). Na konci své řeči doktor Zalužanský uvádí, že v medicíně jde především o to, aby byl „co nejdelší život zbavený až do posledního kroku všech nemocí“.

V roce 1613 vypukla v Praze znovu morová epidemie. Doktor Adam Zalužanský ze Zalužan obětavě léčil nemocné, pokud to tedy šlo. Sám se bohužel nakazil a 8. prosince 1613 padl za oběť morové epidemii. Druhý Adam, jeho přítel doktor Adam Huber Meziříčský (1545-1613) zemřel v červnu téhož roku na záchvat mrtvice. Zřízení lékařské fakulty se oba již nedočkali. A za devět let po jejich smrti, v roce 1622 byl sjednocen zbytek univerzity s jezuitskou kolejí a v zimě 1623 byla po dvou stech letech obnovena činnost lékařské fakulty. Definitivně bylo vše „napraveno“ až v roce 1654 dekretem císaře Ferdinanda III. kdy bylo spojeno Karolinum a Klementinum do společné univerzity „Univeritas Carolo-Ferdinandea“ se čtyřmi fakultami.

V Pamětech akademie pražské je o Zalužanském toto zápis: Fuit talis philosophus, qualem sua atestas et nostra natio alterum non tulit. (Byl filozofem, jemuž nebylo v době jeho i v národě našem rovna).

Příště: MUDr. Ignác Nádherný



Diskuse


M. Mikulec
16:25
27.9.2017

A. Alda
10:27
27.9.2017

P. Princ
13:37
27.9.2017

J. Krásenský
21:05
27.9.2017

počet příspěvků: 5, poslední 27.9.2017 09:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.