28.4.2024 | Svátek má Vlastislav


GLOSA: Klus není Kryl ani náhodou

12.4.2012

Tomáš Klus, mladý "zpěvak z Ostravy" a někdejší partner popové hvězdičky Ewy Farné, napsal novou píseň. V ní se podle Lidovky.cz "opřel do Hradu, pražského magistrátu i vládní koalice". Server iDnes.cz jde dokonce tak daleko, že svůj článek o Klusovi nadepsal nabubřele tak, že zpěvák jde "ve stopách Kryla". A právě groteskní přirovnání Kluse ke Krylovi mi připadá naprosto nevhodné. A co víc, zřetelně poškozuje Karla Kryla, který již mnoho let není mezi námi.

Pokud si člověk dá tu práci a text Klusovy písně si přečte, je to stručně řečeno pořádná blamáž. Autor těží vlastně jenom z mediálního humbuku (který server iDnes.cz ostatně také rozpoutal) kolem odposlechů lobbisty Janouška. Materiál je, zdá se, "plně vytěžen", protože se v současnosti čtenář láká na úplné pitomosti (viz zde).

To podstatné však není dokonce ani kvalita Klusova textu. Tím zcela neporovnatelným jsou okolnosti, za kterých Karel Kryl i Tomáš Klus své písně píší či psali. A není to, podotýkám, vůbec vina Kluse. Je to mediálně chytlavá příležitost zaujmout senzacemi přesyceného čtenáře "zajímavým" srovnáním dvou neporovnatelných hudebníků. Zatímco ten první se nesmazatelně zapsal do hudební historie tím, jak dokázal využít svůj obrovský talent k vyjádření odporu proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a nakonec volil emigraci, aby mohl dál svobodně tvořit, kariéra Kluse je z určitého pohledu na úplném počátku. Se stoprocentní jistotou tak mohu předpovědět, že Klusova píseň o politice současnosti nikomu po dvaceti, natož po čtyřiceti letech nic neřekne. Tomáš Klus je jakýmsi "rozhněvaným mužem současnosti", který je dnešní politikou frustrován. A není jistě sám. Nicméně vůbec nic mu za jeho píseň nehrozí. Pokud se ve své písni opírá o ty nejprofláknutější mediální kauzy, zavání to z mého pohledu vypočítavostí a obecně hrou na efekt.

Je zcela jistě normální, že se mezi písničkáři objevil nový zjev, jakým Tomáš Klus je. O tom, zda se jeho písně stanou hymnou dnešní mladé generace tak, jako se svého času staly písně Karla Kryla, mám vážné pochybnosti. Chce to určitě víc než to, co dnes běží na internetu. Možná víc vlastního textu než zkratek z toho, co se píše v médiích, prostě víc vlastních myšlenek. Počkal bych si proto raději alespoň jeden rok na to, jakým směrem se Tomáš Klus vydá dál. Možná nás nakonec všechny překvapí skutečně kvalitní politickou písní. Tak do toho, Tomáši!