Je nás víc, kteří jsme přesvědčeni, že lidstvo bylo v jistých dobách svých počátků automaticky nadáno i telepatickým schopnostmi. Myslím, že kdysi jí byli nadáni všichni živočichové. Jen málokomu zůstala. Možná ptákům cestujícím po zeměkouli.

Rozhodně zůstala psům. Neboť jak jinak by pes věděl, že jeho milovaný pán zrovna ve tři odpoledne sedá do vlaku a bude za tři hodiny z práce doma. Pes přesně v tu dobu, kdy nasedá pán do vlaku, dává nepokrytě najevo radost nad tím, že pán už jede. Jede-li pán o dvě hodiny později, pes to dává najevo až o dvě hodiny později.

Dnes je nad slunce jasné, že ztrátu telepatických schopností si člověk nedávno nahradil vynálezem mobilu. Mají ho již přes tři miliardy lidí a v době, kdy ho budou mít všichni, půjde o tak vyspělou techniku, že jen pomyslíte na milovanou osobu, váš mobil sám vytočí její číslo. Horší to bude, když pomyslíte na nenáviděnou osobu. Agentura Reuters přinesla svého času prognózu o tom, že za pár desetiletí budeme mít jakýsi miniaturní mobil pod kůží. Budeme jím nejen telefonovat, ale dávat příkazy do banky, řídit schůze a konzultovat se svým lékařem stav těla, v němž se náš mobil bude nacházet. A také si z těla do těla telefonovat, protože mobil budeme mít všichni. Budeme na tom tedy stejně, jako naši dávní předkové někde ve středu Afriky. A myslím, že se tak stane daleko dříve než za několik desetiletí.

Od vynálezu mobilu jsme úžasně pokročili. Dnes máme všichni v kapsičce u vesty flash (jak říkáme u nás, flešku) s kompletním obsahem našeho počítače. Zasunete ji do jiného počítače a pracujete jako se svým. Ovšem když jinak naprogramovanou flešku zasunete do počítače, můžete se třeba zaposlouchat do zvuků moře, zavřít oči a vidět se na pláži. Nebo si koupit flešku se zvuky nalévání piva, když nemůžete zrovna do hospody. Některé tyto mršky flešky mají schopnost vydávat i vůně. Můžete cítit parfém, který byste si pro jeho láci třeba nekoupili. Nemusíte si ani vařit kávu. Fleška vydává i vůni kávy. A ten, kdo je motoristický fanda, si může pořídit flešku, která mimo zvuků moře vydává i vůni benzinu. A vy si můžete nechat zdát, že jedete svým autem po silnici lemující moře. Tuto úlohu citových a pocitových flešek brzy nahradí také mobil.

První mobilní telefon se prodal v roce 1973. To je vlastně nedávno. Teď si představte, že budeme za pár let mít všichni v těle umístěn miniaturní mobil, který toho umí stokrát více než váš dnešní mobil i s počítačem. Já osobně mám obavy, že jsme vlastně nastoupili cestu ke zkáze lidstva.

Řeknu příklad. Pojedete autem a předjede vás takový, znáte je, bezohledný řidič, který vás málem vytlačí do příkopu. Než se stačíte vzpamatovat, je jeho auto, uhánějící více než dvousetkilometrovou rychlostí, o pěkných pár kilometrů před vámi. A tak dáte příkaz svému mobilu, aby se s ním spojil. A v jeho mobilu se najednou ozve – ty hajzle, co si myslíš, vždyť jsi mě málem zabil, atakdále. Když ho pořádně naštvete, po pár kilometrech bude na vás čekat na kraji silnice. A bude vás chtít zbít nebo dokonce i zabít. Protože mu jeho mobil řekne, že jste to vy, kdo ho nazval hajzlem nebo ještě něčím peprnějším. A na to jsou majitelé rychlých aut velice alergičtí. A tak se lidstvo začne pomalu likvidovat samo.

Chápete již, proč se kdysi zbavilo svých schopností telepatických? Protože šlo o přežití rodu, neboť všichni naráz věděli, co si myslí ten druhý. A nyní se o to znovu pokoušejí vynálezci mobilů a podobných zařízení. Je třeba to zastavit, je to strašně nebezpečné. Nechci ani domyslet, jaké zvraty to může přinést na politické scéně. Dvě stovky lidí pohromadě v jedné zasedačce a všichni budou vědět, co si myslí ti druzí. To je perspektiva mimořádných voleb konaných jednou za měsíc. Pokud bude vůbec možné sestavit volební komise.

A jiné. Předák politické strany vystoupí v televizi a vedle v rámečku budete číst text z jeho mobilu o tom, co si myslí doopravdy. Zkuste si to prakticky. Dost jsem se při tom nasmál. Ne, to by byl konec politiky a vytvářet svět kvůli těm zbylým poctivcům se snad ani nevyplatí.

Je zde tedy reálné nebezpečí, že se všichni postupně navzájem pozabíjíme. A zůstanou tu jenom psi, kteří si tu schopnost zachovali a přimkli se i za cenu občasného ponižování k člověku, aby byli u toho, až bude lidstvo zničeno. Konec konců budou na to připraveni, protože už je učíme spát v našich postelích. A neříkejte, že ne.

Tak tohle všechno mě napadlo, když jsem se před pár dny někde dočetl, že úplně první hovor z mobilního telefonu proběhl dokonce již 3. dubna 1973. Pochopitelně, že se tak stalo v New Yorku, protože Američané mohou za všechno. Naštěstí v té době u nás byla v plném proudu normalizace, takže jsme tím začali být nakaženi až po jejím zrušení. Proč myslíte, že nám sem ještě nedávno Američani cpali ten radar? To vám ale vysvětlím někdy jindy, zrovna mi teď zazvonil mobil.

P. S. Volal mi nějaký chlap, co že to píši za blbosti. Že on dobře ví, koho jsem tím hajzlem myslel. Ať si prý radši koupím pořádné auto. Už je to tady!