25.9.2016 | Svátek má Zlata






EKOLOGIE: Na slovíčko, oteplovači

7.12.2009

Nebezpečí zvané globální oteplování používají politici, ekologisté a zastánci toho, čemu se říká zelené náboženství. Ale – existuje vůbec? A pokud existuje, je to vůbec nebezpečí?

Globální oteplování je teorie, že se v současnosti otepluje. Je asi stejně důležitá jako poznatek, že v zimě je zima, v létě teplo a že v noci je chladněji než ve dne. Podobně totiž kolísají teploty na naší planetě už dva miliony let. Dnes není klima ani tak teplé, jako na začátku středověku nebo před 6 000 lety.

To, že klima ovlivňuje člověk vypouštěním CO2 do atmosféry, je pouhý předpoklad. Vrty v ledovcích v Antarktidě a v Grónsku totiž ukazují, že nejdříve se oteplí a pak teprve přibývá v atmosféře CO2. Toho dokonce bylo po naprostou většinu existence Země mnohem víc než dnes.

Zhruba to jsou východiska současné hysterie kolem oteplování. V globálním oteplování vidí ekologisté jednu z největších hrozeb pro naši planetu. Média radostně přizvukují – hrozby a katastrofy zvyšují čtenost. Kdo nejde s nimi, jde proti nim. Není nad správně podaný strach.

Jenom jedno chybí – čeho se vlastně máme bát? Co tak hrozného přinese pár stupňů tepla navíc? Co takhle si to trochu přiblížit? Připusťme tedy teoreticky, že se oteplí. Odhady jsou kolem 3° C.

Zemědělství:

Zemědělství je skvělý strašák. Pokles produkce, neúrody, vysušení zemědělské půdy, zvětšení plochy pouští, následkem toho hladomory.

Vyšší teploty a vyšší obsah CO2 znamená vyšší produkci biomasy, tedy i vyšší výnosy. Současná obdělávaná plocha tak uživí více lidí, nebo je možné mít větší plochy lesů. Pokles produkce by nastal, jen kdyby se zemědělci nepřizpůsobovali měnícím se podmínkám. Změny jsou však dostatečně pomalé, technologie a vhodné plodiny vyzkoušené.

řepkové pole

Lány řepky krajině na pestrosti nepřidají

Vysušování zemědělské půdy a zvětšení plochy pouští by vedlo ke hladomorům. Pokud jste však nezapomněli základy fyziky, oteplování znamená vyšší odpar. Tedy vyšší obsah vody v atmosféře, následkem jsou deště a ty přinášejí vláhu. Snad je to pochopitelné. Sice se o tom vedou diskuze, ale prostý fakt, který to potvrzuje, je ten, že Sahara a Arabská poušť (a pravděpodobně i další pouště) neexistovaly před 6 000 lety, kdy bylo tepleji.

Výsledkem by tedy měla být nejen větší plocha zemědělské půdy, ale i vyšší výnosy.

Otázka k zamyšlení: Jak by to asi dopadlo, kdyby se splnily pesimistické předpovědi a výnosy poklesly třeba o 10% a současně by bylo možné mít 2 úrody ročně?

***

Zaplavení mořských břehů:

To je obvyklá hra na city. Moře mají zaplavit přístavy, města s uměleckými památkami, nejhůře dopadnou chudí ubozí domorodci z rozvojových zemí.

Norské (a třeba i kanadské fjordy) jsou údolí, která vyhloubil ledovec. Pevnina tam byla vahou ledu zatlačena pod mořskou hladinu. Dnes, když ledovec roztál, opět stoupá. Řeky přinášejí do moří sedimenty. Sopky a oceánské hřbety také postupně zmenšují kapacitu moří a oceánů. Korálové útesy se zvětšují růstem korálů a dalších živočichů a rostlin. Někde pevnina klesá – v Evropě třeba delta Pádu (a tedy i Benátky).

To, že jsou osídlená místa, kde může dojít k zaplavení, znamená především, že jsou z nějakého důvodu výhodná. Může jít o obchod, rybolov, transport. Lidé se na takových místech usadili ne z nouze, ale pro svůj prospěch. Je to totéž jako osidlování území v blízkosti sopek nebo v záplavové údolní nivě, kde jde o úrodnou půdu.

Většinou jsou osídleny delty řek. Tam jsou ale lidé ohrožováni říčními záplavami, které obvykle deltu zanášejí a zvyšují. Delta tak roste směrem na moře. Podobně korálové útesy rostou.

Převažují nevýhody nad výhodami? Rozhodně ne, ale právě za ty výhody platí lidé rizikem.

Odhadované zvýšení hladiny je do 50 cm. Je to hodně, nebo málo? Náklad na Kjótský protokol se odhaduje na 1,5% ročního HDP signatářů. Ochrana proti zvýšení hladiny je pro většinu států kolem 0,1% HDP.

Otázka k zamyšlení: Zuiderské moře, které Holanďané pracně vysušili, vzniklo v důsledku zaplavení území ve středověku. Proč se dává jako příklad ohrožené země právě Holandsko, které klesá?

***

Rozšíření nemocí:

Na tropické choroby a vedro zemře mnoho lidí. Budeme mít potíže s řadou nových, neznámých chorob.

Malárie, kterou považujeme za tropickou nemoc, byla v Evropě ještě po druhé světové válce. Současná obávaná choroba – prasečí chřipka - se šířila nejdříve na jižní polokouli, kde bylo období zimy. Hlavní úder u nás přišel až od podzimu. Tady nejde ani tak o teplotu jako o zrušení bariér v dnešním globalizovaném světě.

V zimě umírá víc lidí než v létě. Odhaduje se, že jen ve Velké Británii by v důsledku oteplení zemřelo každou zimu o 9 000 lidí méně.

Lidé ovšem také mohou zemřít na přehřátí. Tady je ale rozhodující obvyklá teplota v místech, kde žijí. Při pomalém zvyšování teplot dojde k adaptaci.

Oteplení tedy nepovede ke zvyšování úmrtí, ale právě naopak – více lidí přežije.

Otázka k zamyšlení: V zimě topíme, žijeme v jiném mikroklimatu, než je zdejší klima. Není to samo o sobě důkazem, že jsme adaptováni na teplejší klima, než je dnes?

***

Extrémy počasí:

Když se oteplí, čekají nás bouřky, záplavy, tornáda, sucha. Zmizí ledovce, nebude dost vody.

Katastrofy jsou hnacím motorem médií. Zapněte si televizi, přečtěte si noviny. Když není tragická událost u nás, převezme se z ciziny. Tak zdánlivě přibývá katastrof. Lidé nejsou vždy usazeni na bezpečných místech. Lidí přibývá, už proto jsou následky stále tragičtější. Navíc jsou lidé bohatší, proto také škody jsou větší. S globálním oteplováním to nemá nic společného.

Oteplení znamená více srážek. Tedy více vody, nebezpečí povodní, erozi břehů. Zároveň ale také zarůstání stepních (a i horských) oblastí lesy, které tyto extrémy vyrovnávají.

Časté varování je také před roztáním horských ledovců, které jsou zásobárnami vody. Ne zdrojem (tím je déšť a sníh), ale pouhou zásobárnou. Právě ledovce ale poskytují více vody, když tají. Když zmizí, bude průtok nevyrovnaný (do značné míry tomu odpomohou přehrady). Když však ledovce porostou, bude v údolích méně vody, tedy spíše sucho.

Když je u nás chladněji, často se objevují názory, že globální oteplování končí. Naopak horko je dáváno jako důkaz. Totéž platí ale o jakémkoli výkyvu počasí kdekoli ve světě.

Oteplení znamená vlhčí a podle některých názorů vyrovnanější klima.

Otázka k zamyšlení: Část škod způsobených extrémy počasí jsme si zavinili sami. Je lepší vyhazovat peníze na hrozbu, že se trochu ohřejeme, nebo je použít účelně na prevenci ohrožení a na péči o naši přírodu?

***

Problémy energetiky:

Energetikou se zde zabývá Petr Nejedlý. Proto tedy jen několik drobností.

Energetika je pro globální oteplování stěžejní problém. Pokud se bude oteplovat, je možné snížení spotřeby na otop v zimě (systém je však nastaven tak, že nižší spotřeba nemá za následek i nižší náklady).

větrníky

Drahý a nespolehlivý zdroj elektřiny

sluneční elektrárna

To není smetiště, ale drahá sluneční elektrárna

Důležité jsou zásoby paliv a také poloha jejich zdrojů z hlediska geopolitické situace. Paliv je v současnosti dostatek. Přesto je nutné s nimi rozumně hospodařit. Uhlí je hlavně chemická surovina, pálení v elektrárnách je nerozumné. Optimální jsou jaderné elektrárny. Ty jsou však pro ekologisty nepřijatelné. Jednou provždy je zavrhli a ze svého stanoviska neustoupí.

Tolik propagované alternativní zdroje mohou být využívány jen kvůli velkým dotacím. Jinak by se prakticky mohly uplatnit jen ve výjimečných případech.Využívání fosilních paliv bude postupně nahrazováno jinými zdroji. V současné době je optimální jaderná energie.

Otázka k zamyšlení: Dá se vůbec žít v takové krajině, jako je na fotografiích?

***

Vymírání druhů:

Lední medvěd plave, kry pod ním roztávají. Spousta dalších druhů nemá šanci na přežití. Dokonce koráli v mořích vyhynou.

Jak dlouho asi trvá, než vznikne nový druh? A za jak dlouho by se obnovily vyhynulé druhy po oteplení? Vzhledem k tomu, že dříve bylo tepleji, jsou vlastně takové otázky zbytečné. A nějaké vymření korálů v mořích je sice krásná teorie, ale koráli přežili stamiliony let, ve kterých bylo mnohonásobně víc CO2 v atmosféře i v mořské vodě, než dnes.

Deštné pralesy jsou ekosystémem, který je často využíván pro strašení veřejnosti. Není to tak dávno, co nám ekologisté v čele s Greenpeace hrozili následky zániku těchto „plic Země“. Dnes opět vysvětlují, jak je zničí globální změny podnebí. Neví ovšem, že deštné pralesy jsou pouhým zlomkem původních. Nezničil je člověk, ale klimatické změny už před 10 miliony let.

Strach z globálního oteplování ovšem může mít na vymírání vliv. Pěstování rostlin za účelem získání energie znamená další snížení pestrosti krajiny. Řepka způsobuje oslepnutí u srnčí zvěře - můžeme si být jisti, že pro ostatní živočichy je neškodná?Kdyby měli oteplovači pravdu, velké vymírání by nastalo již v době před cca 6 000 lety, kdy bylo tepleji.

Otázka k zamyšlení: Kolik druhů vymřelo v důsledku globálního oteplení?

***

Globální oteplování, i kdyby k němu došlo, by nějaké velké škody nepřineslo, spíše by to byly změny pro lidstvo jako celek pozitivní (a pro nás vysloveně výhodné). Jeho použití jako hlavního strašáka současnosti je vlastně poměrně riskantní jednání. Buď se neoteplí, a pak nastane obtížné vysvětlování, nebo se oteplí, žádná katastrofa nebude, a pak se bude muset nějaká najít. Letošní povodně se vysvětlovaly nejdříve jako důsledek výbuchu sopky na Aljašce, pak teprve nastaly pokusy svádět problémy na globální oteplení.

A tak tedy, když jsou argumenty slabé, nastupuje víra a fanatismus. Řada politických skupin má své extrémní složky. Často původně mohly prosazovat vcelku rozumné požadavky, později se nátlak stal nejen prostředkem, ale samotným cílem. Politická složka má své právníky, PR pracovníky, psychology atd. V některých případech dokonce i vědecké pracovníky (kteří jsou štědře odměňováni dotacemi a granty). Je především nutno získat politiky, kteří ovládají peníze ve státním nebo mezistátním měřítku. Oponentura se nepřipouští, jde o rozhodování systémem „o nás bez nás“.

Malá praktická ukázka (citace je z blogu P. Petržílka, právníka a ekonoma, stínového ministra ŽP za ČSSD):

Zájemci mají k dispozici fakta mnohem podrobnější než před lety, kdy se problematika dostávala do popředí, mj. díky osobnostem jako je Al Gore, M. Gorbačov (v KSČM je řada lidí, kteří ho nenávidí), britský princ Charles aj. Více se toho ví o hurikánech, záplavách, suchu, šíření pouští.

Rozhodně si nechceme nechat tuto příležitost ujít – oranžová kniha k udržitelnému rozvoji již byla veřejnosti představena. Dosavadní reakce jsou povzbudivé, dokonce ze strany členů SZ sklízíme pochvalu.

Tedy rozhodující jsou ne vědci, ale osobnosti – Al Gore, Gorbačov, princ Charles (mimochodem, neexistující „ekologický zákon“, propagovaný Dětmi Země, získal podporu i Václava Havla). SZ prosazovala tak nerealistickou politiku, že naprosto neuspěla v posledních volbách. O nějakou skutečnou hrozbu z globálního oteplování nejde. Jedná se jako vždy o peníze, o to, jak využít strachu lidí z něčeho neznámého. Právě ty peníze by se však daly využít mnohem účelněji. Jenomže o nich rozhodují ti, co mají nejméně vlastních znalostí, tedy politikové.

Kontrolní otázka: Znáte politika (libovolné politické strany), který rozhoduje o závažných otázkách na základě vědecké studie, která navíc prošla odbornou oponenturou?

***

Pokud někdo touží po alternativní teorii, mohu ji předložit:

Chladná období se na Zemi vyskytují tehdy, když je oblast kolem jižního pólu pevninou a mohou se na ní tvořit ledovce. To se stalo v třetihorách. Žijeme tedy v chladném období, které je částečně nestabilní (především kvůli změnám v dráze Země a činnosti Slunce), proto se střídají doby ledové s teplejšími dobami meziledovými. To bude trvat miliony let, do té doby, než se změní poloha kontinentů.

Předpoklad, že klima ovlivňuje člověk vypouštěním CO2 do atmosféry, může být částečně správný (alespoň doufám, že je). Vlastně spolu se Sluncem způsobuje to, že vrací klima do jeho předchozí, teplejší fáze. Ale – proč se tedy plynulý růst obsahu CO2 v atmosféře projevuje skokovými změnami teploty (v letech 1945 - 1975 se neoteplovalo, podobná situace nastala v posledních letech)?

Kontrolní otázka: Proč se nic neříká o výhodách, které oteplení přinese?

***

A poslední otázka - myslíte si, že dostáváme objektivní, nezkreslené a necenzurované informace?

V prosinci 2009, konkrétně od 7. do 18, se sejde 10 000 (slovy deset tisíc) delegátů na vrcholné schůzce o ochraně klimatu v Kodani. Má být vypracována nástupnická smlouva ke Kjótskému protokolu. Na otázky zde uvedené se odpověď nedovíme. Nedovíme se ani, kolik zaplatíme za konferenci a hlavně co nás bude stát nesmyslná snaha poručit větru a dešti, tentokrát označovaná jako ochrana klimatu. Ptát se, kdo vybral delegáty, jaké jsou jejich odborné znalosti a koho tedy vlastně zastupují je zbytečné.

Spoustu informací a námětů k zamyšlení předložil i prof. Kutílek . Mohu jen doporučit.

Převzato se souhlasem autora z jeho blogu na kareldrabek.blog.idnes.cz



ASE, s.r.o.
Technik řídících systémů

ASE, s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj, Plzeňský kraj
nabízený plat: 30 000 - 35 000 Kč

Diskuse


Jelínková
22:51
7.12.2009

Jeseter
22:20
7.12.2009

jasan
22:26
7.12.2009

terry
22:06
7.12.2009

certik
23:12
7.12.2009

mueller
21:53
7.12.2009

jasan
22:26
7.12.2009

Jura Jurax
No,
21:30
7.12.2009

jasan
21:35
7.12.2009

para
21:40
7.12.2009

Jura Jurax
21:47
7.12.2009

para
21:37
7.12.2009

Jura Jurax
21:46
7.12.2009

para
21:59
7.12.2009

jasan
22:24
7.12.2009

para
22:43
7.12.2009

Chemik
18:58
8.12.2009

Chemik
19:01
8.12.2009

Chemik
19:07
8.12.2009

Formelák
22:30
7.12.2009

Puk
21:24
7.12.2009

para
22:49
7.12.2009

JM
20:46
7.12.2009

Puck
21:23
7.12.2009

para
21:30
7.12.2009

jasan
21:35
7.12.2009

para
21:47
7.12.2009

jasan
22:28
7.12.2009

Queribus
20:19
7.12.2009

para
20:29
7.12.2009

Queribus
20:36
7.12.2009

para
21:20
7.12.2009

jasan
21:27
7.12.2009

Jura Jurax
21:35
7.12.2009

Jelínková
23:00
7.12.2009

Spravedlivy
19:58
7.12.2009

PetrH
20:07
7.12.2009

para
20:22
7.12.2009

Honza42
20:37
7.12.2009

skrebec
20:58
7.12.2009

para
21:13
7.12.2009

para
21:10
7.12.2009

Jura Jurax
21:28
7.12.2009

PetrH
20:45
7.12.2009

para
20:12
7.12.2009

Jenda
20:20
7.12.2009

para
20:34
7.12.2009

Jura Jurax
21:41
7.12.2009

Jan Safrata
20:38
7.12.2009

PetrH
20:41
7.12.2009

Antonín I.
21:31
7.12.2009

L'ego
18:41
7.12.2009

terry
18:28
7.12.2009

PetrH
19:05
7.12.2009

terry
19:51
7.12.2009

PetrH
20:04
7.12.2009

tatina
17:22
7.12.2009

Ivan Nový
18:02
7.12.2009

Ivan Nový
19:33
7.12.2009

Spravedlivy
20:00
7.12.2009

i.h.
15:56
7.12.2009

Ivan Nový
15:59
7.12.2009

Aniryba
16:31
7.12.2009

honzak
16:40
7.12.2009

mueller
21:40
7.12.2009

Rolen
15:38
7.12.2009

Ivan Nový
15:57
7.12.2009

para
16:08
7.12.2009

Ivan Nový
16:10
7.12.2009

para
16:26
7.12.2009

Ivan Nový
16:55
7.12.2009

Karlos
15:57
7.12.2009

para
16:15
7.12.2009

Aniryba
16:12
7.12.2009

para
16:35
7.12.2009

Ivan Nový
17:38
7.12.2009

Oteplovač
18:12
7.12.2009

Karlos
15:20
7.12.2009

libero
16:48
7.12.2009

Dušan Streit
15:19
7.12.2009

para
14:54
7.12.2009

Ivan Nový
14:55
7.12.2009

Ivan Nový
14:57
7.12.2009

para
15:31
7.12.2009

Ivan Nový
16:05
7.12.2009

PROKOP BUBEN
15:34
7.12.2009

para
16:05
7.12.2009

honzak
16:28
7.12.2009

počet příspěvků: 305, poslední 8.12.2009 07:07









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.