25.11.2017 | Svátek má Kateřina


ČLOVĚČINY: Ohlédnutí za dubnem

26.6.2017

Slíbila jsem ohlédnutí za letošním dubnem, slib tedy plním. Vybrala jsem tři témata – maličko si započítáme, zavzpomínáme na loňské sněhy a zalistujeme v bestiáři. Na každé téma je napsané jedno drabble kočičí a jedno historické. Jak už to v životě bývá, střídají se i v mých stoslůvkách chvilky veselé i smutné.

Přeji vám hezké počtení. Nebo si můžete zahrát malou hru – zkuste vymyslet, co byste na zadaná témata napsali vy...

Téma: Sedm osmin

Sedm nazmar - Hotel U devíti koček

Úvodní poznámka:

Dneska zas tak nějak ze života. Jo, začátky jsou někdy těžké, to vám můžu potvrdit.

Drabble:

„Vždyť jsem vám včera dávala dávku na osm dní!?“
„Víte... první prášek skončil ve dřezu, nestihla jsem ho chytit. Druhý mi prskl do čaje. Třetí jsem sice vytáhla z květináče, ale když jsem ho oplachovala, tak se rozpustil...“
Doktorka nevěřícně zírá.
„Potom jsme Tobiáše dlouho vymotávali ze záclon, takže čtvrtý prášek manžel rozšlápl. Pátý... paní doktorko, že lidem neškodí... jsem se nějak víc naklonila asi a on ho zrovna vyprskl, pitomec. Šestý jsme už nenašli a sedmý jsme smetli spolu se střepama skleničky.“
Nato se ale domácí na zkoprnělou veterinářku vítězoslavně usměje.
„Pak nás konečně napadlo zabalit osmý do sýra!“

Due torri – Historie

Úvodní poznámka:

Bologna, 12. století

Drabble:

„Pane, jestli něco neuděláme, ta stavba se zřítí celá!“
„Jak je to možné? Vždyť základy jsou založeny stejně jako u vedlejší věže, proč se naše hroutí?“
„Má špatně špici, pane. Sundejme ji – je to přibližně deset metrů. Pak by se měl stav stabilizovat.“
„Ale to zbyde sotva sedm osmin původně zamýšlené výšky! Podívejte vedle - na věž Asignelliů – už nyní jsou o kus výš než my! A nemusí ubírat špici! Zatracený stavitel, peníze brát, hrdlem prolévat... a když nastane problém, zmizet! Najděte ho, vlastnoručně ho zaškrtím!“
„Pane...“
„Rozeberte to. Nechci, aby se po Bologni říkalo, že Garisendové svou věží způsobili neštěstí.“

Závěrečná poznámka:

Ve 12. století začaly vyrůstat v lidnatém, ostře politicky rozděleném městě zvláštní stavby - rodinné pevnosti. Ve strachu o život svůj i své rodiny začali bohatí své domy opevňovat. Vzhledem k nedostatku místa se tyto pevnosti začaly šplhat do výšek. Tyto středověké pevnostní věže umožnily svým majitelům přežívat neklidné časy i relativně dlouhá obléhání. Spor mezi dvěma politickými frakcemi (guelfů a ghibellinů) měl zajedno politický rámec - gelfové upřednostňovali světského panovníka – císaře, ghibellini byli stoupenci papeže jako zástupce svatého Petra na zemi, zadruhé se nemohli shodnout ohledně obchodních cest - guelfové se orientovali na Německo, zatímco ghibellinové na vlámské a francouzské trhy. Největší rozmach stavby a využívání věží byl ve dvanáctém a třináctém století - v městě jich mělo stát až 180.
Do současnosti jich přetrvalo jen zlomek - zhruba dvě desítky.
Nejznámější z nich jsou „dvojčata“ - devadesát sedm metrů vysoká Torre degli Asinelli a její nerozlučné dvojče Garisenda, mající poloviční výšku. Těsně po dokončení se její špice tyčila do výšky šedesáti metrů, ale brzy se začala nebezpečně naklánět na jednu stranu, a nejvyšší část proto musela být urychleně rozebrána. Torre degli Asinelli naopak nejdříve sahala do výšky sedmdesáti metrů a teprve později byla vztyčena její vrcholová přístavba. Místní je nazývají Due torri, tedy dvě věže. Menší z věží, Torre Garisenda, má vrcholové partie vychýlené oproti patě více než tři metry. Obě věže připomíná ve své Božské komedii i sám Dange Alighieri.

Téma: Loňské sněhy

Trocha nostalgie – Hotel U devíti koček

Drabble:

Věděla jsem dobře, že to bude období, na které nezapomeneme.
Doma Tobiáš, Rozárka, Čeněk, Barbucha. V dílně Sofie, Jack, Bonnie, Zorro, Silver.
Hotel U devíti koček v plném počtu.

Dva roky, vše se změnilo.
Pod koly vlaku zahynula prvně Zorro, zanedlouho Jack.
Přišel Jája, statečně si probojoval cestu do domečku.
A další – zbojník Lupínek. Umístěný na farmu.
Plachá tříbarevka. Získala domov na statku.
Malou Barbušici si vzala známá.
Silverku s koťaty přijal útulek – jinak to nešlo.

Po všech manévrech zbylo koček osm.
Pak svůj boj prohrál Silver.
Teď jich máme sedm.
Hotel U devíti koček už zůstal jen v názvu.

Závěrečná poznámka:

Milá Velká Kočko, drahá Centrální distribuce koček - jsem s počtem, který máme, naprosto spokojená, aby bylo jasno.
Tohle je jen splnění tématu, víte? Nic víc!
To období už se totiž vrátit nedá. Do stejné vody dvakrát nevstoupíš.
Kdybych jich chtěla víc, tak ty ostatní, co jste nám nasázeli do zahrady, nebudu umisťovat, že. Takže opravdu - to bylo jen nostalgické povzdechnutí za časy minulými.
Konec upřesňovacího okénka. Děkuji.

Co po pýše – Historie

Úvodní poznámka:

Čechy, 1411 - 1421

Drabble:

Ta radost, když jsem poprvé svou věží prohlédl!
Pýcha vznosných paláců, klenutá samolibost vstupních bran!
Na rozkaz a pro potěchu krále stavěli mě. Rád se v mých zdech ukrýval.
Zván Václavem IV., pro mne byl tím, kdo o zrod můj se zasloužil.
Můj pán, já jeho hrad.

Netrvala radost naše vzájemná dlouho.
Smutný byl den, kdy král náš ve zdech mých k zemi padl a již nevstal.
Pak rána za ranou sypala se na mne.
Co jsem udělal, že ohně zapálili a zdi mé rozkotali?
Krátký čas mi byl vyměřen. Neužil jsem časů slávy.
Srovnán se zemí, zašlých časů vzpomínám...

Závěrečná poznámka:

Mnoho hradů nepřežilo do naší doby. Část přestavěná v nových slozích, jinde jen ostrý zrak poučeného pozná v reliéfu krajiny místo, kde se kdysi hrdě tyčily kamenné stavby.
Jestlipak někdo poznal, který hrad si to tak stěžoval v dnešní stoslůvce?
Kdo hádal Nový hrad u Kunratic, měl pravdu.
Jen deset let bylo vyměřeno tomuto hradu, v jehož zdech opravdu 16. srpna 1419 zemřel na infarkt (podle dobových kronik se „skácel se k zemi s řevem takřka lvím“) král Václav IV. Netrvalo dlouho a pražské husitské vojsko hrad oblehlo, dobylo a 27. ledna 1421 zapálilo.
Zbytky zdiva byly postupně rozebírány na okolní stavby, na konci 19. století byly zdi zbořeny do úrovně sklepů, protože byly nestabilní a nebezpečné pro děti, které si sem chodily hrát.
Z novodobé historie – v letech 2012 až 2013 proběhla sanace zbytků hradu, zdivo bylo částečně doplněno a staticky zajištěno. Byl postaven nový dřevěný most přes šíjový příkop.
A pokud někdo z vás běhá Velkou kunratickou, tak její trasa vede přes místo, kde stával tento hrad. Výstup od Kunratického potoka k Hrádku (jak se mezi závodníky a organizátory Nový hrad označuje) je nejtěžší a nejobávanější, ale pro mnohé závodníky i nejlákavější místo celého závodu.

Téma: Bestiář

Verlyby, obludy a jiné ohavnosti – Hotel U devíti koček

Drabble:

„Vidíš to?“ zamračila se Rozárka. „Koukej, má modrý voči!“
„A tahle nemá žádnou srst, fuj,“ odfrkl Tobiáš. „Hnusný bestie!“
„Hele jak je takhle obrovská! Že se nestydí, verlyba!“
„Říká se velryba,“ opravil Rozárku Čeněk. „Velryby plavou v moři. Tahle ne.“
„Proč to tu vůbec mají?“ starala se dál černobílá kočička. „Takovou sbírku voblud! Přímo ohavností!“
„Viď, jako bys jim nestačila ty,“ rýpnul si z okna Jája. ̈
„Ty se moc nesměj, vypadáš skoro jako tahleta!“ zadrápala vztekle Rozárka.
„Co to máte? Necháš toho, Rozáro! Kdo sakra nechal na zemi tu Encyklopedii plemen koček? A proč jste ji tak rozdrásali, vy pitomci?“

Dva za všechny – Historie

Úvodní poznámka:

Dnes pohlédneme do knih smolných neboli „černých“. Soudni knihy zapisovaly skutky lupičské, mordýřské či žhářské do všech podrobností. Do našeho bestiáře jsem vybrala dva muže, jejichž jména každý zná. Možná ale, že podrobnější informace překvapí.

Drabble:

Jan Jiří Grasel 1790 - 1818
Syn rasa. Zlý, krutý. Roku 1814 jeho tlupě napočítali 71 loupeží, dvě vraždy. Roku 1815 se pod falešným jménem (hloupě) ukryje v armádě. Vojenský dril mu nesvědčí, zběhne. Rozbíhá se mašinérie, která jej i jeho 66 kompliců pochytá. Je odsouzen k smrti oběšením, popraven v lednu 1818.

Václav Babinský 1796 - 1879
Zatčen roku 1835. Obviněn z dvanácti trestných činů včetně čtyř vražd. Roku 1841 odsouzen - 20 let těžkého žaláře. Zavřený na Špilberku, posléze ve Valdicích. Po propuštění pracuje v nalezinci jako zahradník. Pod jménem Adam Müller vypráví po hospodách dychtivým posluchačům zkazky o loupežníku Babinském...

Závěrečná poznámka:

Soudní (smolné neboli černé) knihy zachycují sociální prostředí své doby se všemi podrobnostmi. Vedly se cca od 16. století, popisují vybavení domácností, v nichž řádili lupiči (vše pečlivě zaznamenávali písaři v mučírnách), lze v nich najít mnoho informací o zvyklostech a dobových obyčejích. Jsou bezednou studní informací o jazyce, myšlenkovém světě a návycích zejména nižších vrstev.
Co se týče dvou vybraných „exemplářů“ - oba spojuje nízký původ, chudoba. Grasel navíc měl vzor ve svých několikrát trestaných rodičích. Zásluhou romantických spisovatelů byli také občas líčeni jako novodobí „Robinové Hoodové“, ale ani u jednoho z nich se toto líčení nezakládalo na pravdě. Naopak. Zvláště Grasel si vybíral lidi osamělé, žijící v osamocených domech, protože tam mu (a jeho kumpánům) hrozilo menší nebezpečí. Babinský pracoval podobně. Navíc si svoji „pověst“ budoval po propuštění sám - historky, které vykládal po hospodách, přibarvoval a samozřejmě překrucoval ve svůch prospěch.

Byli nejznámější, nebyli však jediní. Ve smolných knihách defilují stovky jmen...

Pramen: Jindřich Francek, Dějiny loupežnictva - Zloději, loupežníci, lupiči pytláci a žháři v českých dějinách.

Moc děkuji za přízeň. Třebas se ještě jednou nad letošním dubnem znovu sejdeme.

Tora Neviditelný pes


Diskuse


V. Glover
5:54
27.6.2017

Z. Tečka
21:13
26.6.2017

Z. Tora
21:23
26.6.2017

Z. Tora
19:05
26.6.2017

Z. Matylda
16:25
26.6.2017

Z. Tora
19:05
26.6.2017

D. Ruščáková
16:10
26.6.2017

Z. Tora
19:06
26.6.2017

T. Zana
16:09
26.6.2017

Z. Tora
19:07
26.6.2017

Z. Jenny
15:30
26.6.2017

Z. Tora
19:07
26.6.2017

Z. Jitur
15:27
26.6.2017

Z. Tora
19:07
26.6.2017

Z. Inka
15:16
26.6.2017

Z. Tora
19:08
26.6.2017

Z. Jitur
15:03
26.6.2017

Z. Tora
19:10
26.6.2017

A. Rgova
13:03
26.6.2017

M. Beda
11:20
26.6.2017

Z. Tora
19:13
26.6.2017

K. Holubová
9:41
26.6.2017

Z. Tora
19:17
26.6.2017

A. Lex
8:57
26.6.2017

Z. Tora
19:17
26.6.2017

A. Lex
19:37
26.6.2017

Z. Tečka
21:27
26.6.2017

Z. Lika
7:46
26.6.2017

Z. Tora
19:18
26.6.2017

Z. Xerxová
6:45
26.6.2017

Z. Tora
19:18
26.6.2017

počet příspěvků: 32, poslední 27.6.2017 05:54









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !