Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLOVĚČINY: Ohlédnutí za dubnem
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Glover 27.6.2017 5:54Toro ty opravdu umíš psát Tak mě z toho až zamrazilo, a nejvíc drabble o tom vypáleném hradu, protože jsem často myslela na to, jaká je škoda že se takové obrovské stavby často nedochovaly a jen tak splynuly s krajinou a z celé slávy a bohatství zbyde jen pár zdí obrostlých stromy |
|
Z. Tečka 26.6.2017 21:13Věže Stoslůvka mě moc neoslovují, ale ty tvoje jsou fakt kouzelné. Miluju povídání o Hotelu u devíti koček. K těm věžím: před několika lety jsem byla na pár dní v Toskánsku, mimo jiné i v městečku San Gimignano, které bylo také proslulé překotnou změnou vesničky v město, a kde bylo údajně asi 150 věží.Také se Městem věží nazývalo. Dnes už je tam zachovalých jen 14 nebo 15. Proplétaly jsme se středověkými uličkami, kde se stále bydlí jak za minulých časů. Ještě tam nebyly davy turistů, tak si člověk na chvilku dokázal vyvolat iluzi středověku. Vvnitřní uspořádání těch věží sice mělo svůj smysl, ale pro praktický život dost nepohodlné. Ale zase, lepší nepohodlný život, než žádný. A na náměstí Del Duomo, jestli si to pamatuju dobře, dělali vynikající maxibruschety. |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 21:23Re: Věže Jejda, moc děkuju :) jsem ráda, že se Hotel líbí. |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:05Poděkování Zdravím všechny, ještě vám postupně odpovím. Omlouvám se, domů jsem dorazila až teď. Děkuji za všechny komentáře, jsem ráda, že se stoslůvka líbila. |
|
Z. Matylda 26.6.2017 16:25Ty historické jsou moc pěkné. Ale mým favoritem jsou stejně pilulky :) |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:05Re: Ty historické :) díky. No, kdo to u koček zkoušel, ví svý :) |
|
D. Ruščáková 26.6.2017 16:10Toro, moc krásné čtení umíš moc! Já miluju tvoje kočičí povídání a smekám před tím historickým. Protože jsem si sama vyzkoušela, jak málo vím, když jen čtu - protože pokud máš aktivně znalosti použít, je to něco úplně jiného. Pak totiž ověřuješ a ověřuješ a ověřuješ...:))) |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:06Re: Toro, moc krásné čtení Ono taky ty kočičí byly raz dva, u historických to trvalo déle. Ne to napsání, ale třeba na nápad občas jsem čekala delší dobu. A pak ověřování, jojo, to je taky dobrodružství občas. |
|
T. Zana 26.6.2017 16:09Toro, díky! Je to báječné čtení, jedno jako druhé, ani neumím říct, jestli se mi víc líbí ta historická nebo ta kočičí. Třeba by se to dalo zopakovat s dalšími dubnovými exemépláři :-) |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:07Re: Toro, díky! :) děkuji moc. Pár jich tam ještě je, klidně ještě článek může být. |
|
Z. Jenny 26.6.2017 15:30Toro ! To bylo krásné počtení. Taková lehkost, jak slova plynula historií a kočičím světem. Moc dobrou náladu z toho mám, Díky Tobě ! Jsi mistr! |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:07Re: Toro ! Já mám zas dobrou náladu z tvého komentáře, děkuji moc :) |
|
Z. Jitur 26.6.2017 15:27...a samozřejmě... ...ta historická jsou hodně poučná. A pak také obdivuji s jakou lehkostí a učesaným textem je do těch sto slov umístěno vše, tak, aby celé tvořilo smysluplný, poutavý celek. Teď se tu budu opičit - kdo umí, ten umí! Prostě je to tak! |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:07Re: ...a samozřejmě... Moc děkuju, už se červenám :) |
|
Z. Inka 26.6.2017 15:16ano, stoslůvka čtu nesmírně ráda a Tvoje dvakrát. Miluji historii a strašně ráda se dozvídám nové věci. Ale abych takhle pátrala a bádala, tak na to nějak nemám. Takže mne každé historické stoslůvko dá nové podněty |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:08Re: ano, stoslůvka To jsem moc ráda. Snažila jsem se do historických vybírat věci ne až tak známé, doufám, že se mi to povedlo :) |
|
|
Z. Jitur 26.6.2017 15:03hned... ...první počteníčko, pomalu jakoby ́s byla u mne doma... tedy zrovna tak bojuji se Šiškou, i když o něco méně dramaticky, zda se, že se naučí prášky přijmout zabalené v masíčcích z kapsiček... ale občas je to hodně podobné...:-) |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:10Re: hned... :) my teď zrovna dáváme atb Barbuchovi - někde se porval, přišel s prokouslou nohou, a jak bývá víc u babi než u nás, všimli jsme si toho až druhý den, kdy už kulhal a noha natékala. Po pravdě, já kocoura držím a manžel už má grif, už nám stačí předepsaný počet prášků, což je velký úspěch (teda doufám, že jsem to teď nezakřikla, má dostat ještě dvě dávky zítra a pozítří :) ) |
|
|
A. Rgova 26.6.2017 13:03Hned nad ránem jsem opřela oko a nejvíc mě pobavilo Tobiášovo drable s pilulkou. Jak jinak. Všechna jsou příjemná ke čtení. Je mi jen divný, že mají 100slov, každé mi přijde, zřejmě obsahem jinak dlouhé. O názvu hotelu je nejdelší, asi že nejtěžší. Mně ze třpsína zbyla jen ikona na hadech. Ale vencici psí parta se zvetsila http://radanova.rajce.idnes.cz/Psi_parta_2017#received_1051427588328150.jpg |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:11Re: Hned nad ránem jsem opřela oko a Normálně jsem to drabble přepočítala, to o názvu hotelu, totálně jsi mě znejistila. Ale má fakt sto slov, stejně jako ostatní, neprošlo by kontrolou na DMD. Nejdelší se zdá pro použitou formu krátkých vět pod sebou, myslím. Děkuji za koment :) |
|
|
O. Joklová 26.6.2017 11:20jako vždy při čtení žasnu, jak se vejdeš přesně do té stovky slov - a přitom je jazyk tak pěkný, že to rozhodně nevypadá, že by ses do toho limitu nějak násilně vměstnávala, ať už jedním nebo druhým směrem... omlouvám se za tuto spíše technickou poznámku, ale mě to prostě fascinuje jinak asi neudiví, že jsem si početla hlavně o vaší kočičí domácnosti - na téma "kočka a prášek" už jsem četla nejedno vtipné povídání, to tvoje mě teď hodně pobavilo!!!!!!!!!!! :-DDD |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:13Re: jako vždy Bedo, díky. Píšu drabble už několikátý rok, takže víceméně už umím na první pokus napsat něco, co má "kolem" sto až stodvaceti slov, a pak se škrtá... Spojky, přídavná jména a citoslovce celý duben pláčou, to mi věř :). A to, že se to čte dobře, to mě moc těší, opravdu. Děkuji. |
|
|
K. Holubová 26.6.2017 9:41Nádhera čtu i na VK, je to vždy krásné počtení, které obohatí o historické miniatury i o náhled do členité kočičí domácnosti. Díky. Kdo umí, ten umí!!! |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:17Re: Nádhera Děkuju moc za krásný komentář :) |
|
A. Lex 26.6.2017 8:57Toro nádhera. Ty se tak krááásně čteš! Se zájmem procházím krajinou a snažím se pátrat po jizvách v terénu, které znamenají zbytky hrádků nebo tvrzí. Mnohdy jsou to jenom jakési příkopy, až cedulka mě upozorní, jak byla stavba situována. Jednou jsem takhle stála v oblasti Rakoveckého údolí a zírala ve vysokém smrkovém lese na pár hromad šutrů. Nikdo by nehádal, že to byla zaniklá středověká vesnička. No vesnička, pár chaloupek spíše zemljanek. Hlavou se mi honily myšlenky, proč asi lidé museli opustit svůj domov? Válečná tragédie, infekční choroba, zaplevelená pole? Kdo ví. Někdy přemýšlím, zda se někdo zamyslí nad našimi životy. |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:17Re: Toro Nejlépe se to poznává podle rostlin - stromů, ale i třeba zplanělých bylin. Občas u některých zmizelých obcí jsou tabule, kde je to popsáno. Mně vždycky zatrne, když vidím v lese ovocné stromy... vždycky si uvědomím, že tam žili kdysi lidé. Hodně vesnic zmizelo kvůli vodě. Tady u nás stávaly v lesích vesnice, které vznikaly při zpracování dřeva a železa - bylo tu hodně míst, kde se těžila železná ruda - vznikaly tam tzv. pinkoviště... to slovo samo by bylo na další drabble :) |
|
|
A. Lex 26.6.2017 19:37Re: Toro Že se u vás hodně těžila ruda, a lesnictví vzkvétalo, to vím, ale slovo pinkoviště to neznám. Prosím napiš něco. Kraj navazující na Moravský kras mám moc ráda. |
|
|
Z. Tečka 26.6.2017 21:27Re: Toro Před několika lety jsme si udělaly s kamarádkou malý výlet podle říčky Vrchlice. Dneska je Vrchlice spíš stružka, ale musela to být docela slušná řeka, ještě je to vidět tak u Kutné Hory. V historických dobách tam podél ní stála spousta mlýnů. Dnes už jsou to jen polorozpadlá stavení, bez střech, někde ještě stojí zdi, které prozradí původní výšku, jinde už jen zbytečky zdí naznačují, že tam kdysi stál mlýn. Příroda si bere své území zpět. Je to zvlástní pocit uvědomit si, že kdysi byly tyto zdi svědky lidských životů se vším, co k životu patří: zrození, lásky, radost i bolesta všechno to beze stop zmizelo, jen ty zdi zůstaly. |
|
|
Z. Lika 26.6.2017 7:46No to jsem si početla! A hrad v Kunraticích znám, je to zvláštní a pěkné místo, smutno a krásně je tam, zarostlo stromy. Děkuji Toře za výlety jak do historie, tak za nahlédnutí do domácího dění. Kočky valící oči na encyklopedii si umím představit, i to jejich listování. Tvoje drablata působí tak lehce, jako bys je psala levou zadní. To je znak mistrovství, nepochybně :-) |
|
|
Z. Tora 26.6.2017 19:18Re: No to jsem si početla! Já v Kunraticích nikdy nebyla. Třeba se tam někdy dostanu, uvidím. Toho hradu mi bylo vždycky moc líto. |
