Univerzita J.A. Komenského
Roháčova 63, Praha 3 - Žižkov 130 00

ZÁPOČTOVÁ PRÁCE
Studijní předmět: Politická komunikace
Téma: Mediální obraz a realita
Zpracoval: Jan Sedláček
Forma studia: Kombinovaná
Obor studia: Sociální a masová komunikace
Ročník: 3
Studijní skupina: F034
Akademický rok: 2008/2009
Vyučující: Radek Mezulánik
Datum: 19. listopadu 2008, aktualizováno 20. listopadu 2008

Poděkování
Rád bych poděkoval agentuře STEM a České televizi za poskytnutí primárního zdroje dat, totiž kompletních výsledků bleskového průzkumu STEM ze dne 14.11.2008 s názvem "Lisabonská smlouva".
Ve své práci jsem se zaměřil na co možná nejpřesnější a z hlediska mediální kritiky i nejobjektivnější zkoumání jak samotné reportáže odvysílané Českou televizí dne 15.11. v hlavním zpravodajství, tak vztahu této reportáže k uvedenému zdroji - tedy výsledků průzkumu STEM.

Mediální obraz versus realita
Zkoumání vytvořeného mediálního obrazu v rámci mediální komunikace je zvláště zajímavé v případě odhalení konkrétního aktuálního problému z pohledu politické komunikace. Pečlivým zkoumáním podkladů se mi podařilo odhalit chybnou interpretaci ve zpravodajství České televize.
K této manipulaci došlo v souvislosti s komentováním "Průzkumu STEM" v kontextu návštěvy prezidenta Václava Klause v Irsku a jeho setkání s odpůrcem Lisabonské smlouvy. Mediální obraz předložený Českou televizí je natolik odlišný od reálného zdroje, že stojí za další zkoumání.
Z hlediska studia médií - a takzvané mediální kritiky jsou zajímavé ty úkazy, kdy ke zkreslení obrazu reality dojde a kdy v procesu masové komunikace dojde k přibalení SPINu (falše) do kódovaného sdělení. Toto kódované sdělení je pak šířeno různými kanály. Příjmový model komunikace, tak jak ho například představuje McQuail (1), počítá s tím, že příjemce informace nemusí být jen pouhou zcela bezbrannou obětí manipulace, či zkreslení informace ze strany médií, ale může za určitých okolností dekódovat obsah sdělení. Proces masové komunikace se znázorněním SPINu - viz příloha č. 1. Při dekódování může docházet k několika výsledkům z hlediska schopnosti příjemce oddělovat SPIN od pravdivé podstaty mediovaného sdělení.
Pak se příjemci dělí na tři skupiny:
- Ty, kteří nejsou schopni rozlišit přibalený SPIN (faleš)
- Ty, kteří jsou schopni částečně odhalit přibalený SPIN
- Ty, kteří jsou schopni prozkoumat mediované sdělení a oddělit SPIN zcela, popřípadě zahájit studium vstupních informací a získat přesnější obraz reality
Pojďme na základě přesných informací rozbalit zakódované sdělení České televize a odhalit skutečnosti.
Po pečlivém prostudování jak reportáže samotné, tak primárního zdroje dat jsem nucen konstatovat, že:
1) Došlo k významnému přibalení "preferovaného způsobu dekódování" mediovaného sdělení.
2) Došlo ke zcela jednoznačnému odfiltrování klíčové informace z průzkumu a interpretace, která je v rozporu s výsledkem průzkumu a je tedy v souladu s osobním názorem redaktorky, či redakce. Navíc je tento osobní názor vydáván za vzkaz české veřejnosti směrem k prezidentovi.
3) STEM mohl zřejmě vypustit jednu manipulativní otázku a rozhodně se mohl distancovat od zmanipulované interpretace, která je v přímém rozporu s provedeným průzkumem.

Jednotlivé chyby zpravodajského bloku: "Průzkum STEM"
Celý přepis reportáže ČT naleznete v příloze č. 2 tohoto dokumentu včetně odkazu na internetový archiv České televize, takže je možné se přesvědčit o pravdivosti uváděných informací. Přímo ze STEMu jsem získal průzkum včetně oprávnění k jeho citacím.
Ve zpravodajství by divák mohl očekávat objektivní informace, v případě názorového střetu vyvážený pohled na obě, či více stran.
Zpravodajský blok "Průzkum STEM" ze dne 15. 11. 2008 v pořadu Události se za poctivé zpravodajství pouze vydává, předstírá ho sice dokonalou "řemeslnou" prací, ale při tom se zpronevěřuje zásadám objektivního informování. Rychlým prostřihem podbarvuje svá K O M E N T Á T O R S K Á tvrzení zdáním jakési vyváženost a dodává svým tvrzením jakési pofiderní věrohodnosti jak citací V Y B R A N Ý C H výsledků průzkumu, tak i odvolávkou na A U T O R I T Y . Ačkoliv je tedy ve smyslu FORMY velmi přesvědčivý, je nutno říci, že je celkově naprosto manipulativní, jednostranný a propagandistický. Dokonce obsahuje i jakýsi apel směrem k prezidentovi a při tom se chybně odvolává na názor většiny. Ve skutečnosti však většina respondentů odpověděla zcela opačně a redaktorka, zřejmě záměrně tuto informaci vypustila (nepředpokládám, že by informaci odfiltroval STEM). Pojďme se podívat na celou věc podrobněji.

Chyby České televize

První tvrzení České televize - první chyba
"Schůzka Václava Klause s irským odpůrcem Lisabonské smlouvy... nevzbudila rozruch jen mezi tamními politiky a novináři. Podle exklusivního průzkumu agentury STEM pro Českou televizi se prezidentovo jednání nelíbí 70% dotázaných."
Jedná se o chybné zobecnění - problém spočívá ve skutečnosti, že 70% respondentů nehodnotilo ani "prezidentovo jednání" a dokonce ani neodpovídali na otázku typu "líbí" x "nelíbí"! Navíc reportérka (redakce) ve skutečnosti již v tomto úvodu záměrně zamlčují odpověď respondentů na postoj k této konkrétní situaci (setkání s odpůrcem smlouvy) a nahrazuje chybějící (nehodící se) výsledek průzkumu manipulativně výsledkem odpovědí respondentů na ZCELA JINOU otázku.
Jak zněla otázka v průzkumu, na jejímž konci je výsledek 70% respondentů říká NE?
Jednalo se v pořadí 5. otázku, jejíž přesné znění je:
"Je podle Vás v pořádku, že Václav Klaus prezentuje v zahraničí své osobní politické názory bez ohledu na stanovisko vlády?"
70% respondentů odpovídá, že NE. Tedy, že nepovažují za správné, když Václav Klaus prezentuje své osobní politické názory bez ohledu na stanovisko vlády. To je však zcela jiná otázka!
Rozhodně není možné akceptovat silně manipulativní tvrzení:
" Podle exklusivního průzkumu agentury STEM pro Českou televizi se prezidentovo jednání" - tedy schůzka prezidenta s irským odpůrcem Lisabonské smlouvy - "nelíbí 70% dotázaných."
Kdyby redaktorka více uvažovala o přesném znění otázky, pochopila by, že je chybou interpretovat výsledek průzkumu tímto způsobem. Problém je však mnohem zásadnější! Podívejme se na informaci, která byla redaktorkou (či redakcí) ZÁMĚRNĚ zamlčena. Přitom byla uvedena v pořadí čtvrtá, tedy o jednu pozici výše. Záměrně zamlčená otázka (a výsledek) průzkumu zní:
"Václav Klaus se během své oficiální návštěvy Irska setkal s hlavním odpůrcem ratifikace Lisabonské smlouvy. Má podle Vašeho názoru na takovou schůzku právo?"
Není snad toto otázka, která souvisí se setkáním prezidenta s odpůrcem Lisabonské smlouvy v Irsku? Neměl být tedy přiřazen tento výsledek ke tvrzení: "Schůzka Václava Klause s irským odpůrcem Lisabonské smlouvy... nevzbudila rozruch jen mezi tamními politiky a novináři. Podle exklusivního průzkumu agentury STEM pro Českou televizi, se prezidentovo jednání …."?
Jak bychom mohli posuzovat senzacechtivý výrok: "prezidentovo jednání se nelíbí 70% dotázaných", pakliže by výsledky průzkumu u této otázky uváděly odlišnou hodnotu než zmiňovaných 70% respondentů jímž se údajně takové jednání nelíbí? Jaký je výsledek? Respondenti průzkumu odpověděli, že "má na takovou schůzku právo"! A to dokonce 60% respondentů.
Smutným faktem tedy je, že se ve skutečnosti 60% respondentů domnívá, že prezident má právo sejít se s odpůrcem ratifikace Lisabonské smlouvy z Irska a Česká televize sděluje v komentáři průzkumu opak!

Druhé tvrzení České televize - druhá chyba
"Polovina si myslí, že svými postoji a výroky škodí vlastní zemi."
Zde je vidět další senzacechtivost a manipulativnost celého "zpravodajského" bloku.
1) Otázka vůbec nehodnotí postoje a výroky Václava Klause, ale jeho "stanoviska"
2) Výsledky u třístupňové škály typu: ano / napůl / ne, se nedají správně interpretovat jinak než tak, že se zveřejní celé výsledky, všechny tři varianty.
Ve skutečnosti z průzkumu vyplývá:
1) 34% respondentů se domnívá, že Václav Klaus ani neškodí, ani neprospívá svými stanovisky dobré pověsti ČR v zahraničí,
2) 16% respondentů se domnívá, že Václav Klaus spíše prospívá svými stanovisky dobré pověsti ČR v zahraničí,
3) 50% respondentů se domnívá, že Václav Klaus spíše škodí svými stanovisky dobré pověsti ČR v zahraničí.
Interpretace České televize: "Polovina si myslí, že svými postoji a výroky škodí vlastní zemi," je zcela chybná.
Stejně chybná by byla interpretace opačná, tedy: Polovina si myslí, že svými stanovisky neškodí dobré pověsti ČR.
Navíc interpretace obsahuje i emotivně podbarvenou a smysl průzkumu částečně měnící frázi: "škodí vlastní zemi", to je velmi nesprávné. Navíc bylo zcela pominuto slovíčko "spíše" z otázky průzkumu. Mediovaný obraz tohoto výsledku průzkumu je tedy také nesprávný.

Chybné zobecnění - manipulace - lživé tvrzení České televize
"Jako občan Klaus, ať se setkává s kýmkoliv z řad odpůrců Lisabonské smlouvy, jako reprezentant české politiky by měl více promýšlet, s kým si podá ruku, vzkazují Češi hlavě státu."
Možná to je přání redaktorky, či týmu, který připravoval tento "zpravodajský blok". Bohužel se jedná o hrubou dezinterpretaci výsledků průzkumu. Jak již víme 60% respondentů (bez ohledu na svůj vlastní postoj k Lisabonské smlouvě - a to můžeme opravdu ocenit) považuje prezidentovu schůzku s odpůrcem Lisabonské smlouvy za věc, na kterou MÁ PREZIDENT PRÁVO.
Průzkum vůbec nezkoumal, zdali by měl prezident "více promýšlet, s kým si podá ruku" proto by mohlo být zajímavé zjistit, odkud tedy redaktorka, či redakce České televize bere jistotu, že právě toto "vzkazují Češi hlavě státu". Rozhodně to nevyplývá z komentovaného a chybně interpretovaného průzkumu.

Kvaziargument - odvolávka na autoritu - vyjádření politologa
Redaktorka, či redakce však zjevně hodlá zajít ještě dál. Zcela v rozporu se skutečnými výsledky průzkumu přitvrzuje a používá jednu z manipulativních technik - kvaziargument v podobě odvolání se na autoritu. Sledujme dále - střih na politologa:
"Václav Klaus je čím dál více konfrontační, čím dál více jde proti zájmům státu, jde proti mínění ostatních, dokonce už v situaci, kdy to otevřeně poškozuje zájmy republiky."
Účelem této práce není detailní rozbor chyb "politologa", proto nebudu rozebírat celou řadu pochybení, která jsou ve výroku zakleta. Omezím se na věcné konstatování, že jde o jakousi obecnou fabulaci, zobecnění. Z pohledu výsledků průzkumu je však zajímavé tvrzení politologa: "jde proti mínění ostatních". Ve vztahu k průzkumu je to tvrzení mylné - neboť:
1) 60% respondentů (a jedná se o reprezentativní vzorek!) souhlasí se setkáním prezidenta s odpůrcem Lisabonské smlouvy
2) Názor české populace není jednoznačně ve prospěch schválení Lisabonské smlouvy - takže sdělení, že jde prezident proti názoru ostatních ve vztahu k průzkumu je mylné.
Samozřejmě může být vystoupení politologa střižené redakcí.
Tento kvaziargument - tedy odvolávka na autoritu, opticky legitimizuje názor redaktorky, ale je v hrubém rozporu s výsledky průzkumu. Navíc končí obecným trzením "otevřeně poškozuje zájmy republiky", aniž by konkrétně sdělil v čem a následně umožnil reagovat druhou stranu! To jde do přímého rozporu i se zaklínadlem "vyváženosti".
Zřejmě, aby byl vzbuzen dojem vyváženosti, následuje rychlý sled střihů a 5-10 sekundová vyjádření Lubomíra Zaorálka, redaktorkou předem okomentovaný zhruba 6 sekundový střih Václava Klause, následovaný střihem na Alexandra Vondru.

Chyba v hodnocení znalosti Lisabonské smlouvy
"Debaty kolem ratifikace smlouvy ovládají celou Evropu, v Česku jim rozumí asi jen dvě pětiny lidí. Především muži a vysokoškoláci," pokračuje reportáž.
1) Otázky STEMu vůbec nepojednávají o "debatách kolem ratifikace smlouvy v Evropě", ale o nespecifikované "debatě okolo schválení tzv. Lisabonské smlouvy, která upravuje základní pravidla fungování Evropské unie." Takže ani výsledky nemusí souviset s evropskými debatami o smlouvě, ale mohou být vztaženy například na lokální úroveň.
2) Výsledky jsou navíc nesprávně interpretovány jako znalost Lisabonské smlouvy. Je zcela mylné z takto pojatého průzkumu usuzovat znalost poměrně složitého dokumentu, kterým je Lisabonská smlouva - ve skutečnosti totiž nejde o kvalitativní průzkum, který by jakýmkoliv způsobem zkoumal skutečné porozumění Lisabonské smlouvě - tento průzkum pouze zkoumá, nakolik se respondenti sami hodnotí v kontextu jakýchsi debat o smlouvě - to není objektivní informace o stavu znalostí Lisabonské smlouvy. Je třeba upozornit, že zejména příznivci Lisabonské smlouvy by se přiznáním neznalosti dostávali do velmi nepříjemné situace, kdy souhlasí s něčím, co ani nečetli, nebo dostatečně neprozkoumali. Celá tato oblast je STEMem zpracována tedy poměrně překvapivě amatérsky a navíc se snaží interpretovat sebehodnocení respondentů jako skutečný stav znalostí respondentů. Tomu odpovídá jak chybná interpretace ze strany redakce České televize, tak překvapivý vstup přímo ředitele STEMu Hartla. Kdybychom udělali skutečný test znalostí Lisabonské smlouvy, tedy kvalitativní šetření na reprezentativním vzorku, domnívám se, že by nám i předložená čísla o 25% znalých ze skupiny nejméně vzdělané části obyvatel přišla jako výrazně nadsazená a optimistická!
Nicméně zpět od hypotéz k realitě: Tento průzkum nedokázal vyhodnotit skutečnou znalost Lisabonské smlouvy, pouze informuje o tom, co si respondenti o své znalosti "debaty okolo schválení Lisabonské smlouvy" myslí. A to rozhodně není totéž.

Bagatelizace - další z pochybení České televize
Graf - hlas komentátorky:
"Téměř 40% je lhostejných vůči paktu, třetina dotázaných se považuje za jeho stoupence, čtvrtina za odpůrce."
Odpusťme nyní, že je zaměněno slovo příznivec a stoupenec. Odpusťme i slovo pakt. Povšimněme si však mediovaného sdělení.
Otázka v průzkumu zní přesně takto:
"Pokud byste měl vyjádřit svůj názor na tzv. Lisabonskou smlouvu, řadíte se spíše mezi:
Příznivce
Odpůrce
Je mi to jedno"
Výsledek: 41% Je mi to jedno, 33% Příznivce smlouvy, 26% Odpůrce smlouvy.
Kdybychom tedy ponechali stranou nerozhodnuté, jaký je zhruba poměr mezi příznivci a odpůrci?
Kdybych byl odpůrcem smlouvy a propagandistickým redaktorem, mohl bych uvést: "Pouze třetina respondentů se považuje za příznivce Lisabonské smlouvy." Třetina a čtvrtina - to budí dojem velkého rozdílu. Uvést přesná čísla by znělo méně dramaticky a rozdíl by nepůsobil tak velkým dojmem - mimochodem je opravdu menší, než je rozdíl mezi třetinou a čtvrtinou. Akceptujme však tuto drobnost.
K bagatelizaci - dochází ihned poté.
Další otázka - již bez grafu (v tomto případě se koláčový graf nehodil?!), pouze výsledek komentovaný redaktorkou "v terénu"
Text zobrazený vedle redaktorky:
Schválení Lisabonské smlouvy
ANO 37%
NE 33%
NEVÍ 30%
Komentář: "Zastánců schválení Lisabonské smlouvy je o něco více, než jejich odpůrců. Pro to, aby parlament vyslovil smlouvě ANO, jsou především voliči ODS, proti komunistů."
Otázka v průzkumu STEM:
"Myslíte si, že parlament ČR by měl schválit tzv. Lisabonskou smlouvu?"
Rozdíl mezi těmito názory respondentů (37 : 33, Ano : Ne) jsou pouhá 4% a jedná se o poměrně vyrovnaný počet příznivců schválení smlouvy parlamentem a jejich odpůrců.
Tvrzení redakce opět i v tomto případě lehce manipuluje a v komentáři neuvádí procenta, čímž by v divákovi mohl vzniknout dojem, že si většina ("o něco více") přeje schválení smlouvy parlamentem. Seriózní interpretace by byla prostou citací včetně zmínky o 30% nerozhodnutých.

Závěrečný komentář interpretovaného "Průzkumu STEM"
Jedná se o směs kvaziargumentu (odvolávka na autoritu) a jakéhosi morálního apelu ve smyslu "zameť si nejprve před vlastním prahem".
Střih - Ondřej Liška (SZ, ministr školství)
"Naše role během předsednictví bude spočívat především v tom, abychom vyjednávali dokončení ratifikace ve všech členských zemích EU a bylo by chybou, kdybychom my sami neměli splněny domácí úkoly."
Střih - Ústavní soud - komentátorka čte komentář:
"Osud smlouvy teď závisí hlavně na ústavním soudu, ten má prověřit soulad dokumentu s českým právem. Markéta Hýlová a redakce, Česká televize"
Nebudu rozebírat výrok pana Lišky. Hodnotit ho budu výhradně ve vztahu k interpretovanému průzkumu.
Možná by Liškův příspěvek mohl být zajímavý v některé z televizních debat, ale podbarvit jím interpretaci výsledků "Průzkumu STEM" a navíc navodit jakýsi dojem až nepatřičnosti úvah o Lisabonské smlouvě v kontextu s očekávaným předsednictvím - to jde za hranici, kterou je možné z hlediska logiky i etiky tolerovat. Rozhodně tedy ne v pořadu, který se tváří jako zpravodajský a rozhodně ne v pořadu, který se tváří, že předkládá divákům seriózní informace o výsledcích průzkumu.
Manipulativně tak totiž staví zhruba třetinu občanů (oněch 37%) do role svědomitých žáků, kteří si přejí řádně vypracovat domácí úkol, zatímco ta většina zlobí a nezvládne ani své základní povinnosti.

Chyby STEMu
STEM je profesionální agentura pro průzkum veřejného mínění. Přesto je možné mít několik konkrétních výhrad k jejich práci:
1) Objednatel zřejmě nebyl výslovně upozorněn, že "porozumění debatě okolo tzv. Lisabonské smlouvy" není totéž co porozumění a znalost Lisabonské smlouvy.
2) Objednatel zřejmě nebyl výslovně upozorněn a v komentáři k výsledkům ze strany STEMu není zdůrazněno, že se nejedná o opravdovou znalost ani Lisabonské smlouvy, ani debaty o Lisabonské smlouvě - ale pouhé sebehodnocení respondentů - tedy jak se asi tak vidí, uvažují-li o své znalosti. Nejedná se o přesný kvalitativní výzkum. (Ředitel STEMu komentoval znalost Lisabonské smlouvy v příspěvku, aniž by zdůraznil, že se jedná o sebehodnocení respondentů, nikoliv objektivní znalost prověřenou kvalitativním průzkumem.)
3) STEM se do dnešního dne (tedy 19.11.) nedistancoval od reportáže ve zpravodajském pořadu ČT1 a nedementoval celkové vyznění zpravodajského bloku "Průzkum STEM" ani neupozornil na skutečnost, že byla veřejnosti účelově zamlčena informace o tom, že 60% respondentů, považujeme-li studii za přesnou, pak tedy 60% Čechů naopak míní, že Václav Klaus má právo na schůzku s odpůrcem Lisabonské smlouvy v Irsku!
4) 5. otázka je lehce manipulativní a podsunuje respondentovi nutnost odpovědět předem určeným způsobem a z hypotetické situace dělá předem daný fakt.

Pro úplnost uvádím přehled všech otázek STEMu (III. Základní poznatky) :
1. "Rozumíte debatě okolo schválení tzv. Lisabonské smlouvy, která upravuje základní pravidla fungování Evropské unie?"
2. "Pokud byste měl vyjádřit svůj názor na tzv. Lisabonskou smlouvu, řadíte se spíše mezi:" (příznivce smlouvy / odpůrce smlouvy / je mi to jedno)
3. "Myslíte si, že parlament ČR by měl schválit tzv. Lisabonskou smlouvu?"
4. "Václav Klaus se během své oficiální návštěvy Irska setkal s hlavním odpůrcem ratifikace Lisabonské smlouvy. Má podle Vašeho názoru na takovou schůzku právo?"
5. "Je podle Vás v pořádku, že Václav Klaus prezentuje v zahraničí své osobní politické názory bez ohledu na stanovisko vlády?"
6. "Řekl(a) byste, že prezident Klaus svými stanovisky spíše prospívá, nebo spíše škodí dobré pověsti ČR v zahraničí?"

Mediální obraz průzkumu veřejného mínění
Mediální obraz průzkumu veřejného mínění je odlišný od skutečných výsledků samotného průzkumu. Zcela zásadně.
Dokonce záměrně došlo k vypuštění nehodícího se výsledku. Tím redaktorka (nebo redakce) zvýhodnila vlastní názory na úkor pravdivých informací. Zvítězila touha manipulovat, nad úctou a pokorou před skutečností.
Doporučuji pustit si ještě jednou reportáž ČT1 a zhodnotit celkové vyznění reportáže, výsledný dojem, který by si divák mohl odnést a srovnat ho se souhrnem Průzkumu STEM, který je v průzkumu uveden v úvodní části. I když zahrnuje i manipulativní 5. otázku a celou řadu drobných nepřesností, tak je v rozporu s mediálním obrazem, který o výsledcích průzkumu vytvořila redaktorka či redakce.
Průzkum STEM (III. Základní poznatky, Výsledky průzkumu):
"Hlavní zjištění průzkumu jsou následující:
1. Debatě o tzv. Lisabonské smlouvě rozumí asi dvě pětiny Čechů.
2. Česká veřejnost je ve vztahu k Lisabonské smlouvě rozdělena: zhruba třetina občanů se považuje spíše za stoupence smlouvy, čtvrtina za odpůrce a zhruba 40 % je Lisabonská smlouva lhostejná.
3. Zastánců schválení Lisabonské smlouvy je o něco více než odpůrců ratifikace (37 % : 33 %).
4. Podle většiny Čechů (60 %) má Václav Klaus právo na schůzky s odpůrci Lisabonské smlouvy
5. Téměř tři čtvrtiny obyvatel ČR si myslí, že by Václav Klaus neměl prezentovat v zahraničí své politické názory bez ohledu na stanovisko vlády.
6. Polovina lidí si myslí, že Václav Klaus svými stanovisky spíše škodí dobré pověsti ČR. Pouze 16 % populace zažívá názor opačný."
I v této přesné citaci již nalézáme některé nepřesnosti v interpretaci (1) a lehce manipulující konstatování (3, 5, 6). Přesto tyto odchylky nejsou zcela fatální.
Hlavní problém spočívá v tom, že byl veřejnosti Českou televizí zcela zamlčen výsledek 4. otázky.
V tomto kontextu bych se rád podělil o zážitek shlédnout přímo ve výsledcích STEMu tento graf (po předchozím zhlédnutí celé reportáže České televize):

4. Podle většiny Čechů (60 %) má Václav Klaus právo na schůzky s odpůrci Lisabonské smlouvy
 

Závěr
Média nemají sice zcela přímou "moc", ale rozhodně mají velký "vliv". Z tohoto pohledu je třeba velmi kriticky přistupovat ať už k samotnému balení "SPINu" do sdělení, či zamlčování určitého faktu, části informace, která je podstatná. Pak se totiž může stát, že média namísto seriózní informace přinesou jen propagandistický balast, či manipulativní informaci.
Katastrofální je skutečnost, že závěr redaktorky (nebo redakce) zpravodajství ČT1 je v hrubém a zásadním rozporu se skutečnými výsledky průzkumu STEM! Obrácení významových struktur a zakódování chybné preferované formy výkladu pak z diváka dělá oběť manipulativního, neřkuli propagandistického tvrzení, které se čistě ze řemeslného pohledu skrývá za profesionálně sestříhanou a na objektivitu si hrající reportáží.
Propastný rozdíl mezi dokonalostí formy a ubohostí obsahu je velmi výrazný. Redaktorka či redakce záměrně vypustila klíčový výsledek průzkumu a manipulativně a lživě ho nahradila jiným. Dostáváme se tak zřejmě už za hranici etiky do oblasti práva.
Ačkoliv STEM zjevně poskytl informaci komplexnější (alespoň mám-li k dispozici stejné výsledky jako redakce zpravodajství ČT1), neubránil se pokušení vložit do souboru šesti otázek jednu, která je čistě spekulativní a která manipuluje respondentem již při zodpovídání dotazu a tím činí výsledek jen obtížně měřitelným. V tom by byla vhodná náprava. STEM se navíc nedokázal včas a dostatečně distancovat od mediálního obrazu, který o výsledcích průzkumů vytvořila Česká televize a později iDnes.cz. Zajímavostí pak je, že ani novináři v iDnes.cz nebyli schopni ověřit zmanipulovanou interpretaci výsledků průzkumu a nepřinesli přesnější informace.

Existují dvě oběti celé mediální kauzy - jedna individuální, druhá masová:
1) Individuální obětí je Václav Klaus, který je představen ve světle zmanipulovaných informací jako škůdce českých zájmů, jako osoba, která se dopustila setkáním v Irsku aktu, se kterým nesouhlasí naprostá většina Čechů (my už víme, že naopak s tím souhlasí 60% Čechů). To je v naprostém rozporu s realitou a s průzkumem STEMu! V kontextu skutečností pak zcela absurdně působí pokus redaktorky postavit prezidenta role nezbedného žáčka, kterého je třeba naučit i to, "komu smí a nesmí podat ruku"!
2) Diváci Událostí, kteří dostali zcela mylnou informaci o postoji reprezentativního vzorku obyvatel k jedné ze schůzek prezidenta v Irsku, byli obelháni záměrně zmanipulovaným komentářem převlečeným za zprávu! Je poměrně šokující, že se taková manipulace vyskytla v "seriózním" zpravodajství ČT1.
Zajímavé na celé věci je, že Česká televize navíc z prezidenta udělala podvržením konkrétního výsledku průzkumu a mnohonásobnou drobnou manipulací s dílčími fakty osobu, která zastává jakýsi zcela menšinový a možná až extremistický názor, který v důsledku škodí "vlastní zemi".
Je třeba se zeptat, skutečně je názor prezidenta tak menšinový? Posuďte sami (Průzkum STEM, graf):

Prameny:
1) McQuail, Denis: Úvod do teorie masové komunikace, Portál, Praha 2002
2) Průzkum STEM pro Českou televizi: Lisabonská smlouva, 14. listopadu 2008
3) Článek iDnes.CZ založený na informaci ze zpravodajství České televize: Polovina lidí se domnívá, že Klaus škodí obrazu ČR v zahraničí, 16. Listopadu 2008, iDnes.cz,
4) Zprávy České televize: reportáž Průzkum STEM