26.4.2024 | Svátek má Oto


BLÍZKÝ VÝCHOD: Dohoda o usmíření Fatahu a Hamasu podepsána

7.5.2011

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás a exilový vůdce teroristického Hamasu Chálid Mišal v Káhiře podepsali dohodu o usmíření, která tolik překvapila celý svět, včetně Izraele. Jak se však ukázalo, netušil nic ani samotný Abbás. Akce byla výsledkem iniciativy Hamasu, podporované novým vedením Egypta.

Abbás se prořekl, že se o dohodě dozvěděl teprve minulou středu, tedy v den, kdy zprávu přinesla média – Hamas přistoupil na dohodu o usmíření z října 2009, kterou tehdy předložil Abbásův Fatah, ale Hamas ji odmítl podepsat. Když nečekaně změnil názor, Abbás nemohl vzít svůj dřívější souhlas zpět.

Hamas náhle zatoužil po smíření zřejmě proto, že se mu houpe půda pod nohama – v pásmu Gazy začíná ztrácet autoritu a exilové vedení zase neví, kam se poděje ze syrského Damašku, kde už řadu týdnů pokračuje protivládní povstání. Dohoda je jednoznačným vítězstvím Hamasu, protože od něj nepožaduje žádné ústupky. Jde vlastně o jeho další puč, tentokrát diplomatický. Jediné, co získává Abbás, je jednota Palestinců, kterou může prezentovat, až v září vyzve OSN k vyhlášení samostatné Palestiny. Je ale otázka, zda usmíření vydrží tak dlouho.

Detaily dohody vyvolávají řadu otázek a zpochybňují její další osud. Předpokládá sestavení prozatímní vlády technokratů-nestraníků, která do roka dovede Palestince k volbám, oboustranné propuštění politických vězňů, obnovení činnosti parlamentu, kde má většinu Hamas, a vytvoření společného výboru, který připraví sloučení všech bezpečnostních složek. Dohoda nepožaduje, aby Hamas uznal Izrael nebo se vzdal vlády nad pásmem Gazy. Chálid Mišal sice při podpisu dohody překvapivě prohlásil, že Hamas bude usilovat o palestinský stát na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy, tedy nikoli na celém území dnešního Izraele, jak hlásá jeho charta, ale tento stát má být zřejmě předstupněm velké Palestiny po zničení Izraele. V posledních dnech Hamas opakovaně zdůraznil, že právo Izraele na existenci nikdy neuzná ani nehodlá jednat o míru.

Lze však těžko uvěřit, že Abbás, který se tolik bojí ozbrojeného puče Hamasu na Západním břehu Jordánu, by jen tak propustil vězně – zejména když naposledy zadržel čtyři ozbrojence v úterý. Samospráva čtyři roky nedělala nic jiného, než zatýkala všechny, kdo by ji mohli ohrozit. Abbás už naznačil, jak hodlá problém vyřešit – prohlásil, že samospráva žádné politické vězně nemá. Všech asi 700 hamasniků bylo totiž zatčeno za nezákonné ozbrojování a jiné konkrétní přestupky. Hamas se však s takovou výmluvou sotva spokojí.

Egypt oznámil, že zhruba za deset dní otevře natrvalo hranice s pásmem Gazy, takže Hamas bude mít bezproblémový přístup k zbraním. I když v úterý hnutí spolu s Islámským džihádem slíbilo, že bude dodržovat příměří, v Izraeli tomu nikdo nevěří. Klid zbraní ani není součástí dohody o usmíření. Až teroristé ostřelování obnoví, bude za něj zodpovědná nová vláda, tedy i Fatah a Mahmúd Abbás.

Izrael už varoval, že s vládou, na které se bude podílet Hamas, jednat nebude. Premiér Benjamin Netanjahu tak nemusí přednést svou avízovanou mírovou iniciativu, která měla Palestince přivést zpět k jednacímu stolu. Až potud se dohoda Hamasu s Fatahem Izraeli hodí, protože nemusí dělat žádné ústupky, ale to je pro něj její jediné plus. Může přinést zvýšené riziko teroristických útoků, ale i ukončení dobře fungující spolupráce s Abbásovými bezpečnostními složkami. V takovém případě by armáda musela výrazně posílit vojenskou přítomnost na území samosprávy.

Zatím není jasné, kdo v nové vládě zasedne, ani kdo ji povede. Hamas už ale oznámil, že si nepřeje současného premiéra Saláma Fajjáda. Pak ovšem vyvstává otázka, jak se k takovému kabinetu postaví Západ, který ve Fajjádovi vidí jedinou záruku, že peníze neskončí v rukou teroristů nebo v nesprávných kapsách. Jen díky Fajjádovi dnes samospráva dostává ročně miliardu dolarů ze zahraničí. Americký Kongres už varoval, že jestli nová vláda neuzná Izrael a nezřekne se násilí, nebude Amerika moci Palestincům vyplácet pravidelnou pomoc ve výši 400 milionů dolarů ročně. Vládě Hamasu vzešlé z voleb před pěti lety zastavily finanční pomoc nejen Spojené státy, ale i Kanada a několik evropských zemí. Abbás teď na všechny strany rozesílá vzkazy, že kabinet bude jen prozatímní a technokratický a jednání s Izraelem bude výhradně v kompetenci Organizace pro osvobození Palestiny. Izrael takové vysvětlení jistě nepřijme, ale je otázka, jak se zachová svět – spolčení palestinské samosprávy s teroristickým Hamasem žádný stát neodsoudil. Izraelci se alespoň shodují, že dohoda dlouho nevydrží.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6