Čtyřnohý miláček nejedné rodiny, dlouhosrstý, krátkosrstý, malý, velký, jednobarevný, flekatý, čistokrevný nebo pouliční směska - ano, mluvíme samozřejmě o psu. Ačkoli má psa snad každá druhá rodina, není pojem pes až tak jednoznačný, jak se zdá být.

I když nám tříleté dítě nepodá nějakou přesnou definici psa, tak rozezná psa od kočky a od ostatních zvířat. I tak malé dítě na otázku „Co je pes?“ ukáže na nějakého konkrétního psa, a pokud se ho budeme dále vyptávat, kam by takového pejska zařadil, jestli je to rostlina, zvíře nebo věc, tak nám bez odkladu řekne, že pes je jasně zvíře, že běhá, štěká, vrčí a že to kytičky ani věci nedělají.

Bohužel pokud tuto otázku položíme právníkovi, tak bude váhat a dalekosáhle nám dopodrobna líčit, v jakých případech je na psa nahlíženo jako na zvíře a kdy zase jako na věc. Po přečtení § 494 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) se dozvídáme, že zvíře se odlišuje od věci, má zvláštní hodnotu a význam a je definován jako smysly nadaný tvor. Tímto odlišením se stalo nově týrání či dokonce zabití psa (potažmo všech zvířat) trestným činem, což je určitě změna k dobrému. 

Dále je také dozajista správné exekutorovi zavřít dveře přímo před nosem, pokud by vám chtěl vašeho čtyřnohého miláčka kvůli dluhům zabavit, poněvadž nyní to už díky tomuto zákonu nelze. Pokud se vám váš Punťa zatoulá k sousedovi Toníkovi na zahradu a vy si pro Punťu půjdete, tak vězte, že v tomto okamžiku si už Toník nemůže dovolit na vás hudrovat ani vás vyhánět lopatou z jeho pozemku, protože jednáte v souladu se zákonem. Ovšem pokud Punťa na jeho zahradě podupe, vyhrabe nebo jinak znehodnotí Toníkovy čínské růže, tak jste nuceni tuto škodu Toníkovi zaplatit. Až potud jsme mluvili o Punťovi jako o zvířeti...

Nesmíme ale zapomínat na to, že nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. V obchodněprávním vztahu je totiž Punťa (stejně jako ostatní „zvířata“) stále věcí (přesněji předmětem kupní smlouvy). Kupní smlouva podle NOZ je upravena § § 2079-2188. Ne všechny paragrafy se ale dají používat i v případech, kdy je předmětem kupní smlouvy nějaké zvíře (např. § 2095, podrobnosti v NOZ). 

Dalším bodem stojícím za zmínku je právo z vadného plnění (§ § 2099-2112). Abychom mohli za Punťu dostat peníze zpět v případě, že není podle našich představ, je nezbytně nutné dostatečně ve smlouvě popsat účel pořízení (hlídací pes, pes určený pro chov, výstavy nebo zkrátka bez dalšího specifického určení). Pokud tam účel pořízení nebude uveden, Punťu „reklamovat“ nemůžeme. 

 Pozor taky na § 2013, který zhruba říká, že kupující (nejspíše mamka s taťkou) jsou povinni si zjevné vady (tzn. vady viditelné pouhým okem, rozpoznatelné sluchem nebo jinými smysly) všimnout a bezodkladně ještě před uzavřením kupní smlouvy na tento fakt prodávajícího (pokud sám na vadu neupozornil) upozornit. Jinak bych ještě ráda podotkla, že reklamační doba stejně jako např. u počítače (pokud se strany nedohodly jinak) je 48 měsíců od předání věci.

Jak tedy můžeme vidět, NOZ vůbec nezjednodušil, ani nepřiblížil právní odvětví lidem bez právnického vzdělání, ba naopak. Jste si stále jistí, že víte, co je to pes?

Ještě doplněk ke zvířeti zaběhnutému k sousedovi: Pokud si půjdete pro psa, který se zaběhl k sousedovi na zahradu, je nutné souseda s tímto právním úkonem obeznámit (tzn. nemůžete lézt na jeho pozemek, aniž byste mu to nesdělili, on vás ale na druhou stranu musí pustit na jeho zahradu, když si vyzvedáváte psa, takže nežádáte jeho povolení, pouze mu věc oznamujete.)

I nadále ale platí, že majitel psa je povinen zabránit takovýmto záležitostem, tzn. musí se snažit všemi možnými prostředky a vlastním úsilím zabránit, aby se pes zabíhal. Pokud se Váš pes bude zabíhat k sousedovi opakovaně, tak to soused může řešit právní cestou. Zde je rozdíl, když se jedná o kočku, kde se již nově soused bránit nemůže, pokud se k němu opakovaně vaše kočka zatoulá.

Zdroj textu: NOZ (platný a účinný od 1. 1. 2014)

(autor Bc. Simona Vallová)