Náš Bubíček je kocourek plemene kanadský sphynx. Je to nesmírně milé, mazlivé, roztomilé, dobromyslné a důvěřivé stvoření, mírumilovné, přítulné, hodné a bezelstné zvířátko, neagresivní, inteligentní a sociální tvor.

Bubíček, kanadský sphynx

Protože v červenci oslaví náš kocourek Bubíček už 15. narozeniny, slíbila jsem mu, že o něm zase něco napíšu.

JAK K NÁM PŘILETĚL

V listopadu 2008 k nám z Oregonu přiletěl 1,5 roku starý vykastrovaný kocourek kanadského sphynxe.

Tenkrát jsem využila nabídky české chovatelky, že s chovným kocourkem pro chovatelku přiletí společně i vykastrovaný kocourek, kterého se ujmeme my. Byla to velmi výhodná nabídka, které jsem neodolala.

Cesta kocourků byla opravdu dlouhá. Lovím ve vzpomínkách, jak to tenkrát bylo.
Myslím, že tři hodiny jeli autem na letiště v Oregonu, pak byli naloženi v přepravkách do letadla, které se specializuje na přepravu zvířat, a letěli několik hodin na letiště v Atlantě. Tam byli asi den až dva v karanténě, potom byli naloženi do letadla a letěli do Prahy. Na letišti v Praze jsme pak strávili téměř celý den pobíháním mezi celníky, různými úředníky a veterinární správou, všude platili poplatky, až jsme se nakonec dočkali. V jedné z přepravek nám přivezli mého vysněného sphynxe Bubíčka. Od původní chovatelky dostal jméno Terminator. Takže jistě chápete, že jsme ho hned přejmenovali :-)

Neměl to s námi ze začátku vůbec lehké, protože u nás doma ho čekala ruská modrá kočka Mařenka a čínský chocholatý pes Krejg.

Bubíček se od začátku fixoval na mě a spal s námi v ložnici v posteli. S kočkou Mařenkou to bylo složité, vrčela na něj po kočičím způsobu asi tři měsíce. Pes byl novým kamarádem nadšen, protože byl doma na kočku zvyklý, takže si s Bubíčkem chtěl nadšeně hrát. Jenže Bubíček nebyl zvyklý na psa. Tak jsem na ně všechny musela dávat velký pozor.

Nakonec se skvěle skamarádili, jak jen to bylo možné, a měli jsme doma skvělou partu: kočku, kocourka a psa.

Bubíček

BUBÍČEK A ZDRAVÍ

Celý dosavadní život byl Bubíček naprosto zdravý. Netrpěl žádnou chorobou. Byl z dobrého chovu, a to je důležité. Chov sphynxů vyžaduje vynikající znalosti genetiky. Z množíren se rodí kočky s velkými zdravotními problémy týkajícími se kůže, trávení a srdce.

Asi před rokem jsme ho museli převést na dietní granule pro citlivé trávení, protože krmení, na které byl zvyklý celý život, mu začalo způsobovat průjem. Se zuby taky problém neměl, jednou byl na čištění ultrazvukem a má vytržen jeden špičák, a to je všechno.

Bubíček sleduje speciální vysílání pro kočky

Letos v dubnu po příjezdu z lázní jsem si všimla, že Bubíček nějak pohubnul a že mu tolik nechutná jíst. Bylo to velmi rychlé. A pak jsme uviděli kocourka, jak sedí na koberci a opravdu velmi namáhavě dýchá. Byl to strašný pohled.

Okamžitě jsme jeli k veterináři, podle kterého prognóza nebyla dobrá. Po vyšetření byla stanovena diagnóza: plicní edém čili zavodnění plic a zvětšené srdce.

Bubíček dostal lék na odvodnění a lék na posílení srdce s účinkem i na ledviny.

Museli jsme nějak zařídit, aby přibral shozených 30 dekagramů. To už je na čtyřkilové nahaté kočce tedy pěkně znát. Nakoupila jsem různé paštiky a dobroty, které mohl jíst, a pustili jsme se do práce. Za 10 dní, kdy jsme šli na kontrolu, měl ty ztracené gramy zpátky a pan doktor říkal, že je to skoro zázrak. Ptala jsem se, jak je možné, že se ta choroba projevila tak náhle. Bylo mi vysvětleno, že se to u tohoto typu onemocnění stává.
Od té doby vypadá Bubíček zase spokojeně, prášky už však bude brát trvale. Užívá je pravidelně ráno a večer. A protože je Bubíček velmi trpělivý kocourek, podávání prášků není pro něj ani pro nás traumatizující. Nechá si otevřít tlamičku a vhodit léky přímo do krku.

A můžeme slavit ty jeho patnáctiny! :-)

Je pravda, že už neběhá jako dřív, skoro si nehraje, téměř celý den prospí, ale zvědavý je stále stejně a legrace s ním je pořád. Vtipné je, že když zveřejním jeho současnou fotografii na sociálních sítích, v komentářích se dozvídám, že na svůj věk rozhodně nevypadá. A to mi přijde legrační. :-)

Bubíček

CO SI MYSLÍ BUBÍČEK, ŽE BY VÁS MOHLO ZAJÍMAT

Jsem kocourek sphynx, narodil jsem se 14. 7. 2007. Tatínek Wizardgate Silver Star byl chlupatý sphynx, protože jeho maminka, tedy moje babička, byla americká krátkosrstá kočka, a to se prosím smí, to povoluje mezinárodní chovatelská asociace. Maminka Bastetsphynx Free Fur All byla Sphynx. Takže jsem F2 po tatínkovi a F3 po mamince, mám tedy spoustu nové krve a tím i genetické odolnosti. Vím, že se některým lidem nelíbím, ale kdyby měli tu možnost mě někdy potkat osobně, tak bych jim ukázal, jak jsem úžasný. Pak taky vím, že jiným lidem se líbím moc, nejen díky své povaze, ale třeba kvůli své krásné vrásčité hlavě, která připomíná slavného E.T.

Bubíček

Moje pokožka je nejčastěji přirovnávána k teplé broskvi nebo semiši. Zajímavé je, že na zimu se my sphynxové trochu více na určitých místech zachlupujeme a na léto zase narostlé chloupky vypadávají. Na omak je moje kůže velmi příjemně měkká, heboučká a teplá až horká. Není to tím, že bych měl vyšší teplotu než jiné kočky, ale díky chybějící izolační vrstvě chlupů. Nejsem úplně bezsrstý, při bližším pozorování uvidíte, že je má kůže pokrytá jemným chmýřím. Sice nemám srst, zato mám přizpůsobenou kůži vlivu prostředí. Každý veterinář, který někdy dával sphynxovi injekci, byl velmi překvapen tloušťkou a pevností naší kůže.
Protože nemám na hlavě většinou žádné hmatové vousky, tak si do misky s vodou nejprve sáhnu tlapkou, nebo si do ní nahlas mňouknu, abych zjistil výšku hladiny, a teprve potom se napiji :)

Na rozdíl od psů naháčů, kterým se po koupeli kůže maže, aby se promazala, tak se já koupu proto, aby se mi odstranil z kůže maz, případně špína. Protože srst u koček, která normálně absorbuje kožní výměšky a chrání kůži před zašpiněním, mi chybí, musím se koupat. Většina z nás nahých koček koupání dobře snáší. Po koupeli se mi čistí ouška, ve kterých mám mnohem více mazu než jiné kočky, zastřihnou se mi změklé špičky drápků a vyčistí okolí drápků, kde se také hromadí maz.

Bubíček sleduje speciální vysílání pro kočky

My sphynxové máme rychlejší metabolismus, a proto hodně a rádi jíme a tím pádem také více vyměšujeme. Musíme dostávat kvalitní krmivo s vysokým obsahem bílkovin, ale nižším množstvím tuků, neboť ty našemu zažívání neprospívají. Mí páníčci přišli na to, že já umím dělat tak veliké bobky, že prý není jasné, jak se to do mě vejde. Jo a ty moje bobky prý tak moc smrdí, že se to někdy nedá vydržet.

BEZCHLUPÁ ZVÍŘATA A ALERGICI

Co se týká názoru, že bezsrsté zvíře je vhodné pro alergiky, upozorňuji na fakt, že původcem alergie jsou buď chlupy, odlupující se šupiny kůže, nebo (a to je hlavní původce alergických reakcí na kočku) alergen, který je obsažen ve slinách a v produktech mazových žláz v kůži. Protože všechny kočky, ať dlouhosrsté, krátkosrsté, kudrnaté či bezsrsté, mají mazové žlázy, produkují šupinky odumřelé kůže i sliny, takže všechny jsou potenciálními původci alergie, stejně tak psi. O žádném plemeni tedy nemůžeme říct, že by jeho zástupci nevylučovali žádné alergeny. Nejlépe je osobně navštívit vybranou chovnou stanici a svou alergii tak vyzkoušet.

Bubíček

JAK JE TO S TOU ABSENCÍ SRSTI U SPHYNXŮ

Bezsrstost – nahatost je přirozená spontánní genová mutace vytvořená přírodou. Bezsrsté kočky se vyskytovaly už před staletími u Aztéků, kteří chovali i bezsrsté psy. Nahá koťata se v minulosti objevovala ve vrzích normálně osrstěných, domácích nebo čistokrevných koček na různých místech světa, ale žádný chovný program nebyl zaznamenán dříve než začátkem dvacátého století. Gen pro bezsrstost je recesivní. To znamená, že k tomu, aby byl potomek bezsrstý, musí dostat po jednom bezsrstém genu od každého z rodičů. Ti tedy musí být buď sami bezsrstí, nebo bezsrstý gen musí oba nést. V populaci volně žijících koček se taková mutace drží nesnadno, ale s pomocí šlechtění chovateli se ustálila a dala vzniknout plemeni sphynx.

Název sphynx neznamená, že kočky pocházejí z Egypta. Plemenu sphynx se nejdříve říkalo „mexická bezsrstá“, později „Moon Stone cats“ (měsíční kočky) a až později se ustálil název sphynx, právě proto, že lidem připomínaly egyptské sošky nebo kresby v pyramidách. Dnešní severoamerický (někdy také nazývaný kanadský) sphynx, jak název napovídá, byl vykřížen z bezsrstých koček pocházejících ze dvou míst v Severní Americe. Prvním bylo Ontario v Kanadě 1966, další známý zdroj holých koťat byl v Minnesotě 1975.

Zdravý a silný dospělý sphynx je odolná kočka. Mutace se objevila v chladné Kanadě, a to dokonce v zimním období. Byla to přirozená a odolná mutace. Problémy se objevily až po velmi úzké a opakované příbuzenské plemenitbě. To dalo plemeni dnes těžko odstranitelnou nálepku, že jde o křehké a choulostivé kočky.

Pro úplnost uvádím odkaz na článek o Bubíčkovi na Zvířetníku z roku 2009, kde je mimo jiné laicky vysvětleno, jak je to s křížením chovných bezsrstých koček.

Foto: Bláža. Osobní stránky autorky: www.lenkablaza.cz/