PŘÍRODA: Horko, sucho, prostě bída
Co se mi také daří pěstovat venku foto: Nelina, Neviditelný pes
V těchto dnech, spíše už týdnech, bychom předčili britskou konverzaci, která se věnuje počasí. Oni nyní ani nemají potřebu ho komentovat, mají tam krásných 25 stupňů.
Jenom poznámka; zažila jsem ale, že i Británie měla obrovské vedro a to v r. 76, kdy Hyde Park byla jedna žlutá prašná plocha, a když si jeden sedl do „trávy“, tak pak vypadal, jako by se vyválel v prachu. I některé domy tam prý popraskaly, takové vedro a sucho zažili poprvé v historii (podle místních).
Neposoudím, jak jsou na tom ve skutečnosti nyní naši zemědělci a sadaři, jedni si pochvalují, druzí lamentují. Ale zahrádkáři, stačí květinoví, natož i zeleninoví, úpí. I velkopěstitelka Verenka.
Kdo má městský vodovod, většinou omezení spotřeby vody zatím nepociťuje, horší je to v menších obcích, kde jsou odkázáni na vlastní studnu nebo na čerpání užitkové vody z potoků. Studny v hojné míře vysychají, z potoků je zákaz čerpání vody.
V naší ulici, když odkvetou růže ve své první fázi, nastupují hortensie, které zdobí po většinu léta, ovšem normálního léta.
Podle fotek na Rajčeti je vidět, jak krásně začaly kvést, ale v současné době různě zasychají květy, i když jsou pilně zalévány, horký vzduch rostliny prostě vysouší. Hůře vypadají ty keře, kde žádná závlaha není a to třeba jen několik dní.
Prohlížela jsem rododendrony, měly nasazená poupata, a místo aby narůstala, tak jsou zaschlá. To už asi nedoženou, takže následně i jaro může být chudší o květy.
Podle informací nejen JM je nejteplejší a nejsušší oblast, zařazena je na stejnou úroveň Praha a celý Středočeský kraj. Na některých ulicích v Praze taje asfalt.
U mě prosperují v současné době jen kaktusy:
a balkónová rajčátka:
Jak asi bojuje se svou krásnou skalkou Vave a jak dopadá rostlinstvo úžasné zahrady u Matyldy?
O strádání u zvířátek ani nemluvě, naši košišáci se celodenně podobají kusům hadru. Kromě vody, zakysané studené smetany a pár granulí, není o jakoukoliv další baštu zájem. A to se občas chladí na schodech uvnitř domu. A v noci spí na celkem chladném linu.
Chudáci např. pejsci, kteří mají zrovna ne v luxusním v útulku jen dřevěné malé boudy (znám).
Vzpomínám, když Míla z Klokánie psala o podmínkách s pečením vánočního cukroví. Během dne teplota přes 40 °C, tak pekla pozdě večer do noci, kdy teplota klesla alepoň na 37 – 36 stupňů!!!
Musela pracovat velmi rychle, těsto měklo, některé nešlo vyrábět vůbec. Při této představě ve mně všechno tuhlo, no teď si tu hrůzu lze představit v reálu. Hrdinka.
Myslím, že při délce vysokých teplot málokdo už jásá, tak Zvířetníci úspěšně přežijte!
Foto: autorka. Fotografie si můžete prohlédnout i přímo zde na Rajčeti.