ČLOVĚČINY: Ohlédnutí za betlémy
Vánoční výstava betlémů 2016 v Praze v Betlémské kapli foto: Jitur, Neviditelný pes
Každým rokem je to stejné. Snad jen ten čas utíká nějak rychleji. Většina z nás se těší na Vánoce. Nejprve jsou daleko. Najednou už skoro za dveřmi. Připravujeme se na ně, vymýšlíme, komu jaký dárek udělá radost, pečeme cukroví a těšíme se. A jak rychle Vánoce přišly, tak jsou zase ve chvíli pryč. Snad vás tedy potěším krátkým komentářem a fotografiemi k Výstavě betlémů, která se již tradičně od roku 2007 koná v Praze v Betlémské kapli.
Výstavu během celého roku připravuje, poté aranžuje a zabezpečuje její sváteční průběh p. Blahoslav Lukavec s rodinou (manželkou Janou, dcerou Hanou a syny Janem, Petrem a Jakubem) a přáteli. On sám je stavebním projektantem, a pořádání výstav je jeho hodně časově náročný koníček.
Poté, co jsem zjistila, že se výstava koná opět v období Vánoc 2016, rozhodla jsem se jít se na ni podívat i s mou maminkou. Maminka dlouhodobě odmítá chodit, takže i opravdu krátká procházka je pro nás vlastně už dnes nemožná, proto v době jejího pobytu u mne doma, kdy chci uskutečnit nějakou takovouto akci, půjčuji si v Domově, kde jinak žije, invalidní vozík.
Protože výstavní prostory se nacházejí v podzemí Betlémské kaple, nejprve jsem zavolala právě pořadateli, zda je vůbec možný přístup pro vozíčkáře. A on vlastně je a není. Nebýt dobré vůle právě p. Lukavce a lidí kolem něj, nebyl by. Přístup na výstavu je po úzkých točitých kamenných schodech. Ale byla jsem ujištěna, že si mám zavolat půl hodinky před dobou, kdy chci výstavní prostory navštívit, a pak už na nás čekali a vozík i s maminkou snesli jiným schodištěm na místo výstavy. Patří jim za ochotu a laskavost můj velký dík. Stejně tak nám pomohli při „odchodu“.
Použiji ve zkrácené formě informace k výstavě přímo ze stránek pořadatelů:
Loňská výstava byla pojata v časovém pásmu od dob pohanských až do doby současné. Od svátku zimního slunovratu. Slunce v tento den přestalo konečně zkracovat svou pouť po obloze a doba světlého dne se tak začala opět prodlužovat. Římané oslavovali boha Saturna a tento svátek nazývali Saturnálie. Staří Slované měli pro totéž období výraz Božice.
Se zimním slunovratem se pojily některé konkrétní obřady a zvyky:
Zapalování velkých ohňů, symbolizovalo ochranu; lidé kolem nich seděli celou noc. Pozůstatkem tohoto zvyku může být naše současné zapalování adventních i vánočních svící.
Zdobení příbytků zelenými ratolestmi. Mělo jít o symbol znovu se rodícího života. Zřejmě se jednalo o jmelí, cesmínu či jiné stálezelené rostliny. V těchto praktikách snad můžeme tušit i vzdálený původ pozdějšího užívání stálezelených ratolestí na artefakty jako vrkoč, „svět“, „zahrádka“, třesolka a ježek, či hypotetický předobraz obecně rozšířeného vánočního stromečku a adventního věnce.
Pořádání hostin mělo vyjadřovat hojnost, stejně jako příslovečné „zlaté prasátko“, do něhož se ovšem promítala i solární symbolika, stejně jako do kolednického polazu.
Pálení vonných látek – vykuřování obydlí bylinami; dnes se pálí purpura a františky.
Věštby – rozkrajování jablka a mnoho dalších obřadů.
Pálení vánočního polena.
Obdarovávání.
Magické věštění budoucí úrody, úspěchu a zdraví rodiny a všeobecně budoucnosti.
Tvorba rituálního pečiva, snad praobraz dnešních vánoček a cukroví.
Koledování. To mělo magický smysl – koledníci nejen přáli, ale podle dobových představ přinášeli štěstí a zdraví. Za to byli obdarováváni dárky.
Převlékání do masek, jež odháněly démony a běsy. Snad dávná předzvěst pozdějších postav svaté Barbory, sv. Ambrože, sv. Lucie a mikulášského průvodu.
Uctívání předků, kult zemřelých.
Na tomto zjednodušeném výčtu je patrné, že se jednalo o velice bohatý souhrn rituálů a dalších praktik. Kolik z nich v nějaké přenesené podobě přetrvalo do současnosti, neboli jestli zde existuje nějaká přímá souvislost, se nemohou odborníci dodnes shodnout.
Křesťané se nejdříve snažili tyto „slunovratové“ zvyky vymýtit. Když se to nedařilo, tak se snažili některé předkřesťanské zvyky a symboly postupně začlenit do slavení křesťanských Vánoc. Tímto prolínáním vznikl zajímavý fenomén současné podoby slavení Vánoc v našich zemích.
Adventní věnec je relativně moderní zvykoslovný předmět. Vznikl v roce 1839 jako jakýsi adventní kalendář a stejně jako vánoční strom (Tannenbaum) vznikl v německém prostředí. S jistou nadsázkou můžeme říci, že v sobě spojuje prastarou metaforiku zeleně, symboliku ohně a kruhu, ale i křesťanský kříž, vavřínový věnec pro Ježíše, i ten adventní kalendář.
Chybět na loňské výstavě nemohly samozřejmě betlémy. Již tradičně jsme se snažili poukázat na úžasnou rozmanitost tvorby betlémů, které jsme svezli z celých Čech a ze Slovenska.
Tolik slovo pořadatele, a nyní je Vám k dispozici pro potěchu oka i duše fotogalerie z Vánoční výstavy betlémů 2016.
Přeji příjemný zážitek.
Foto: Jitur. Klikněte do obrázku v textu a podívejte se do bohaté fotogalerie!
V článku použit zkrácený text informací pořadatele výstavy pro návštěvníky.