Dvě pozvánky na výlet – jedna do historie, od Drážďan směrem východním, druhá směrem jihozápadním, za botanikou.

V článku k měsíci květnu jsem se u obrázku s polem řepky a modrou oblohou ptala, zda poznáte, kde je to focené. Jistě jste dle minisiluety na horizontu neomylně poznali saský Stolpen.

Hrad Stolpen

Městečko Stolpen leží asi 25 km od Drážďan směrem na Saské Švýcarsko. Dominantou je zřícenina kdysi majestátného hradu. Pevnost byla postavena na čedičovém návrší, první zmínka o ní je datována do roku 1222. V roce 1716 zde byla ve svých 22 letech uvězněna milenka saského kurfiřta a polského krále Augusta Silného, hraběnka z Kožlí (pro místní – Gräfin von Cosel). Ta zde zůstala až do své smrti v roce 1733, tedy neuvěřitelných 49 let. Jejímu příběhu je věnována výstava v Jánské věži (Johannisturm/Coselturm).

Výstava v Jánské věži • Téma výstavy - Hraběnka z Kožlí. Hrad Stolpen

Další zajímavost najdete na posledním nádvoří hradu. Se svými 84,39 m je zde vykutaná studna na celém širém světě nejhlubší studnou do čediče vrtanou. Ve dvou ji dělníci hloubili dlouhých 22 let. Hradu přidávají na sympatičnosti i čtyřjazyčné popisky (ne, čeština nechybí) a krásné výhledy z věží. Děti 6-16 let smí do areálu vstoupit po zaplacení celého jednoho eura, dospělí dají o šest víc.

V neděli, kdy jsou v Německu všechny obchody zavřené, na nás městečko působilo velice ospalým dojmem. Pokud ho navštívíte ve všední den nebo v sobotu, budete jistě pozitivně překvapeni jeho přívětivostí. Prohlídku městečka a hradu si můžete zpestřit hledáním myšek – více na stadtspiel-stolpen.de. Cestou k hradu nemůžete minout zmrzlinárnu EiZmanufaktur. Buď vystojíte frontu, nebo si dáte sladoled o kousek dál. Bude chutnat taky dobře.

Detailně zpracované informace o hradu i městečku a historické souvislosti poskytne tetička Wikipedie. Určitě nakoukněte. Nebo si udělejte výlet a z popisků v prostorách výstavy a exponátů samotných si utvořte obraz sami. O systému zásobování hradu vodou, o šarvátce vojáků a strážců hradu na začátku třicetileté války (neozbrojená stráž spala a velitel vojáků se při rvačce postřelil sám), o hraběnce a milence, která toho na krále věděla příliš mnoho, o právním systému, který ani králi neumožňoval sebrat majetek kdekomu, nebo o věži, která díky šlendriánu při přepisování změnila název z hodinové Zeigerturm na Seigerturm a do češtiny se překládá jako věž kolmá.

Na konci hradu, až budete koukat přes zbytky zdi směrem k Drážďanům, uvidíte pod sebou památník se lvem. Když pořádně zaostříte, třeba tam uvidíte pospávat tu samou trojbarevnou kočku, co my. A pokud budete mít foťák s pořádným přibližovadlem, tak nám ji i vyfotíte.

Hlavní vchod do staré části zahrady. Tharandt, Sasko.

Lesní botanickou zahradu v Tharandtu najdete na jihozápad od Drážďan. Pohodlně se tam dostanete vlakem, autem a při troše dobré vůle i na kole. Samotný Tharandt je malebný a stojí za to si ho projít, ale my si necháme hrad, zámek, kostel a dětská hřiště na jindy.

Městečko Tharandt leží v údolí říčky Divoká Bystřice, kolem jsou samé kopce a velikanánský les. Pan Cotta zde na jednom návrší v roce 1811 založil lesní botanickou zahradu. Na elbelabe.eu se uvádí: „Cotta je otcem udržitelného lesního hospodářství nebo obecně pojmu udržitelnost. (...) V roce 1875 byl vypracován ještě dnes používaný plán jednotlivých ploch zahrady. V roce 1905 byla zahájena tvorba geografických ploch a v roce 1978 byly pořízeny první nákresy s daty o původu rostlin. V roce 2001 se stala zahrada Saským zemským arboretem. Historická část zahrady má rozlohu 18 ha. (…) V části založené v roce 2001 s rozlohou 15,4 ha je k vidění komplex 42 severoamerických lesních formací. (…) Obě části zahrady jsou rozděleny moderní vyvýšenou lávkou z roku 2003.“ Já bych citaci opravila – zahrady jsou lávkou spojeny!

Kmen borovice pochází ze Saského Švýcarska. Tharandt, Sasko.

Ať už přijedete jakýmkoliv dopravním prostředkem, připravte se psychicky i výbavou na výlet po kopcích. Parkovat můžete buď v samotném městečku a k západnímu vchodu vedoucímu do staré části vyběhnete strmou cestou, nebo zaparkujete u východního vchodu na úrovni nové části zahrady. Co si rozhodně nezapomeňte přibalit, je čas. Uvedenými 33 ha zahrady vede 18 km stezek. Tyto jsou rozděleny do několika okruhů, z nichž nejkratší, zelená cesta by měla trvat hodinu, okružní černá pak hodiny dvě. Prospekt kecá.

Bělas viržinský. Tharandt, Sasko.

Focení známých i neznámých křovin a dřevin (kdo pozná všech 1700 druhů?), pátrání po jejich českých ekvivalentech na internetu, výšlap serpentin, kochání se pohledem z vyhlídek, prohlídka skleníků, návštěva WC, pozorování života v jezírcích nebo hledání správné cesty do a z labyrintu a návrat zpět k východu z parku vám zabere hodin několik.

Zahrada je otevřená denně od 1. dubna do 31. října, od 8:00 do 17:00. Muzeum je v pondělky a úterky zavřené. Komentovaná prohlídka je možná po předchozím objednání (tam vzadu slyším dotaz… hm, nikoliv. Předpokládám, že česky jen s vlastním překladatelem). Vstup je zdarma, resp. metodou dobrovolného příspěvku v jakékoliv výši. Kasičky jsou u obou vchodů. Přeji příjemnou, nepropršenou návštěvu.

Foto: Eva Schlittermann. Další obrázky najdete níže v klikacích okénkách nebo přímo na Rajčeti, tady hrad Stolpen a tady botanickou zahradu Tharandt.