Kočičí a psí farma prospívá v naší domácnosti, seč může.

Někdy si říkám, že jsem měla být raději psem nebo kočkou a počkat si, až mne CD (centrální distribuce) pošle k nám.

Cony (Constance) a Jenka (Yanne) tvoří správnou dvojku větší a menší psice. Pořád zkoumám, jakou zábavnou historku „z natáčení“ bych sem napsala, ale nic mne nenapadá, neb se nic mimořádného neděje. Jedině snad že se výborně bavím, když chce jedno psisko oblafnout to druhé, za účelem zisku. Spolehlivě znají metodu, jak odpoutat pozornost od právě vytouženého sousta, hračky aj. blbostí.

Jenka

Jenka používá plyšovou hračku, obecně zvanou myš, kterou popadne a začne s ní mlátit a dupat po ní, aby pískala, čímž upoutá Cončinu pozornost, ta upustí od své momentální činnosti, což je hlodání kosti, opustí předmětnou oslintu a jde se tahat o myš, v tom okamžiku Jenka myš pustí a promptně ukradne oslintu.

Cony

Cony čučí jak puk a jde hledat kost č.II. Ta je jasně zasunutá pod sedačkou, čímž jsem do her zapojena i já, a tak dlouho odolávám psím pohledům pod sedačku a úpěnlivému žádostivému pobrukování, až se zvednu a vyštářu požadovaný předmět, včetně dalších zasunutých fujtajblů.

Jenka

Nutno říct, že Cony je neuvěřitelně trpělivá a nechá po sobě Jenku rajtovat dle libosti. Pak zase nastupuji já, když usoudím, že je toho dost, a zavelím malé černé, ta se sebere a maže pod schody do jejího pelíšku. Většinou v tu chvíli vyrazí odsud kočičák Damík, který pozoroval psí hrátky z bezpečného úkrytu.

Cony

Co se týká koček, většinou žijí oddělené, velká bíla Lidunka bivakuje u MLP. Z pokoje se ozývají ušišlané věty, jakože „tak póóóď, to víš, že tě počesinkám, nóójó, milášku, buď tady se mnou ty můj bjoučínku… apod.

Lidunka sleduje přenos z krmítka

Bílá Lidunka

Damík zvaný Kukulín, Kukouš, sedí víceméně celý den u mne, pokud nechrní, a pozoruje veškeré mé činnosti z bezprostřední blízkosti, se zájmem badatele a oddaného přítele.

Damián Kukulín v čtenářském klubu

Damián Kukulín stržen četbou

V noci celá banda je v pokoji se mnou a všichni dovedou umně zalehnout na vyčleněných místech.

Lidunka

Kukulín

Vlevo Kukulín, vpravo Lidunka

V noci slýchávám podivně zvuky, psi chrápou, zvlášť malá černá Jenka, leží na zádech a chrápe jak dřevorubec. Pak ještě slýchávám rány duté a jiné různé, avšak ani se nehnu, jen ráno sbírám a dávám věci na své místo. Nejvytíženější jsou v noci schody do patra, kde se Damík s Lidunkou honí a dupou jak stádo krav, zřejmě aby si ukrátili spánek, však je ve dne času dost. Brzká ranní toaleta je tak hlasitá, že by vzbudila i lepší spáče, než jsem já.

Lidunka dělá společnost andulákovi

Každý den jdu se psicemi na prochajdu a na tu se zase těším já. V hnědozelené sadbě na polích nejsou vidět zajíci a srnky zaháním bojovým pokřikem. Jenka, ta neutíká vůbec a Conča se už dovede zastavit a vrátit se, no ale někdy je to příliš lákavé, co si budeme povídat.

Jsou to obyčejné dny se svými rituály, které rádi dodržujeme a občasné změny nám nevadí.

Tož tak u nás žijeme.

Foto: Jenny. Obrázky si můžete prohlédnout i přímo zde na Rajčeti.