16.9.2021 | Svátek má Ludmila


ROZHLEDNÍK: Psí zahraniční dovolená

13.6.2009

Papírování - většinou stačí čip (zatím platí i tetování) a psí pas s očkováním proti vzteklině. Jsou státy, kde toho chtějí víc (Anglie, Malta, Skandinávie...) a státy, kde si jeden musí dát pozor nikoli na vjezd, ale na návrat. Porkertovi - Beta v Itálii 2

Pokud totiž s pejskem zajedete mimo EU (a vypsané "bezpečné" státy - třeba Švýcarsko), pak po vás při návratu můžou chtít potvrzení o protilátkách na vzteklinu! A tu krev musí mít psík nabranou před odjezdem, jinak hrozí dlouhodobá karanténa. Takže bacha třeba na přejezd z Chorvatska do Albánie... Podrobnosti se dají dočíst na webu státní veterinární správy

Sousední země a běžné prázdninové destinace (Chorvatsko, Francie, Itálie, Španělsko, Švýcarsko, Benelux...) nemají žádné speciální požadavky.

Pojištění na odpovědnost za škody se vyplatí (třeba jako součást cestovního pojištění majitele), v posledních letech využívám možnost připojistit psa na veterinární platby v zahraničí. Páník coby dárce krve za pojištění ušetří, tak zhruba stejnou částku na týden, jako za člověka vrazíme do Bety.

Dede: Pokud jedete do zemí, kde vyžadují potvrzení o protilátkách proti vzteklině, musíte si odběr krve a testování zajistit již časně zjara - termíny jsou nepřekročitelné a musí tam být navíc jistá doba od posledního očkování proti vzteklině - tuším 5 měsíců. Navíc nikdy nesmíte prošvihnout očkování proti vzteklině v řádném termínu - hlídají to! S úřady není legrace, nesmlouvají. Přestože jsou výsledky testování zanesené v psím pasu, vozím s sebou pro jistotu i onen certifikát - úředníci milují papíry, tak jim vycházím vstříc.

Navíc tady v Norsku neuznávají víceleté vakcíny proti vzteklině - naši psi dostali letos tříletou, ale kdybychom zůstali v Norsku, bylo by jim to houby platné - za rok by museli znovu. Jak to bude v Anglii, to zatím nevím...

Xerxová - Beta v Itálii 1A ještě něco - pokud jedete se psem na jih, nezapomeňte, že preventivní opatření proti srdečním červům (vlasovcům psím) je nezbytné. Jde vlastně o prostředky proti komárům, kteří nemoc přenášejí. Radši si zjistěte více na dalších stránkách (třeba tady)

Ubytování - zkusili jsme od stanu po hotel všechno. V kempech musí být pes na vodítku - ono je to i rozumné, neboť řada psíků moc ráda "podepisuje" sousední stany. Ne každý kemp vás se psem ubytuje - ale většinou ochotně poradí, kde je nejbližší "psí" kemp. A je jich hodně. Dneska díky internetu si není problém zjistit podrobnosti předem. Jsou i kempy, kde vás se psem neubytují v červenci a srpnu, ale mimo sezonu to povolí. Chatičky v kempech bývají velmi dobře vybavené. V jednom italském kempu dokonce měli venku krásné modré mělké bazénky se sprchou - myslela jsem, že jsou to dětská brouzdaliště. Nee, jednalo se o prostory k odsolení a odpískování psů. Arona se moře bála a tak jsme tuto vymoženost vůbec nevyužili...

Většina hotelů psy ubytuje - někde za malý, jindy za velmi výrazný příplatek. Zatímco "Formule" (oblíbené to ubytování ve Francii) psy nebere, podobně rozšířený a jen o málo dražší (ale zase s vlastní sociálkou) řetězec "B and B" se psy problém nemá.

Dede: Často se stává, že hotel dovolí ubytování se psem, ale nesmíte s ním do jídelny na snídani. U nás to je po první noci problém - psi se v pokoji necítí doma a Daník štěká. Je třeba se buď vzdát snídaně, nebo na ni jít odděleně - pokud vás cestuje víc. DXerxová - Beta v Itálii - u moře

Jinak existují hotely na psy specializované a to je potom pohoda úžasná, na pokoji máte přichystané misky, pelech, kolem hotelu jsou možnosti vycházek a psi samozřejmě smějí všude. Ale pozor - většinou (mimo vyhrazených míst) jen na vodítku!

V posledních letech preferujeme ubytování v pronajatém domečku - pes má oplocenou zahrádku (to tedy speciálně vyhledávám v textu nabídek) a nemusí tak být stále pod bedlivým dozorem a může se v klídku povalovat podle svého. Nabídka tohoto typu ubytování je široká, jen pozor na cestování s větší smečkou. Hodně objektů má dovětek, že ubytuje pouze jednoho psa. Nebo dovětek, který není častý, ale zajímá nás - ubytujeme jen psa malého plemene. Dogu bych asi jako malé plemeno těžko ukecávala...

Dede: nebo neberou štěňata, je třeba to zjišťovat předem (ostatně se štěnětem bych na dovolenou jinou než ideálně domácí psí radši nejezdila...) Jinak potvrzuji, cestování autem do pronajatých domečků nebo chat je ideální způsob, jak trávit dovolenou se psem - vyzkoušeli jsme to mockrát. A zdaleka to není tak drahé, jak by se mohlo zdát, máte své pohodlí a dá se tam vařit - i psí strava, pokud je to nutné.

Doprava

DXerxová - Beta v Itálii - na pěšiněLetadlo na palubu vezme jen opravdu malé pejsky (limit i s přepravkou je pod 10 kilo, je to různé u různých společností), jinak musí letět (jako Nazgúlové) v podpalubí. Mamuti to mají ještě složitější, tam to u prázdninových letů většinou vůbec nejde - a přiznám se, že takovou dovolenou bych psíkovi neplánovala.

Dede: Většina leteckých společností navíc požaduje, abyste měli svoje vlastní přepravní schránky a váha schránky a psa se sčítá. Je to drahé, pro psa silně stresující a nepohodlné. Na dovolenou bych to vůbec nedoporučovala.

Vlak a autobus není problém, pokud je na něj pes běžně zvyklý z domova. Jen je třeba předem zjistit, jestli tam je přeprava psů možná a za jakých podmínek.

Taky pozor na trajekty, někde pes nesmí zůstat v autě v podpalubí, jinde naopak nesmí na palubu. Výletní parníčky většinou psíky berou - kšeft je kšeft.

Dede: Plavili jsme se hodně, takže jen pár zásad. Na velkých trajektech (ne nočních) se obvykle musí z aut ven na palubu a má to dobrý důvod - v podpalubí bývá horko a nedýchatelný vzduch. Pes tedy musí zvládat chození v davu a v minimálních prostorách. Čekat, až všichni odejdou a na chodbičkách bude volněji, není v sezóně žádoucí - neseženete potom na palubě vhodné místo. Psů bývá na palubě obvykle dost, ale pozor na kontakty, většinou jsou cestující zvířata nervózní a o konflikty nebývá nouze. Takže to chce klid, vodítka a s sebou misku na vodu. Já jsem třeba se psy bivakovala na zemi mimo sedadla, nikdo na nás nešlapal, ale občas měli kolemjdoucí tendenci házet mi drobné:)) Dede - cesta z Norska - Nazgúlové na lodi

Na malých trajektech, kde jsou auta na palubě, museli být (v Norsku) psi většinou v autě, ale tam není problém - otevřeli jsme kufr a poseděli s nimi...

Auto je pro psí dovolené ideální. Velký pozor na letní vedra, psa lze zabít horkem v uzavřeném automobilu velmi rychle. Proto v Itálii ze zákona nesmíte v letním období (je přesně stanovené) nechat dítě či psa v autě bez dozoru ani minutu. Takže ani večer! Pokuty jsou veliké. Při dlouhých cestách je třeba nechat protáhnout psí nohy stejně jako ty lidské. Takže zastávky na proběhnutí, vyvenčení a napití jsou relativně časté.

Potrava - když je psík granuložrout, bývá to v pohodě. Jen změna prostředí a taky teplo někdy způsobí, že se jim do jídla moc nechce. Takže granule i takovému všežravci, jako je Beta, přichucuji sýrem, kouskem paštiky... Problém byl s masožravou Aronou - psí konzervy by nepozřela ani náhodou - takže se jí kupovalo na cesty hovězí ve vlastní šťávě a k tomu vařila těstovina... Doporučuji změny v jídelníčku zkusit doma, aby pes, doma zvyklý třeba na syrové maso nestávkoval s náhradní potravou.

Pití - hlídejte i spotřebu vody. Ve vedru potřebujete nejen vy zvýšit přísun tekutin, ale i pes. A některým místní (hlavně ta odsolená) voda nechutná a skoro nepijí. Pak se musí třeba i do psí misky balená bezbublinková voda koupit. Někteří blbouni (Xerxes) zase naopak klidně pijí i slanou vodu a pak se jejich zažívání nestačí divit... V řadě kaváren a hospůdek vám vodu pro psa nabídnou (v Avignonu ji Xerdovi přinesli ve velké stříbřité nádobě na chlazení šampusu :o)), jinde si musíte vypomoci vlastní miskou.

Dede - cesta z Norska - Nazgúlové v autěDede - někteří psi dělají na cestách s pitím potíže, jako například Nazgúlové. Zkoušela jsem všechny varianty vody (čerstvá, z flašky, kupovaná) a druhů misek, ale nic nepomáhalo a občas jsem musela speciálně Daníka nuceně napájet z flašky s "cyklistickým" uzávěrem. Nakonec jsem zjistila problém - hlídání ve stále se měnícím prostředí, prostě byli pořád ve střehu a tak nechtěli pít. Stačila prostá úprava režimu - vodu jsem jim dala do kufru v autě a pili bez problémů, byli "doma":))

Pláže a koupání - nejlépe zařízené na chlupáče podle našich zkušeností jsou v Británii, Nizozemsku, Německu. Mají vyhrazené celé pláže, kde je psům vstup a koupání povoleno. Na jiné pláže pod pokutou nesmí. Spokojení jsou všichni - rodiny psí i nepsí. Na "jihu" to dlouho nebylo vůbec představitelné - pes na promenádu a pláž nikde nesměl. Ale časy se mění a tak v Itálii, Chorvatsku i jinde se objevují vyhrazené (placené i neplacené) pláže pro lidi se psy. Veřejné neplacené pláže (většinou na okrajích letovisek) psy tolerují a ráno a večer se tam potkávají právě hlavně lidi s chlupáči. Jen nesmíme zapomenout, že rozpálený písek nemusí být pro psí tlapky to nejlepší - tj. polední pobyt na pláži není nejlepší nápad.

Hory a výlety turistické - nejsou až tak odlišné od těch našich. Do lanovek psi můžou, pozor jen na obtížné trasy - on ne každý pes umí "horolezit" po řetězech. A taky bacha na vodu - na jihu se stává, že podle mapy tam je "veletok", a ono v létě tam nic neteče... Takže misku a lahev vody raději přibalit do ruksaku. Dede - cesta letadlem - odbavení v Oslo

Památky - centra historických měst, paláce, kostely, katedrály, hrady, zámky... to všechno bychom chtěli vidět. Něco jde se psem snadno - většina hradů (třeba i slavný Carcassonne) psa pustí do areálu. Pokud se jedná o krátkou prohlídku zajímavého objektu, tak slušně vychovaný chlupáč počká uvázaný venku. Tak třeba zvládáme prohlídky malých výstav, katedrál, pevností. Někdy, hlavně v davech lidí se raději vystřídáme venku, nebo má bohužel jeden z nás smůlu - dělá právě psovoda a na kulturní rozhled si musí počkat... Rozsáhlé prohlídky zámeckých prostor, velkých galerií, okrasných zahrad si prostě na psí dovolené musíme odpustit. Tedy alespoň někteří. To je daň za psího spolucestujícího.

Dede: ještě zmíním potíže vyplývající z "kamenitosti" jižních historických měst a městeček. Pokud je váš pes zvyklý dělat svoji potřebu v soukromí a na trávě, můžete mít problém - obzvlášť u psa, který toho po té trávě potřebuje nachodit víc než fenka. Myslete na to, než zajedete do města, udělejte dostatečně dlouhou přestávku někde "na trávě". Chudák Max svého času doslova šílel z Benátek (připluli jsme tam trajektem bez auta na jednodenní výlet, tedy možnosti vyjet někam dál z centra), než si našel jeden obrovský květináč. (Výsledek jsme samozřejmě uklidili, ale i tak to bylo dost tristní...)

Dede - cesta z Norska - Nazgúlové v hoteluCo s sebou - psí pas, obojek, vodítko, igeliťáky hovňáky, kartáč (ve vedru se často skokem dolíná), ručník, deku či pelíšek pod psa. Košík (na tlamu) vždy vozíme a nikdy nepoužijeme. Dede: v cizině je obvykle tato naše "vymoženost" - tedy košík, neznámá a mohli byste čelit obvinění z týrání (nedělám si legraci)

Cestovní misku, zásobu jídla i obvyklých mlsků (piškoty na případné samostatné odložení v "domku" u nás nesmí chybět). Plavky pejsek nepotřebuje, takže jeho zavazadlo zas není až tak veliké :o) Z psí lékárničky vozím jen "psí živočišné uhlí". (Dede - já Smectu a injekční stříkačku pro aplikaci... přípravky na ošeření drobných poranění jsou samozřejmé i pro lidi:))

Naše doginy s náma za těch 15 let nocovaly v Rakousku, Itálii, Francii, Švýcarsku, Německu, Nizozemí, Andoře, Španělsku, Lucembursku,někde jsme jen projížděli - Belgie, Monako, Gibraltar... nikde jsme neřešili žádné nedorozumění, nikde jsme neměli kvůli psům žádnou potíž. Jasně - uklízíme po psovi, nechodím tam, kam se nemá, vozím s sebou svoje povlečení a psí deku, aby nikdo nepoznal, že objekt obývala chlupatá obluda.

Dovolená se psem je s omezením, ale přesto to může být plnohodnotná dovolená plná různorodých zážitků. Nikdy jsem neměla pocit, že bych psům pobytem mimo domov ubližovala - naopak, mám pocit, že i pro ně je dovolená vypadnutím ze zaběhlého režimu a že je to fajn vzrůšo. A po návratu jsou alespoň tři dny úžasně hodní.

Dede: mám stejné zkušenosti, ale je fakt, že nejezdíme na "opalovací" dovolené, které se odehrávají přes den na pláži a večer v centrech přímořských letovisek. Pro tento typ dovolené doporučuju nechat psa doma - jeho by to nebavilo (mohlo by mu to i uškodit) a vy byste si to také neužili. Není hanba sehnat si v tomto případě hlídání a se psem vyrazit jindy a jinam:))

Další fotky z cesty letadlem najdete zde 

Xerxová a Dede


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!