Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli v sobě číslo účtu v bance skrývá nějakou logiku?

Na první pohled je to jen spousta číslic, jenže ta čísla znamenají přístup k penězům. Konkrétně k vašim penězům. V prvním dílu tohoto povídání jsem psala, že chyba v čísle účtu je obvykle chybou fatální. V zájmu vašich peněz jsem maličko přeháněla. Konstrukce čísla účtu není ve skutečnosti náhodná, musí fungovat tak, aby drobná chyba neznamenala nutně velké škody. Zároveň to znamená, že kontrola musí být proveditelná automaticky.

V šedesátých letech minulého století se v Československu začalo pracovat na vytvoření systému, který by zjednodušil platební styk mezi bankami, které v té době existovaly(Státní banka československá, Československá obchodní banka, Živnostenská banka, Investiční banka, Československá státní spořitelna). Systém byl spuštěn až koncem sedmdesátých let a jeho součástí byla i pravidla pro tvorbu a přidělování čísel účtů. Tehdy mělo číslo účtu trochu jinou strukturu, protože bank bylo jen pár, takže pro jejich rozlišení stačila jediná číslice. Ale více méně se z něj vychází dodnes.

Dnes spíš než o čísle účtu mluvíme o bankovním spojení. Vlastní číslo účtu totiž identifikuje jenom váš účet u konkrétní banky, ale o jakou banku se jedná, to už z něj nepoznáte. Banka ho (podle pravidel Vyhlášky č. 62/2004 Sb.) stanoví tak, aby obsahovalo nejvýš 16 číselných znaků a bylo členěno na předčíslí, které obsahuje maximálně 6 číselných znaků (pozor: předčíslí není povinné) a základní část čísla účtu, která obsahuje nejméně 2 a nejvíce 10 číselných znaků, z nichž alespoň dva nesmějí být nulové.

Úvodní nuly předčíslí a základní části čísla účtu jsou bez významu, tzn. mohou se vynechávat. Číslo účtu tedy může mít 2 - 16 znaků. Banku, která vede účet, určuje tzv. kód banky, který má být (v písemné podobě) uváděn za lomítkem. Kód banky obsahuje 4 číselné znaky.

Předčíslí a základní část čísla účtu musí být (v písemné podobě) zřetelně odděleny a jsou samostatně zajišťovány kontrolou na tzv. modulo 11. Kontrola na modulo 11 (odkaz pro matematiky) zmenšuje, ale neodstraňuje, riziko, že v čísle účtu uděláte chybu. Když ta chyba bude taková, že kontrola nevyjde, vaše banka platbu neprovede. Pokud se trefíte tak, že číslo na modulo 11 vyjde, máte smůlu.

V tuzemském bankovním spojení jsou povolené pouze numerické znaky (žádná písmena).

Pro účely zrychlení a zjednodušení a pokud možno zlevnění platebního styku v Evropském hospodářském prostoru (EU + Island, Lichtenštejnsko a Norsko) se už dost dlouho pracuje na unifikaci ... řekněme všeho. Kromě jiného i čísla účtu. A tak vznikl formát IBAN (International Bank Account Number). Jestli jste si mysleli, že tuzemské bankovní spojení je zbytečně dlouhé a složité, tak budete koukat!

IBAN jednoznačně definuje bankovní spojení na každý účet v každé bance EHP. Je upraven mezinárodní normou ISO 13616. IBAN začíná být všude po Evropě povinný, bez něj vám příkaz leckde ani nevezmou, eventuálně si připlatíte.

IBAN může (nemusí) obsahovat kromě číslic i velká písmena. Skládá se ze dvou znaků pro kód země (český IBAN začíná písmeny CZ), dva znaky jsou kontrolní (taky modulo, ale jiné) a maximálně 30 znaků pro kód banky a číslo účtu v rámci banky.

Číslo účtu ve formátu IBAN má dvě podoby - elektronickou (bez mezer) a písemnou (s mezerou za každou čtveřicí znaků pro lepší orientaci)

Český IBAN byl stanoven na 24 znaků. Pro názornost: převod tuzemského čísla účtu na IBAN vypadá takhle:

Konkrétní podobu čísla účtu ve formátu IBAN určuje banka, která účet vede, takže sice existují kalkulátory, které vám do formátu IBAN číslo účtu převedou, ale jistější je zeptat se toho, komu chcete peníze poslat.

Minulý díl najdete zde

Zana

*************************************************************************************************

Neregistrovanou diskuzi k tomuto článku najdete zde

*************************************************************************************************