Program pod názvem "Dostupná Šumava" pořádá Správa NP a CHKO Šumava ve spolupráci s ČSAD autobusy Plzeň, provoz Sušice. V roce 2008 byl poprvé zájezd i pro vozíčkáře a jejich doprovod.

Zájezdy se konají mimo hlavní turistickou sezonu - na jaře od poloviny května do poloviny června, na podzim od začátku září do konce října. Trasa vede místy zaniklých lidských sídel, králováckých rychet, bývalých sklářských hutí, k pověstným šumavským rašeliništím i k jedinečným vyhlídkám do blízké i vzdálené krajiny.

Sklárna Annín

Sklárna v Anníně byla založena v roce 1796. Specializovala se na křišťálové sklo a jako první v Rakousku - Uhersku uvedla na trh zlatem zdobené růžové sklo podle italského vzoru. Jako první v Čechách využívala od roku 1934 pro tavení skla elektrický proud.

Výrobky dnešní brusírny olovnatého křišťálu je možné shlédnout ve firemní vzorkovně a prodejně přímo v areálu sklárny. Prošli jsme jednotlivá pracoviště brusírny olovnatého křišťálu, kde jsme se a dozvěděli o historii sklárny a o současných postupech výroby broušeného skla.

Osada Dobrá Voda

Název získala na základě objevu pramene s léčivou vodou. U studánky byla postavena dřevěná kaplička, kterou Petr a Václav Čejkové z Olbramovic v roce 1618 nahradili kaplí kamennou. Na jejím místě dal v roce 1706 Karel František Villani vybudovat kostel ke cti sv. Vintíře, který byl v roce 1735 povýšen na farní.

Dobrá Voda se stala poutním místem, kam o svátku sv. Vintíře putovalo tisíce poutníků z Čech i Bavorska. Kostel sv. Vintíře, který v době existence vojenského újezdu sloužil jako skladiště, byl znovu vysvěcen v roce 1995. Nyní jej zdobí unikátní skleněný oltář a čtrnáct skleněných plastik s tematikou křížové cesty.

Autorkou je sklářská výtvarnice Vladěna Tesařová. Oltář o rozměrech 4,5 m x 3,2 m má váhu cca 4 tuny. Dokončen byl v roce 2001, v r. 2003 byla vytvořena křížová cesta a v r. 2006 skleněná plastika sv. Vintíře. Na zhotovení se finančně i organizačně podílely útvary přeshraniční česko-německé spolupráce.

Muzeum Šimona Adlera

Bylo vybudováno v Dobré Vodě v roce 1997, jako památník židovského historika a rabína Dr. Šimona Adlera, který se zde narodil a v roce 1944 se stal obětí holocaustu v koncentračním táboře Osvětim. Úvod expozice je věnován životu Dr. Šimona Adlera a osudům jeho synů - Sinae a Matytiahu Adlera žijících v Izraeli.

Další část expozice patří kultuře Židů a náboženství židovských obyvatel v příhraničí od Kraslic na severu po Modravu na jihu. Je zde nejen seznam a popis s fotodokumentací 110 zaniklých židovských obcí s dochovanými stavebními památkami, ale prezentuje i předměty každodenního života židovské obce. Součástí expozice je i rekonstruovaná původní košer porážka s interiérem pošumavské hospody.

Předposlední část na unikátních exponátech představuje návštěvníkovi především židovské sakrální předměty ze sbírek Západočeského muzea. Dokumentace života židovské rodiny je rozdělena na nejdůležitější mezníky: narození, obřízka chlapců, bar - micva, svatba a závěr života.

Závěr expozice tvoří rekonstrukce interiéru, dokumentující každodenní život Židů v daném regionu na přelomu 19. a 20. století, kdy zde žil obchodník Wilhelm Adler a prožíval zde své dětství a školní léta Šimon Adler. Finanční prostředky, na vybudování muzea, byly více zdrojové. (Ministerstvo kultury, rodina Adlerova, obec Hartmanice a Správa Šumavského národního parku.)

Velký Babylon. Další zastávka byla v místě bývalé obce Velký Babylon, kde stával královácký dvorec. Tato obec se nacházela na východním úpatí hory Křemelná - 1 121 m. Velká louka umožňuje krásný pohled do údolí řeky Křemelné, včetně současných obcí Svojše a Kozí Hřbet, které se nachází na protějším svahu.

Veškerá stavení, která stávala ve Velkém Babylónu, jsou zničena, kromě několika novějších budov uprostřed louky. Lze zde také nalézt mnoho ovocných stromů a řady kamenů, které svědčí o existenci původního osídlení. Velký Babylón se nachází na cestě mezi Velkým Radkovem směřující k Malému Babylónu, Dobré Vodě a dále ke Stodůlkám

Stodůlky

Stodůlky byly svého času jednou z králováckých rychet. Od bývalých Stodůlek přes údolí Křemelné je krásný výhled směrem k Poledníku a Jezernici, doprava na vrchol Ždánidel a dále až ke Královskému hvozdu s Jezerní horou, Pancířem a Můstkem.

Zhůří u Javorné

Zaniklou osadu Zhůří připomíná už jen několik pamětních křížů a kaplička, postavená na místě bývalého kostela. Nedaleko od ní stojí památník vojáků padlých při osvobozování obce americkou armádou na počátku května 1945. Z Hadího vrchu nad osadou se otevírá výhled až na vzdálené jihovýchodní vrcholy Šumavy. Od cesty ze Zhůří ke Starému Brunstu se nabízí pohledy na meandry horního toku Křemelné.

Hůrka - kaple

Hůrka na Šumavě se v polovině 19. století proslavila ve světě zvláště výrobou benátských zrcadel v místní sklářské huti J. K. Abélého. Jemu patřily i hutě v Debrníku a Ludwigsthalu. V místě dnes stojí už jen hřbitovní kaple, v jejíž kryptě byli pochováni příslušníci tohoto významného sklářského rodu a s nimi i otec spisovatele Karla Klostermanna. V nedávně době byla devastovaná kaple opravena. K Hůrce na Šumavě se váže děj románu K. Klostermanna Skláři. Hůrkou prochází cesta k jezeru Laka.

Hauswaldská kaple u Srní

V lese nad plavebním kanálem, nedaleko od Starého Srní, stávala Hauswaldská kaple, která se stala významným poutním místem, kam docházeli poutníci ze širokého okolí. V jedné z legend se uvádí, že toto poutní místo navštěvovali lidé až Tyrolska. Ukončení její existence se shoduje se zánikem okolních sídel v poválečné době.

V roce 1957 při vznikajícím vojenském prostoru byla tato Hauswaldská kaple podminována, odstřelena a tím navždy vždy zničena. V roce 2006 bylo spojeným úsilím několika spolků a organizací místo upraveno tak, aby důstojným způsobem dále připomínalo jeho původní význam. Slavnostní otevření proběhlo v den srnské poutě 12. srpna 2006. Za obnovou stojí Sdružení Karel Klostermann a SNP Šumava.

Byly zvýrazněny půdorysy původních staveb. K nim byla do volného prostoru přivedena ona zázračná voda z pramene v ručně tesaných vantrokách, které jsou uloženy na 59 bludných kamenech, jako je korálků v růženci. Voda dopadá na poslední kámen - skleněný blok s otiskem spojených dlaní sklářky Vladimíry Tesařové.

Na projektu se výtvarně podílel také klatovský sochař Václav Fiala, výtvarně, architektonicky a stavebně- technicky Karel Janda. Na rubu skleněného monolitu je český, německý, anglický a latinský citát z Bible: "Kdo žízní, ať přistoupí, kdo touží, ať zadarmo nabere vody života." Hauswaldská kaple je přístupná i pro postižené občany, kteří sem přišli, nebo přijeli s vírou v uzdravení, tak jako sem chodili lidé již v minulosti.

Rokyta u Srní

V budově IS Správy NP Šumava se nachází expozice věnovaná plavení dřeva po Vchynicko-Tetovském kanálu. Na venkovní ploše je uspořádána geologická expozice hornin Šumavy.

Tříjezerní slať a Javoří Pila

Tříjezerní slať je typické šumavské vrchovištní rašeliniště s jezírky, specifickou vegetací a živočišnými společenstvy. Pro veřejnost je slať přístupná po poválkovém chodníku. Podél Javořino a Roklanského potoka, při cestě z Javoří Pily do Modravy, jsou na dohled okraje celku modravských slatí, provázené unikátními přírodními sceneriemi.

Modrava

Obec leží na soutoku tří potoků - Modravského, Filipohuťského a Roklanského a tímto soutokem vzniká řeka Vydra. Modrava je známým centrem celoroční horské turistiky. Je tvořena třemi původními osadami: Modrava, Filipova Huť, Vchynice-Tetov. V obci se nabízí návštěva nově otevřeného Návštěvnického centra dřevařství.

Sedlo u Srní - Klostermannova vyhlídka

Na Sedle u Srní, nedaleko od akumulační nádrže elektrárny Vydra, se nachází Klostermannova vyhlídka. Od ní se otevírá pohled do Povydří a Pootaví. U Klostermannovy vyhlídky stojí tzv. Vodní zámek, který slouží jako vyrovnávací komora, pro přívod vody k elektrárně na Čeňkově Pile.

Dne 23. září 2008 jsme byli účastníky tohoto zájezdu, jako old skauti 53. oddílu Šedá střela Plzeň. Počasí nám přálo a tak jsme prožili krásný den v šumavské přírodě.

Fotografie ze zájezdu jsou zde