Žije v něm 340 000 obyvatel, jejichž průměrný věk je 34 let. Jejich průměrné vzdělání a také příjmy jsou dosti vysoko nad australským průměrem.

Většina pracuje pro vládní instituce a je tak placena z našich daní. Tvorba skutečných ekonomických hodnot je v tomto městě politiků a těch co zabezpečují jejich fungování zanedbatelná. Ovšem jejich spotřeba skutečných hodnot ve formě našich daní je neskutečně vysoká.

Hlavní město Austrálie (capital of Australia) vzniklo uměle díky tomu, že se politici nemohli domluvit které město bude hlavním městem australské federace. Zda Melbourne nebo Sydney. A tak na půl cestě mezi těmito dvěma největšími australskými městy, stále na území NSW, bylo roku 1908 vyčleněno federální území jménem Australian Capital Territory (A.C.T.). Má rozlohu zhruba 806 kilometrů čtverečních. Leží také na půl cestě mezi pobřežím Pacifiku - Batemans Bay a Sněžných hor - Kosciuszko National Park, kam obyvatelé tohoto města jezdí za rekreací.

Už od roku 1824 byly v této oblasti farmy, které federál vykoupil. Město bylo z gruntu naplánováno a pak postupně postaveno. Veskrze moderní urbanistický projekt, se vším všudy. Soutěž o architektonické řešení vyhráli architekti Walter Burley Griffin and Marion Mahony Griffin z Chicaga. Už roku 1913 bylo započato s výstavbou tohoto moderního zahradního města. Avšak hospodářská krize v letech 1929-35 a potom druhá světová válka jeho výstavbu zpomalila. Tak musela provizorní budova federálního parlamentu postavená v roku 1927 sloužit až do roku 1988 než byla zprovozněna budova nová a současná.

Tato je postavena na kopci zvaném Capital Hill a je vlastně jeho součástí, protože je z velké části v podzemí. Však se dá od vchodu vyjít pěkně nahoru po zelené trávě až na „střechu“, kde je jakýsi velikánský čtyřramenný stožár celý z leštěného nerezu, 81 metrů vysoký, na kterém vlaje převeliká australská vlajka, 12,8 krát 6,4 metrů, vážící 15 kg.

O stavbě budovy nového parlamentu - Parliament House na Capital Hill bylo rozhodnuto roku 1978. Vypsané soutěže architektonického řešení budovy se zúčastnilo 329 architektů z 28 zemí. Vyhrál v USA sídlící italský architekt Romaldo Giurgola s návrhem ve kterém je většina budovy postavena ve vlastním kopci. Dominantou je už zmíněný čtyřramenný stožár s vlajkou.

Se stavbou se započalo v roku 1981, a plán byl budovu slavnostně otevřít k 200. výročí evropskému osídlení Austrálie, 26. ledna 1988. Jak už je v poslední době zvykem, tak se to nestihlo. Ani časově a ani co se rozpočtu 220 000 000 klokaních dolarů týče. Budova byla nakonec otevřena 9. května 1988 královnou Elizabeth II.

S ptačí perspektivy vypadá prostor parlamentu jako dva v kruhu uzavřené bumerangy. Zakřivené zdi budovy jsou obloženy 25 000 žulovými deskami, na stavbu bylo spotřebováno 300 000 kubických metrů betonu a budova má naplánovanou životnost 200 let. Takže žádná egyptská pyramida nebo středověký hrad. Budova má 4 700 místností, na zdech visí 2 416 hodin používaných k hlasování. Když parlament nezasedá, tedy v době relativního klidu, ve zdech budovy pracuje 2 – 3 tisíce lidí.

I když v posledních letech byla bezpečnost budovy zpřísněna je tato stále přístupná veřejnosti. A to i v době sezení parlamentu či senátu, kdy veřejnost může z veřejné galerie sledovat, kterak se politici navzájem častují na veřejnosti žalovatelnými názvy a používají často výrazy, za které posíláme malé děti aby si šly po jejich vyslovení pořádně vypláchnout ústa. Zdejší poslanci se však těší parlamentní imunitě a co si navzájem provedou a nebo řeknou na půdě parlamentu či senátu není žalovatelné.

Tito ovšem, na rozdíl poslanců v srdci Evropy neoplývají imunitou kriminální a mohou být za jakýkoliv čin spáchaný mimo půdu parlamentu neslučující se se zdejšími zákony pohnáni ke spravedlnosti zdejších nezávislých soudů. Ať už jde o urážku osoby, rychlou jízdu autem nebo řízením vozidla pod vlivem alkoholu. A to nemluvím o závažnějších přestupcích či kriminálních činech.

Na výzdobu interiéru budovy parlamentu bylo použito jen těch nejkvalitnějších materiálů. Ať už to je mnoho druhů nádherných australských dřevin k obkladům stěn a stropů či na parkety. Zrovna tak i mramor, žula a i jiné pěkné nerosty jejichž desky tvoří schodiště, podlahy nebo i obklady stěn.

Vlastní hala sněmovny representantů má barevné schéma inspirované ze staré dobré Anglie, podle tamního zeleného British House of Commons - britského parlamentu. Jen ta zdejší zelená je daleko světlejší, asi je vybledlá proto, že tu máme daleko více sluníčka. Zrovna tak i červená barva haly senátu, která kopíruje anglickou The House of Lords - sněmovnu lordů, ale opět australsky vybledlá. Celý zdejší parlamentární systém je založen na Westminsterském modelu.

V Canbeře žije, jak už to v Klokánii chodí, pěkný koktail národností – 1,2 % domorodců, 22 % je ze zámoří. Největší skupina jsou ti, co se přistěhovali z anglicky hovořících zemí, jako Velká Británie, Nový Zéland, Kanada a USA. Velká část však je i z Německa, Itálie, Řecka, Vietnamu a Číny.

Téměř 30% obyvatel ve věku 20 – 64 let má alespoň univerzitní vzdělání nejnižšího stupně, tedy bakalářské, což je téměř dvojnásobek australského průměru. Celých 60% obyvatel se hlásí ke křesťanské víře. Nejvíce je katolíků a anglikánů, 23% je bez vyznání a zbytek přísluší k nekřesťanským vyznáním.

V Canbeře je také řada federálních správních institucí. Sídlo nejvyššího soudu - High Court, Federální pokladna a také mincovna - Royal Australian Mint. Je zde velký památník padlým – Australian War Memorial a nedaleké vojenské muzeum. Přes vodu jezera Burley Griffin, kde je obrovský vodotrysk, je velké a nové národní muzeum - National Museum of Australia, jehož architektura se dá popsat jedině jako hodně odvážná.

Neschází ani národní technické muzeum, umělecká galerie - National Gallery of Australia a národní knihovna - National Library of Australia, která je zvenčí celá obložena deskami z carrarského mramoru. V této podle zákona musí být uložena každá kniha a publikace, která kdy v Austrálii vyšla, či byla publikována. Také tu je australský národní archív - National Archives of Australia, kde si jeden může přes internet najít třeba i sama sebe, kdy přijel či přiletěl do země klokanů a jiné svoje soukromé údaje od doby co se v zemi klokanů pohybuje.

Město leží ve zvlněném terénu a neschází ani nějaký ten kopec. Na těchto je zpravidla vyhlídla, jako na příklad Mt Ainslie, na jehož úpatí je památník padlým. Pak už zmíněný Capital Hill kde nyní stojí budova parlamentu. Pak to je dominanta města, Černá hora – Black Mountain, na jejímž úpatí je velká botanická zahrada - Australian National Botanic Gardens, specializující se na australskou flóru, které zde mají 5500 exemplářů. Na vrcholu Black Mountain je telekomunikační věž Telekomu s vyhlídkovou restaurací a terasou - Black Mountain Tower.

Jakousi páteř města tvoří umělá nádrž, jezero Burley Griffin s okolní parkovou úpravou, cyklostezkami a do výše 150 metrů vodu chrlícím velevodotryskem. Tento je poháněn dvěma elektromotory, každý o výkonu 560 kW. Čtyřstupňová odstředivá čerpadla čerpají 250 l vody za vteřinu pod tlakem 18,5 atm. rychlostí 250 km/hod. u ústí hubice.

Vodotrysk může také tryskat úsporněji, jen na jeden motor a čerpadlo. V tomto případě voda stříká jen 110 metrů vysoko a je jí poloviční množství. Celý tento zázrak je v noci nádherně nasvícen. Rozloha jezera je 6,65km čtverečních a na jeho hladině je ráj vodních sportů. Na jednom ze šesti ostrovů je věž zvonkohry - National Carillon, která lidem odměřuje čas libým zvoněním.

Během let vyrostla kolem centra města četná předměstí, či spíše satelitní městečka, která se jako rakovina rozlévají do krajiny. V těchto jsou i četná velvyslanectví, včetně toho České republiky. Toto stojí nedaleko centrální nemocnice - Canberra Hospital, která má 500 lůžek. To ovšem mimo nemocnice Calvary Public Hospital, se 174 lůžky. Pak tu je ještě pár soukromých nemocnic. John James Memorial Hospital v předměstí Deakin, Calvary Private Hospital v předměstí Bruce a National Capital Private v předměstí Garran.

V Canbeře také sídlí četné vysokoškolské vzdělávací instituce. Snad hlavní je Australská Národní Universita - Australian National University, následovaná canberskou universitou - University of Canberra. Pak ovšem i další, jako australská katolická universita - Australian Catholic University, teologická universita Sv. Marka a sekulární Charles Sturt University.

Na úrovni českého vysokého učení technického tu je Canberra Institute of Technology. Neschází tu však ani školy vojenské. Australian Defence Force Academy, Royal Military College, Duntroon. Tato druhá vychovává a vzdělává důstojnický sbor australské profesionální armády. V Canbeře je také sídlo Australské Akademie Věd v zajímavé budově „The Shine Dome“.

Na nedalekém kopci Mount Stromolo stojí národní astronomická observatoř, která je nyní plně zrestaurovaná, když v lednu roku 2003 za katastrofálních požárů buše zcela vyhořela. To byl černý den Canberry, kdy na předměstích lehlo popelem více jak 520 domů.

Canberra je také dobře spojena se světem, Melbourne a Sydney jsou po dálnicích kolem sedmi a třech hodinách jízdy a letadlem to je necelá půlhodinka. Dá se cestovat i vlakem, koleje ze Sydney jsou nataženy. Městskou hromadnou dopravu obstarává síť autobusových linek po širokých a provozem nepřeplněných ulicích. Jeden si připadá, že furt projíždí krásným parkem.

Další fotky najdete zde