Byl jednou jeden pán, co měl věk na odchod do důchodu a protože ho práce v podniku, kde strávil posledních 15 let, nebavila tak, jak si myslel, odešel z ní s lehkým srdcem. Po roce doma, kdy opravil a sešteloval všechno, na co mu při práci nezbýval čas, ho začaly svrbět ruce. Nestál o sledování nekonečných seriálů, nechtěl sedět s „dědkama“ v hospodě u piva.

Zaplatil si počítačový kurs a objevil internet. A na internetu houby. Nesmějte se, opravdu objevil houby. Popřemýšlel si o jejich pěstování, dojel se podívat do pěstírny, vyptal se na všechno, co mu nebylo jasné nebo kde pochyboval a vyklidil starou prádelnu, která sloužila spíše jako skladiště nepotřebných krámů. A zakázal do ní odkládat další takové krámy. Vybudoval si tam větrání, zavlažování a spoustu regálků.

Vše z domácích zdrojů, takže i když mu jeho životní partnerka hubovala, do čeho se to zase zbláznil, proč nechová králiky, jen mávnul rukou. Králiky chová každej, mámo, počkej si, uvidíš...

A dovezl domů naočkované kvádříky, které něžně ukládal do připravených regálků. Nějakou dobu se nic nedělo, ale pán se obrnil trpělivostí. Nepřinesla mu růže, přinesla mu houby. Na kvádříkách začaly růst žampiony a hlíva. Jeho žena hořekovala, co s tím budou dělat, proč toho musel nakoupit tolik. Nestarej se, mámo, mám to vymyšlený. Nařezal do papírových pytlíků krásné čisté žampiony a přidal trs hlívy. Naskládal si toho bedýnku a objel hospody, soukromé prodejny, školky a malé krámky s potravinami. A věřil, že na tak krásné, čisté, čerstvé a nepoškozené houby se lidi chytí.

Jezdí tak každý měsíc, vozí na objednávku žampiony a hlívu. Zákazníků přibývá a jeho to pěstování hub velice baví. Kvádříků přibylo, sadbu už si očkuje sám. Začal zkoušet houževnatce, znáte ho pod názvem shii-take... tak uvidíme, jak mu půjde...

Já z jeho čerstvé hlívy dělám hlívové škvarky, guláš, pomazánku a nejraději dršťkovou.

Že jste ji ještě nezkusili? O mnoho přicházíte. Hlavně ti, co klasické hovězí dršťky nemusí. Však se podívejte, tahle „Dršťková z hlívy“ je z kila hub.

1 kg čerstvé hlívy, jedna žlutá větší cibule, vepřové sádlo, dva velké stroužky paličáku, paprika sladká i pálivá, pepř, majoránka, kostka hovězího masoxu, trocha soli a světlé jíšky – a dršťková z hlívy je na světě...

Polévka se vaří

Zpění se cibulka, na ni se natrhá hlíva a dusí se, až je hlíva do zlatova, přidá se mletá paprika, vše se promíchá a podlije horkou vodou, přihodí se kostka masoxu. Když je hlíva měkká, dodají se ostatní ingredience, ještě se přidá horká voda, aby měla polévka správnou konzistenci, a nechá se odpočinout, aby se chutě propojily. Nejlepší je druhý den. Já vodu nedolévám, rozdělím si zredukovaný polévkový základ do vaniček a doplním si mrazáček. Z kila hlívy je to tak 5 – 7 porcí. Tuhle svačinovou polévku mám jako hlavní jídlo.

Všem, co to zkusí, přeji dobrou chuť!

Foto: autorka. Můžete se podívat také přímo sem na Rajče.