27.1.2020 | Svátek má Ingrid


KOČKY: Ráno

3.3.2016

Konečně! Konečně sedím, nohy, mírně zmrzlé po ranní roznášce novin, na nahřátém polštářku, po levé ruce horká kávička a popelník, pravá ruka spočívá na myši.

V bytě je teď ticho, jen z kuchyně tiše hučí kotel. Čárlinka je nejspíš v ložnici, přišla mě přivítat do předsíně, když jsem se vrátila z práce. Úpravná černá kočičí postavička pozorně sledovala, jak si za vydatného funění zouvám boty, pak se kolem mě několikrát otřela, nechala se pohladit (na klín nebo do náruče nechce) a kdesi zmizela.

Černá Čárli na chalupě

Černá Čárli na chalupě

Teď se náhle zhmotnila na prostřední polici kočičího stromu. Je strategicky umístěn v obýváku u rohového okna, ze kterého je dobře vidět nejen na naši zahradu, ale i na uličku a okolní zahrady. Za chvíli zbuchne kniha, kterou je zapřené okno, a dovnitř se vřítí „jo náš kocour Jonáš“, zvaný též gulášová kebule. Na rozdíl od Čárli (toho jména čtvrté) je vtěrka. Skočí mi na klín, hlavou mi ducne do brady, až mi zcvaknou zuby, a pokusí se mi usí(á)dlit na klíně. Mám krátké nohy, jde mu to ztuha. Nakonec se ulebedí jako vždycky – hlavu si opírá o desku stolu, zadek se mu na klín nevejde, tak ho opře o má prsa, špičkou svého předlouhého ocásku mě šimrá na obličeji.

Hlavu mi tlačí do dlaně, občas mě kousne a pak olíže ruku a přede a přede a přede.

Bílozrzek Jonáš na okně v Praze

Bílozrzek Jonáš na okně v Praze

Dlouho mu to nevydrží, půjde si do kuchyně zobnout z misky, kterou mu naplnil před odchodem do práce vrchní krmič. A pak to začne, budou se s Čárli honit z kuchyně přes jídelnu do obýváku a nazpátek, budou dupat jak stádo slonů a nakonec se začnou navzájem rdousit. Černé Čárlinčí tlapičky na bílém Jonášově krku a naopak bílé Jonášovy tlapy na Čárlinčině černém kožíšku. Bílozrzavé kocouřisko a něžná černá kočička.

Ale zatím je tu „ticho a klid“.

Někde jsem četla, že jedním z největších zločinů je někomu zkazit náladu, protože zkazit náladu je jednoduché, zlepšit náladu téměř nemožné.

Mně skoro vždycky zvedne náladu pohled na hrající si zvěř.

A v poslední době i počtení na Zvířetníku.

Milé Zvířetnice a Zvířetníci, vaše vyprávěnky o psech a kočkách, obvykle velice vtipně napsané, mě často donutí se u počitadla pochechtávat, a ty úžasné fotky!

Děkuji vám.

Foto: autorka

Oru Neviditelný pes


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !