Po dramatickém úbytku vrabců jsou asi největšími rváči sýkory koňadry. Dokáží v houfu zahnat i strakapouda. Miláčci jsou naopak modřinky, ale také jsem tuhle jednu viděla jak naježila "číro" a rozhořčeně zapištěla daleko většího brhlíka.

Brhlíci jsou kapitola sama pro sebe. V rodinném akordu dokáží blokovat krmítko až do dokonalého vygruntování. Seděj, futrujou, už jsou celá rodina vypasený jak slepice. Strakapoud chodí na zásoby zase jim a za ním v těsném závěsu postupuje sedmihlásek.

Dojemná je sýkorka mlynařík, černobílý stvořeníčko s dlouhatánským ocáskem a tělíčkem velikosti pětikoruny. Skromňoučce číhají na smrčku, aby se v prodlevě mezi dvěma brhlíky neohroženě vřítily pro oříšek. Téměř k tragedii došlo, když mlynařík natrefila na celistvě vyloupnuté jádro.

Nadšeně do něj zaťala zobáček, vznesla se a chvíli na místě mávala křidýlkama jako vážka, aby nabrala balanc. Pak jí ale ořech převážil a sýkorka se jako kamikadze řítila střemhlav k zemi. Těsně nad záhonem zděšeně zapištěla a kořist v sebezáchově upustila. Zatímco se na nejbližším smrčku z tohoto dramatického zážitku otřepávala, přilít kdo (?) brhlík (!) a co udělal? Prostě boj o zrno je boj o zrno.

Robinek je pěnkavka. Robinek také pozorně sleduje stav a přísun menáže. Ovšem Robin přiletí na pařízek, je-li tento zrovna ptactvaprostý, zkontroluje kolik toho tam dali, pak zakloní hlavičku a zapěje: Semííínkááááá, jsou tu semíínkááá, hóóódně semínek, pojďte sem, pojďte sem, dáávajíí tu semííínka! Samozřejmě přiletí brhlík a srazí ho s pařezu.

Robinkovi to ale nevadí. Poskakuje pod pařízkem, hledá ve vyloupanejch šlupkách a čiřiká. Občas mám záchvat, zaženu brhlí rodinu a sypu Robinkovi. Ale Robinek si zobne dvakrát třikrát a zase zakloní hlavičku, hrdýlko se mu třepetá, očíčka přivřený a z celého srdce oznamuje:

Tady je dááávaj, sem pojďte, semííínkááá, čiřik, čiřik. Někdy mi připadá že Robinek je ducha mdlého, ale spíš ne. Až jednou přiletí k Duhovému mostu, možná tam na něj bude čekat sám František z Asissi, patron všech zvířat a zpěvných ptáčků. A když nebude mít sv. František zrovna čas, tak tam bude určitě někde postávat Axel Munthe.