Příběh první - výlet do Holomóca

Výlet s nejlepším kamarádem Bassinkem (RR) k jeho "dvounohé rodině" do Droždína u Olomouce. Prodloužený víkend byl pro nás všechny náročný. Já jsem se "důkladně" seznámila jak to chodí s "dvounohýma štěňatama". Petřina (paničky kamarádka) 1,5 roční sestřička Nelinka měla při našem pozdně-nočním příjezdu (v jednu nad ránem) ze mě takovou radost, že málem nemohla popadnout dech. Hodinu pak lítala po baráku a já se jen modlila, ať už se zase jede domů...

Nela se mě snažila nosit "v náručí" tím stylem, že mě obouruč chytla za hlavu a snažila se mě přenést o kousek dál... Nela zvyklá od Basse, že se po něm může válet, to stejné chtěla zkusit i se mnou. Panička ji naštěstí včas zastavila, jinak by si mě mohla smotat do ruličky...:-) Nelču taky hodně zajímají oči a uši... no a ještě že jsem fenka a nemám kouličky... Bassin po tom víkendu měl totiž spíše "placičky"... Divím se, že jsme oba byly po celou dobu tak klidní a já si v neděli na Nelu už tak zvykla, že jsem si s ní i hrála na honičku a dávala jsem Nelince "pusinky" :-)

V pátek jsme odpoledne s Bassim sbalili obě paničky i Nelču a vyrazily jsme do Olomoucké ZOO na Svatém Kopečku. ZOO Olomouc je k pejskům stejně přívětivá jako Trojská v Praze, jen jim musím vytknout nedostatek misek na vodu (našli jsme jen jednu u pavilonu šelem) a nemožnost uvázat nás pejsky do stínu u pavilonů. Nelinka se osobně seznámila s výrem, který byl skoro tak vysoký jako ona... Krásný byl pavilon šelem a tropických ryb (aspoň panička to říkala), také severský výběh a psovité šelmy. A já jsem si za plotem dovolovala na vlky...(no, kdyby utekli, tak bych asi taková hrdinka nebyla...) Panička nás pak zapřáhla Nelince do kočárku jakou dvouspřeží... Bassina to moc ale nebavilo, tak jsem táhla hlavně já... A Nela se mohla uřehtat k smrti...

V sobotu jsme s Bassim měli funkci hlídacích psů na Pivních slavnostech u Bassiho "dvounohé babičky" v hospodě v Droždíně. Za úkol bylo pohlídat obě paničky a pak ještě Péti bratra Lukyna a jeho kamaráda Pavla, ve výčepní budce zvané "Žaba". Je to mobilní kiosk, který je rozložitelný a po celém obvodu uzavřený, uprostřed jsou 4 pípy na pivo a my tam měli ještě další dvě navíc... 

Takže jsme tam s Bassim měli království... Bassin hlídal pulty, kam si tak akorát opřel hlavu a já ze zálohy hlídala vchod... Paničky a kluci celý den od tří hodin odpoledne až do 4 do rána točili pivo. Nechápu, kam se tolik piva do těch dvounožců vejde... My jsme s Bassim střídavě spali a hlídali. A prodali jsme tolik piva, jak už se dlouho na slavnostech neprodalo... Je tedy jasné, že akce měla veliký úspěch hlavně díky nám. Deset druhů piv, uzené a grilované speciality ani prima počasí přeci nikoho tak nemohlo nalákat jako my dva...!!!

V neděli jsme už byli unaveni úplně všichni. Teda, krom Nelinky, ta není unavená nikdy :D, takže jsme se jen povalovali a pospávali a Nelinku naštěstí hlídala až do večera babička. V pondělí už jsme byly s Nelinkou veliký kámošky a hráli jsme si na honěnou, na přetahovanou a na pusinky... Bassi byl rád, že se té malé dvounohé dračice aspoň na chvilku zbavil... Jenže my jsme se s Nelinkou domluvily a šly jsme po něm potom už obě...to pak byla teprve legrace...

Večer jsme se jeli podívat a pořádně proběhnout do Dolan na hřiště a do hospody. Z běhání ale nakonec nic nebylo, protože se přihnala taková bouřka a přívalový déšť, že jsme byli rádi, že jsme schovaný v hospodě. V pondělí přesně o půlnoci jsme v Droždíně sedli do auta a vyrazili směr Praha. Bassi i já jsme zakrátko usnuli a v úterý nad ránem, až kolem 4 jsme byli v Praze.

Já pak prospala celé úterý, ani pamlsky co mi panička při odchodu do práce hodila, jsem nesnědla. Panička, chudák malá, spala všehovšudy tu noc, nebo spíše ráno jen dvě hodiny a tak jen co přišla z práce a vyvenčila mě, si zalezla na kutě a já s ní... krom malé večerní přestávky na večeři a venčení jsme spaly obě až do středečního rána. Takový to byl náročný prodloužený víkend :D...

Příběh druhý - vypravuje panička

Tak po úspěšné léčbě falešky, to asi abych nevyšla ze cviku a veterina nezkrachovala, si Beďulka přičarovala bolavé ouško. V pátek 31. srpna (den před výstavou v Mladé Boleslavi) ráno jsme se vydaly na veterinu a odešly jsme s jedním stehem a satelitem kolem krku. Celý den pak Beďulka vedle mě ležela v pelíšku a užívala si pozornost mých spolupracovníků.

Tvářila se hrozně důležitě a "choře"... Vzala jsem ji ten den pro jistotu do práce, aby nezničila sebe nebo domácnost tím satelitem... A co se vlastně přihodilo? Nejsem si docela jistá, o víkendu v Plzni si velmi padla do oka s malou Vendulkou (Béďovo sestřenicí), celou sobotu i neděli s spolu pěkně hrály, a tak to může mít z těch jejich drsnosrstých rvaček, nebo to může mít z toho stejného víkendu, jen ze rvačky se skoro tetou Nikolkou o granulky...

Každopádně, do středy jsme si ničeho nevšimli, ve středu jsem přišla z práce a šla venčit a při nasazování obojku jsem si všimla, že mám na ruce krev. Až v tu středu jí to ucho prasklo a krom krve bylo plné hnisu... Bohužel podle sdělení paní doktorky infekce zasáhla trošku už i chrupavku a o to by mohlo být léčení komplikovanější. Po neúspěšném domácím čištění a "léčení" Betadinou a antiseptickým pudrem, jsem dnes šla na naši veterinu.

Vetka jí ouško "vyčistila" šílenou nerezovou "lopatičkou" tak, že ze živé rány vydlabala všechen hnis... Béďa řvala bolestí jako najatá tak, že i ti nejotrlejší psové v čekárně klopili uši a třásli se strachy... a já řvala taky... bolelo mě to za ni... Doktorka jí pak ránu vyčistila Betadinou a zatřela silným roztokem hypermanganu. Nakonec ouško dostalo i jeden slušivý steh. Kupodivu šití jí už vůbec nevadilo a nebolelo... Injekčně jí byly podány antibiotika a dostala je i v tabletkách domů.

Dále musíme čistit Betadinou a natírat hypermanganem... Nakonec jí byl přidělen fešný oranžový límec a dílo bylo dokonáno... Myslím, že na veterinu ji už nikdy po všech 4 nedostanu... a jen ten směr se jí bude zdát podezřelý. Naštěstí v sobotu ouško vypadalo stejně "spokojeně" jako Beďulka a mohlo se jet na výstavu… Po páteční "satelitní" příhodě, jsme v sobotu brzy ráno vyrazily s Béďou do Mladé Boleslavi. 

Usalašily jsme se u kruhu a dopoledne uteklo vcelku rychle, Beďulka si hrála s bratrancem Vilíkem, nebo ležela a soustředila se na svoje "představení" . Najednou na nás přišla řada, Béďa pochopila vážnost situace i to, že tady o něco jde (samo že o dobroty a hračky za odměnu) a nesla jako Hraběnka... možná jako Královna...nebo Carevna...??!! No prostě se předvedla jak nejlépe uměla pan rozhodčí to dokázal ocenit, patrně po něm i Béďa hodila jejím tmavým okem a dojem udělal i obvod hrudníku 33 cm...

Pana Rozhodčího, Ing. Tomáška CSc. zaujala i Béďovo výrazná samičí hlava, dobrá spodní i horní linie, korektnost v postoji i pohybu (ten postoj nám dal zabrat...) I práce s ukázkou zoubků na povel se nám vyplatila jen při ní pan rozhodčí zjistil menší, leč ne příliš významný nedostatek - chybějící M3 (ty však mohou stále ještě dorůst, a pokud ne, tak tyto zuby se tolerují...) Pan Tomášek byl spokojen i se stand. osrstěním (to trimování a celková úprava mi daly ale zabrat :-) ), uchvátila ho asi i barva tmavého divočáka a hlavně výrazné znaky drsnosrstých (bradka jako Lenin) a obočí (jako Brežněv)

Takže si Beďule vysloužila V1 (výborná), v pořadí - 1 (no, byly jsme v kruhu samy...takže to umístění v pořadí se dalo předpokládat...:-) ) a nakonec.... Tramtadadá... pan rozhodčí přiřknul Beďulíkovi i CAJCe... To bylo radosti... Beďule si za ten krásný výkon vysloužila modrou mašličku na krk, vybrala si uzené vepřové ucho a hračku. V soutěži o BOBa (kterou jsem samou radostí a smskováním málem prošvihla...:-)) - děkuji Olince a všem okolo, že mě uřvali :D) jsme už takový úspěch neměly, ale na náladě nám to rozhodně neubralo...

Počkaly jsme si do odpoledne na soutěž o nej. Mladou fenu, to jen tak pro legraci a zkusit atmosféru "velikého kruhu". Chorvatský rozhodčí si našich špagetek skoro ani nevšiml a nejlepší mladou fenkou se toho dne stala Vlkodavka, což je "krapet" jiná váhová a hlavně výšková kategorie :D . Domů jsme se svezly s kamarádkou Olinkou a obě celé ucaprtané, jsme spaly tu noc spánkem opravdu tvrdým... Beďule moje šikovná...;-)

Zdraví Vás Beďule…