V druhé půlce dubna by se bylo bývalo dalo už někam vyrazit, ale počasí moc výletové nebylo a navíc Frantu pozvali na první covidové očkování, o týden později mě taky, takže bylo vymalováno.

Sojka v botanické

A tak jsem jen popocházela po okolí – s potěšením jsem se dozvěděla, že otevřeli kromě botanické (tu jsem stihla třikrát) i zahradu Trojského zámku. Tam mě kromě rozkvetlých stromů uchvátila maringotka přestrojená za roubenku.

Maringotka ve tvaru roubenky

Prolezla jsem zase pár strmých údolí… a nakonec jsem podnikla jeden dvojvýlet, když jsem se vypravila dopoledne do Stromovky a odpoledne do skal.

Pěšinkou od Vltavy do Bohnic

Stromovka týden před koncem dubna začala konečně vypadat jarně. Ten dojem dělaly hlavně vrby, kterých je tam spousta, ostatní stromy se tak neunáhlují. Ale na ostrůvku na Zeleném rybníce seděla labuť na vejcích – na focení byla sice trochu daleko, ale zase jí tam bylo stranou od lidí určitě nejlíp.

Labuť na hnízdě

Prošla jsem kolem Šlechtovky nahoru na Letnou a jela domů.

Skály podle Vltavy

Na odpoledne jsem měla trochu méně městský program. O Zámecké rokli jsem tu už psala (tady). Tentokrát jsem se do ní chtěla dostat od Vltavy, tedy ne přímo do rokle, tam je plot, ale přes skály nahoru k jejímu zadnímu konci. Ta cestička mě na mapě zaujala, ale shora vypadala dost nepříjemně, tak jsem si řekla, že všechny cesty jsou schůdnější směrem nahoru.

Je to příkré.

No… nakonec jsem se tam vydrápala, ale kousek před vrcholem jsem chvíli seděla na zemi a přemýšlela, proč si takhle komplikuju život.

Ta žlutá kytička

Ale zase jsem si konečně mohla zblízka prohlédnout tu žlutou kytičku, co jinak vídám jen vysoko nad sebou na skalách.

Do Zámecké rokle jsem se stejně nedostala, muselo by se jít kus potokem a na to jsem nebyla obutá. Ale i tak to byla zajímavá cesta (trochu ve smyslu toho orientálního přání „ať vás čekají zajímavé časy“).

Foto: Zana. Na další fotky se můžete podívat tady na Rajčeti.