Milí Zvířetníci. 

Dede tuto rubriku kormidlovala laskavou rukou celých jedenáct let a zanechala ve Zvířetníku kus srdce a hromadu práce. A teď se loučí, protože usoudila, že se posune dál, k dalším projektům, které jí budou dělat radost, tak jako se to dlouho dařilo Zvířetníku.

Léta jsem byla „mlčící čtoucí“ neboli „zabukistkou“, než jsem se odvážila něco připodotknout v diskusi. A jako spousta dalších jsem byla vlídně přijata a mohla se ohřát u společného ohně, kde se vyprávěly příběhy, lidi se chechtali, ale i vážně hovořili o zajímavých věcech. A já to všechno moc ráda poslouchala.

Jakmile tedy Dede ohlásila, že se hledá nový převozník, zastavila jsem se. Já mám totiž příběhy opravdu moc ráda a taky je ráda žiji. A proto jsem svoje služby nabídla.

Dede, moc děkuji za ty krásné roky, které jsem se Zvířetníkem mohla díky Tobě strávit, a děkuji Ti i za to, že mi teď tuto práci postupuješ.

Dneškem tedy přebírám převoznické veslo a těším se na další plavbu s vámi. Řeka, na kterou se s vámi vydávám, nemůže být stejná, na jakou se před lety vydávala Dede. Ale stále má velmi zajímavé břehy plné stromů a květin, kde se prohánějí zvířata a létají ptáci, žijí zajímavá města a pozoruhodnosti, a navíc každý z nás má doma nějaké to zvíře nebo se s nimi přátelí.

Mým úkolem je dopravit vás každý den na místo, kde se můžeme setkat, něco zajímavého se o tom všem dozvědět, popovídat si, sdělit si novinky, podělit se o radosti a starosti.

Takže vzhůru na plavbu, přátelé Zvířetníci, před bukem i za bukem. A lodní dok, kde budu nakládat vaše články a fotky na palubu, je zde:

zviretnik.lika@gmail.com

A jelikož při slavnostních proslovech všichni netrpělivě čekají, kdy už  konečně začne to hlavní, podívejte se na další dnešní článek. Pěkný den!