Takže pojďme na to: k prvnímu březnu se Zvířetník stěhuje z Neviditelného Psa na novou adresu. Ráda bych vám vysvětlila, co mě k tomuto kroku vedlo.

Jak jistě tušíte, příčinou je povinná registrace do diskuzí, která byla zavedena na Lidovkách a posléze i na Neviditelném Psu. Předně chci říct, že nijak nediskutuju o právu Lidovek a potom i Psa k tomuto kroku přistoupit, přestože osobně se mi jeho konkrétní podoba nelíbí. Potíž je v tom, že tento krok by znamenal konec pro Zvířetník v té podobě, do jaké se v posledních letech vyvinul.

Zvířetník se totiž za ty roky, co ho vedu, velmi změnil. Vytvořením nových nezvířecích rubrik (Člověčiny, Mlsotník, Rozcestník, Rozhledník a Chatník pro lenivé letní víkendy), stejně jako svého BTW, jsem pozvala nejen ke čtení, ale i k psaní lidi, které náš svět těšil, ale neměli zvíře, které by je ke vstupu na starý Zvířetník "opravňovalo":)) Takže jsme se rozrostli a rozrostly se i diskuze.

Kupodivu jsem nikdy neměla s jejich úrovní problém, i když konflikty se samozřejmě vyskytovaly a vyskytují - ale daly se řešit slušně, občas se spory dořešily prostřednictvím soukromé komunikace, aby se nezaneřádil veřejný prostor.

Vážně nevím, co bylo první, jestli milé a slušné diskuze u článků přilákaly milé a slušné lidi, nebo se mi tam objevovali samí milí lidé, kteří posléze kultivovaně diskutovali (a že některá témata vyvolávají skoro stejně bouřlivé pocity co politika:)), nebo to bylo prostě charakterem serveru, ale kolem Zvířetníku se udělala naprosto výjimečná a popravdě dost fascinující komunita.

Mnozí Zvířetníci se dnes osobně znají, vzniká spousta společných projektů a množí se i společenské akce. Velmi oblíbené je každoroční jarní Zvířetnické setkání - víkendový pobyt s coursingem pro zúčastněné psy, v Praze se pořádají pravidelná Pražení, v Brně máme pro "moravskou sekci" Brnění:)) Společně přispíváme potřebným, lidem i zvířatům, pravidelně spolupracujeme se spoustou útulků, provozujeme vlastní kočičí depozitum.

Lidé si v diskuzích nejen povídají a vzpomínají, ale často se i svěřují se svými starostmi i radostmi - a tohle umožňuje jen anonymita. Další věc je, že pomáháme hledat ztracené a ukradené psy (máme i úspěchy:)) a inzerujeme nalezence - i proto potřebuju na stránkách rychlý přístup pro veřejnost. Zkrátka za podmínek povinných registrací fungovat nemůžeme.

Takže vznikly nové stránky, nazvala jsem je Náš Zvířetník (www.naszviretnik.net) a věřím, že budeme i nadále útulnou hospůdkou, kde je příjemné pobýt. Zůstáváme samozřejmě otevření všem, kdo v dobré vůli přicházejí - rozhodně nechci, aby se ze Zvířetníku stal uzavřený klub.

Ráda bych tímto veřejně poděkovala za to, že jsme mohli pod křídly Neviditelného Psa - a později i Lidovek - tak dlouho spokojeně existovat. Odcházíme sice na jinou adresu, ale nemizíme.

Milý Ondřeji a Jirko, hezky se mi s vámi spolupracovalo a bylo mi ctí být tak dlouho součástí Neviditelného Psa.