Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
MLSOTNÍK: Postní jídla mého dětství, aneb jak se jedlo na Vrbici
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Fallowa 20.6.2008 13:23Postní jídla, ale sakra vydatná |
!Jsou to samé mňamky,mňamózní je i to nářečí
.|
|
tapuz 20.6.2008 13:21Re: Re: Kuthan? A pan profesor Kuthan, chemik a rybář, bydlí v domě o patro výš než moje maminka. Svět je malý! |
|
|
xz 20.6.2008 13:18Re: Re: Re: Kuthan? "příčle" - zni hezky, tak starocesky, my byli doma tak chudi, ze jsme ani zebrik nemeli, lezli jsme po zidli, tak lidove nevim. |
|
|
Bubu 20.6.2008 13:12Re: Re: Yvi, holka - dyť já jsem ti nevyjádřil svou dojatou vděčnost nad tvým šťavnatým, zasvěceným, láskyplným líčením U nás se říká: "honí mě mlsná, měla bys hodit do trouby nejaký bacouch" a není to nic hanlivého. My sladké rádi. "Bacouch" je prostě obecné označení něco jako "moučník". |
|
|
Bubu 20.6.2008 12:59Re: Re: Kuthan? Do jazykového koutku ještě další věc: stupeň na žebříku. Dědeček říkal "příčle" a jinak obecně u nás "šprušle". Ovšem tady v okolí jsem se setkala i s termínem "sprusle" , "šprusle" i "šprucle". |
|
|
Li 20.6.2008 12:54Re: Rohatec: šlíšky, v Čechách šlejšky (totéž - ?). Docela jsem si naběhla v jiné smyčce |
Sodovka je v Čechách sodovka, na Moravě je to obecný název pro limonádu a sodovce se říká sifon.|
|
Bubu 20.6.2008 12:51Re: Kuthan? Babička říkala nás šufánek. A je to naběračka. Jinak též sběračka, žbiračka. Fort totéž. Taková ta misečka (to zas říká ostravská tchýně) na topůrku. A já měla v Praze ve škole p.prof. Kuthana. Neučil vaření, ale organickou chemii a byl to rybář. |
|
|
xz 20.6.2008 12:49Re: Re: Kuthan? Znam jako šufáánek.Ale puvod bude asi zahadnejsi, nez se domnivam, tak nas Jakube nenapinej.Ja uz badala na internetu, proc Svycari rikaji meringue. Na prvni pohled pro mne slovo z franiny, ale kdepak. .Podle Meiringen, kanton Bern, a dobrotu si vymyslel v 17. stoleti tamni cukrar, dle jmena, puvodem Ital. Z Glutpfanne - jasne, uz se davno nepouziva, ale kuthan "zije" dal. |
|
|
alimo 20.6.2008 12:33Re: Kuthan? Žufánek je naběračka???? |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 12:29Vlastně - teď mi to došlo: športhelt! Paráda! Byla nějaká potřeba aji tu první část zakončit stejně jako druhou, resp. celé slovo. Neznám - chápu. |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 12:24Kuthan? To je nejspíš z Glutpfanne = pánev, pánvička. Glut je žár. Pfanne samotné ale nemá jednoznačný význam - může to být aji pekáč. Pěkné české slovo - pánvička, a pěkně germánské - Pfanne, nicht wahr? Tak poslyšte: je to z latinského patina a to je z řeckého patiné - mísa, pánev - ale taky ž u f á n e k . A to vám neřeknu, co to je, čížečci, ptáčci maličcí - hádejte sami... Ite, missa est. Už je po kázání, sláva - ide sa do hospody, chlapi. Šak pan falář tam dondú také, tož co. Tož nic. |
|
|
YGA 20.6.2008 12:13Re: Re: Jenom upozornění pro vás odjinud - no prostě né z t a d y m a : Jenom bych nesměle podotkla - jak se vyvíjí obecná čeština, tak se vyvíjí i nářečí - opravdu se v sedmdesátých letech mluvilo jinak než na začátku století - řeč je živá a tak se mění - nářečí-nenářečí. A dále - Vrbice byla (a vlastně stále je) dost izolovaná vesnice - opravdu mnohá slova jsem nikde jinde v okolí neslyšela - nová slova se tam dostávala především z Rakouska, kam chodili lidé za prací - proto kotchan, športhelt, putra atp. |
|
|
xz 20.6.2008 12:07Re: To je v které zemi, prosím? ale oni tomu rikaji športhelt. Kdyz mas stravniku jako krupek, tak si u toho sporaku i zasportujes. |
|
|
YGA 20.6.2008 12:06Re: Re: Na východní Moravě je všude sklon přechylovat leccos, např. petržel, do mužského rodu. Kořen je TO petrželí a nať je TA petrželka. Petrželí je na snadě, však se zpívá - halí, belí, koně v zelí a hříbátka v petrželíííííííb |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 12:06Jasně: dovoluju Alimě, aby si to myslela. A třeba to tak aji je, a pokluzené. A hotové. |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 12:03Liška Bystróška - !!! Vidím se okamžitě ve dvanácti u rádia Philips z roku 1936, žhne jenom kmitavé magické oko, je zima, půl osmé věčer - a začíná Čtení na pokračování... Sedím v "Brně" - pokoji dědy a babičky z Brna, když se přistěhovali k nám do zlínského jednodomku nahoru, a já u nich trávil večery... s rádiem, jejich vykládáním o dění od devadesátých let, jejich Světozory, Pestrými týdny, Ahoji, Květny, alby výstřižků, dědovými náčrtníky z Bosny, Vysočiny... Hoeger aji Vojta si pochopitelně vědomě udržovali svou krpolskou výslovnost, a to přispívalo taky k jejich proslulosti. Pochopitelně se ihned přeladili jinam, vyžadovala-li to role. Obchodní cestující nebo poustevník z Hrátek s čertem by jaksi neměli šprechčit hantecem jak z Célu, to by byla křivá válka, sajtno. Levingston, nee? |
|
|
MaRi 20.6.2008 12:03Re: Na východní Moravě je všude sklon přechylovat leccos, např. petržel, do mužského rodu. mě právě zajímá, jak jsou si ta naše rodná místa jazykově zároveň blízká i vzdálená. Obě s YGOU třeba používáme při pečení pírko, ale YGA pracuje na valadle, já na válku nebo na desce |
|
|
alimo 20.6.2008 12:02Re: No ,dyž myslíš... Já vím, že neuměla Jakoubku, ale myslet si to můžu, ne? |
|
|
xz 20.6.2008 11:56Re: Jenom upozornění pro vás odjinud - no prostě né z t a d y m a : Jakube, mas pravdu a taky dar slova. Jen nektere vyrazy z domu neznam.Treba kotchan. Asi z nemeckeho Kochtopf, Viden neni daleko.Nevim.Kotchan je proste vesele slovo a pro yagu a jeji rodaky dycha domovem. Jinak cistym narecim se uz asi mluvi malokde. Ale jsou lide, nemyslim jen badatele, kteri udrzuji "nazivu"nejen nareci, taky kroje, pisne, obyceje. Neni jich hodne, ale jsou a vzdycky takovi budou. Stejne tak se budou psat basne, i kdyz vetsina lidi basne necte. |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 11:52Na východní Moravě je všude sklon přechylovat leccos, např. petržel, do mužského rodu. Ale paralelně aji Gde si s tú čerstvú petrželú, Sceš do téj polévky petrželí? Přelévavé, přeludné, nezachytitelné, proměnlivé jak obraz na vodě potoka - to jsou slova, to je jazyk obyčejných, po pokolení ve své dědině žijících lidí. Průběžné změny v čase i místně... Původní. Co to je původní? |
|
|
MaRi 20.6.2008 11:51Re: No ,dyž myslíš... Neodolatelný (pro mne) byl Karel Höger, u kterého to Brno bylo slyšet, i když hrál třeba Arnošta z Pardubic. A když vyprávěl o Lišce Bystróšce... (proč tu není zasněný pišišvor??) |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 11:46No ,dyž myslíš... Pokud tady nebudeš dlouho žít, víš - neuměla - nakrásně můžete přesně říkat veškeré koncovky, tvary atd. - prozradí vás intonace, nepřesné délky, neautentická otevřenost/uzavřenost vokálů (samohlásek)... neodolatelná prostě, špica, je kombinace zdúrazňovaných slováckých či hanáckých tvarů s pražským zpíváním. U hantecu jsou pak intonace celé věty, tempo věty (zpomalování), typické a a e příčinou okamžitého rozpoznání krajana, dyby šprechčil super "spisovně". |
|
|
MaRi 20.6.2008 11:42Pěry Kdo umí vařit pěry, naša teta, ona dává kus trnek doprostředka - už se na ně chystám jak dlúho, ale na dnešek mám společenskou objednávku na čočku. Jo, YGO, co vlastně dává maminka do polívky, TEN petržel, TU petržel nebo TO petrželí?? |
|
|
alimo 20.6.2008 11:24Krása náramná a to jak receptíky, které se jeví jako velmi jedlé YGO dík |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 11:24To je v které zemi, prosím? Ke š p o r h e l t u se mi vybavila půvabná vzpomínka... sdělím brzo. |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 11:21Pšenice x žito? Katko, to je nedorozumění: zmínil jse se, asi (promiňte) nejasně, o známém faktu, že na Hané se pšenici říkalo žito. A žitu samozřejmě rež. Ostatně jako rovněž ve valné části východní Moravy, kde se rež a žito užívalo/užívá paralelně. Ostatně východní Morava a přilehlá končina Uher byly (resp. do určité míry snad ještě jsou) jedinou nářeční oblastí, přirozeně bez jakékoli ostré hranice. Jakože vůbec přechody mezi jazykovými oblastmi jsou většinou pozvolné. |
|
|
Katka 20.6.2008 11:06Re: Rohatec: šlíšky, v Čechách šlejšky (totéž - ?). Dovolím si reagovať, že žito nerovná sa pšenica. Ako Slovák to viem celkom presne, žito = raž |
|
|
YGA 20.6.2008 10:41Re: Yvi, holka - dyť já jsem ti nevyjádřil svou dojatou vděčnost nad tvým šťavnatým, zasvěceným, láskyplným líčením Nekynutý knedlík je u nás taky přesný - já ho nikdy neviděla, ale starej dědák Knápek jiné knedle než přesné nejedli Ano - co se peče v troubě vcelku je buchta - tedy i táč či bublanina. Avšak koláče jsou koláče, babúvka je babúvka, cvíboch je cvíboch - toto se u nás rozlišuje. A jsou lidé, kteří všemu sladkému říkají bacúchy - a nestojí jim ani za řeč - jak tam není maso ..... A děkuju za pochvalu |
|
|
Olčava 20.6.2008 10:33Re: Re: Ufffffff chi chi chi, s tím taky počítám |
|
|
Li 20.6.2008 10:33Re: Prima! Nemám Tvůj mail, můj je svecovauzenáčvuzvcz |
