22.5.2024 | Svátek má Emil


Diskuse k článku

MLSOTNÍK: Postní jídla mého dětství, aneb jak se jedlo na Vrbici

Den půstu byl pátek a ten u nás byl vždycky bezmasový - on si taky ten žaludek musel trošku odpočinout od ostatních dní, které byly téměř bez výjimky masové a máčkové a knedlové (potřebovali jsme páru na polní práce, žádné sušinky).

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
YGA 20.6.2008 20:08

Re: Re: Tak mě

Tak vám moc děkuju - to víte, že jsem ráda, že se to trošku líbí. Teď nosím v hlavě něco jiného - už to má název "Finty Fň fikané fousaté fenky" - to by bylo, jenom domyslet to další ;-D;-D;-D. A taky furt přemýšlím nad místními netopýry, ale pořád se nemůžu dobrat toho, o jaký druh se jedná - tož to bude asi nadlouho ;-).

zana 20.6.2008 20:06

Re: Tak mě

Já se taky přilípnu, je to kouzelný na čtení ...Až se to všecko uvařilo, tak se to pak snědlo.;-DVR^ a tyhle jídla mám strašně moc ráda, taky jsem na nich vyrostlaV.

Určitě zas napiš!!

YGA 20.6.2008 20:04

Re: To jsem pod Koséřem jaksi nezachytil -

Joj - chábí jak říká Jakub - ale pozor, chábí z habrových halúzek se využívá v Hody - na vychábení sklepů a muzikantské búdy a částečně i dalšího posezení na sóle - říká se, že se sedí pod zeleným.

Pozn.: hody = posvícení, múzikanstká búda - přístřešek ze zelených větviček pro hudebníky, sólo - venkovní taneční parket.

Hanča 20.6.2008 18:30

Re: Re: Jasně, nadýchané těsto -

Jak říkáš, MaRi - babička na té zemi seděla opřená o zeď, aby mohla vší silou šťouchat bramborovou hmotu a přitom neriskovala, že jí kastrol vyklouzne. Takové její know-how u přípravy škubánků.

baty 20.6.2008 17:38

Re: Re: Šufánek, žufánek:

oddělovací zeď na půl tihle, nenosná, pěkně nám ji doma zbourali, když při přestavbě sletěl celej strop v koupelně mezi třetím a čtvrýtm patrem, chicht:

MaRi 20.6.2008 17:27

Re: Jasně, nadýchané těsto -

možná proto, aby se mohla pořádně opřít při míchání a kastrol jí nespadl na zem

MaRi 20.6.2008 17:26

Re: Šufánek, žufánek:

zeď, ale jaká a proč, to nevím. Šak sem nebyla nikdy zedničkú

Jakub S. 20.6.2008 17:18

Šufánek, žufánek:

z Schöpflöffel - "nabírací lžíce", že. Ale zednická lžíce, prostě  k e l n a , je samozřejmě Kelle. A zednická naběračka na maltu - kurník, prostě  f a n k a  - je pochopitelně Pfanne. Tož tak, děvčice. A víte vůbec, co je kantka?

Jakub S. 20.6.2008 17:09

Jasně, nadýchané těsto -

ale proč na zemi - ?!

Jakub S. 20.6.2008 17:08

Kamarádko, střešně a trnky je obecné po celé východní a jižní Moravě. Střešně - svedla s t ř e c h a ?

Kotrny - teoreticky to vím, ale to je velice záhadná úzce lokální věc, kterou neobjasní ani uherská hranice za humnama (doslova).

A když tu mluvíte o trnkách, jak nádherně zjara vytvářejí bílé hráze do nekonečna po všeckých hrbech - musíte říct  t r n e č k y . Hráza - křovím a/nebo křivým stromovím porostlá mez - hranice pozemku v kopci. Většinu tohoto ale zná, kdo četl Sekyru a vůbec Ludvu Vaculíka.

Křidla, skřidla, křidlica: na V Moravě to všecko zároveň. ALE místo břidlice (na krytinu) jedině břidla, někdy nesprávným souzněním křidla.

Hanča 20.6.2008 17:05

Milá Ygo, máš výborné nápady

(choď venčit častěj! :-) ). Připomněla jsem si jídla, která jsem nejedla už hezkou řádku let. Třeba škubánky s makem, ty dělávala babička. Těsto na ně muselo být lehounké, nadýchané a babička je šťouchala v kastrólu vařekou, sedíc přitom na zemi. Maminka zase dělala bramborové šišky, ne vařené, ale smažené. Podávaly se s uzeninou a špenátem, výborné byly i studené, jenže zbyly málokdy. Ani jedny, ani druhé jsem se nenaučila dělat a nikdy jsem to nezkoušela. Ale z fleku bych si je dala!:-P

MaRi 20.6.2008 17:01

Re: To jsem pod Koséřem jaksi nezachytil -

znám ve formě chabaždí

Jakub S. 20.6.2008 16:55

Šprušla, ano -

na Hané vč. Brněnska, na Valachoch aji Slovákoch.

Byli jsme tak chudí, že jsme ani žebřík neměli - to je krásné! Jak z Jirky Grossmana, Leacocka, Achille Gregora, Vyskočila...

Jakub S. 20.6.2008 16:51

To jsem pod Koséřem jaksi nezachytil -

ale na Hodonínsku (celém Slovácku?) se naprosto běžně říká chábí. Ale nepřekrývá se to úplně s křoví: chábí je jakésik takové divné nepořádné, neupravené, přerostlé, rozlezlé atd. křoví. No - chabé.

Hana W 20.6.2008 16:13

Re: Re: Re: Re: Na východní Moravě je všude sklon přechylovat leccos, např. petržel, do mužského rodu.

Ano, chabasti. Jinak se tomu u nas nereklo.

Judith Saebel 20.6.2008 15:34

Re: Re: Re: Re: Kuthan?

U nás se říkalo špricle. 

otylka 20.6.2008 15:31

Re: Re: Re: Kuthan?

taky přispěju slovíčky neznámými:

ve Štítné nad Vláří říkají králíkům kotrny, švestkám trnky a třešním střešně ...;-) 

aida 20.6.2008 15:09

Re: Re: Re: Re: Kuthan?

V naší rodině křidla, s krátkým i.

aida 20.6.2008 15:08

Re: Re: Re: Kuthan?

U nás jedině šufánek a šprušla.

aida 20.6.2008 15:06

Re: Tak mě

Tak to já se s žádostí taky připojuju; celý článek byl moc pěkný.

Vave 20.6.2008 14:34

Tak mě

okouzlil Tvůj jazyk, milá YGOVVR^, že jsem ani nevnímala napoprvé, co čtu za recepty ... dokonce ani napodruhé ne ... a teprve napotřetí jsem dostala chuť skoro na všechno! ;-)

Píšeš úžasně - nechceš se s námi podělit ještě naopak o nějaká sváteční či posvícenská jídla? Prosím, prosím! :-)

Alča 20.6.2008 14:22

Re: Re: Re: Na východní Moravě je všude sklon přechylovat leccos, např. petržel, do mužského rodu.

U nás se válí na vále, kořen je TEN petržel a nať TA petržel. Mimo vymezené pojmy: velmi se mi líbí pojem CHABAŠTÍ (křoví), užívaný na Prostějovsku.

Alča 20.6.2008 14:19

Re: Re: Re: Re: Kuthan?

Skřídlu jsem zaznamenala u Spolužačky z Bolatic (Opavsko), u nás klasicky poklička.

Hana W 20.6.2008 14:10

Re: Re: Jo, a jeste neco pro YGU

To vis, ze by se mu libilo, on nikdy v opravdovem sklepe nebyl. Ale jak se tak rano prokousavam komentarema, tak jsem zjistila, ze je cas nahodit konske sily a odcestovat do prace. Pokracovani za chvili. Chtela jsem dnes si vzit volno (a mejt okna), ale cosi se v uradu naskytlo a musim to  cosi osetrit.

YGA 20.6.2008 13:58

Re: Re: Re: Re: Kuthan?

Jak daleko nevím - u nás dycinky křidylka, ovšem na střeše to je zasej křidlica - myslím, že tento terminus technicus tu už svého času byl ;-D. Na žebřu (ale aj na postýlce) máme taky šprušle - jednotné číslo šprušla.

A ještě k pekáči - ve vedlejší dědině se zase říká brutvan.

Hana W 20.6.2008 13:50

Re: Re: Re: Jenom upozornění pro vás odjinud - no prostě né z t a d y m a :

No jo, YGO, ale sporthelt je v podstate to samy jak sporak. Ale v Holici u Olomouce se taky rikalo sporthelt. Jak ta slova cestujou....

Hana W 20.6.2008 13:44

Re: Re: Re: Kuthan?

Dalsi do jazykoveho koutku. Jak daleko  je po MOrave pouzivano, ci obmenovano slovo skridla (zkridla)? (To "r" je s hackem.) Nebudu napinat - je to poklicka na hrnec, kastrol.

Hana W 20.6.2008 13:40

Re: dik

XZ: nevim, kde bydlis, ale zda se, ze ne v CR. Ale mas k dobre uzenine bliz, nez ja. Ja musim az k Patakovi do Atlanty, 4 hodiny autem tam. Pri dnesnich cenach benzinu zijeme zdravejc.:-P

Hana W 20.6.2008 13:28

Re: Re: Re: Kuthan?

Hlasim, ze na Hane sprusle (oboji "s" s hackem). Pouziva se taky treba na tyce na detske postylce.

Hana W 20.6.2008 13:25

Re: Re: bezmasá jídla

Tak ten opravdovy mozecek teda nemuzu. Uz jako dite male jsem dle maminky rozhorcene prohlasila, kdyz mi tato delikatesa byla predlozena, toz tot toto teda jest nebudu a praskla jsem vidlickou o stul. A dodnes jsem nazor na mozecek nezmenila. V Columbii az do nedavna byla stara a velmi dobita hospoda hned vedle parlamentu a jedna stalice na jidelnicku byla brain 'n eggs. Chet mne na to jednou lakal, zobla jsem si z jeho talire a hned jsem vedela, proc jsem to nikdy nechtela jist.