YGA 20.6.2008 8:58

Re: Jo, a jeste neco pro YGU

Jéé - Hano, a co si udělat, až budeš v Česku, zase takovou malou zajížďku - i s Chetem - možná, že by se mu to ve sklepě u Michnů líbilo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 20.6.2008 8:55

Re: teda YGO

Milá Hano - šlíšky nebo taky šulánky  - recept sejný jak u tebe - ty zase dělá moje tchyně - je z Lanžhota, takto ze srdce Podluží (to jsou úlně jiní lidi než na Hanáckém Slovácku ). U nás se to nedělalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tečka 20.6.2008 8:54

Fazula na husto,

Vida, odkud je ten recept. Já podobně vařím hrách, dochutím česnekem a maryjánkou, navrch smaženou cibulku, v podstatě hrachová kaše, ale ne tak pracná. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 20.6.2008 8:49

YGO:-o)

Vůbec netuším jaké to jídla tu vaříš, já se začetla a válela si tu smíchy, skvěle napsaný článek i se slovníkem  Díky  je mi teď nejméně o deset minut líp  P.S. na cecepty mrknu v klidu domova

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ejška 20.6.2008 8:47

Milá YGo,

děkuji Ti za krásné ránomiluji staré recepty a není týdne, abych něco podle nich neuvařilaoči mi zvlhly vzpomenouc si na dětství u babičky, kde se tradovalo. "Kdes bel? V Beteši. Co ti dali? Kel. Bel dobré? Bel." Babička byla veleznámá kuchařinka, vařívala na svatbách a mně zaučovala od malinka, tak si do dneška cením rad i ten kel vařím i s pečenýma vdolkama přesně podle bábí. Ty beleše taky dělávám, plackám na plotně říkáme pekáče a je pro mně z dětství nezapomenutelná vůně knedlíků s hruštičkama, hruštičky byly maličký, zlatý, dávaly se do knedle celý, ale dneska už na žádné zahradě v Bíteši nejsou, ale chleba má stále svůj ohlas

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Olčava 20.6.2008 8:40

Ufffffff

Ygo, napsalas to zase kouzelně, ale já si to budu muset přečíst a vychutnat ještě jednou asi až odpoledne... jsem se včera večer přejedla a je mi ňáko těžko, pohled na jakékoliv jídlo (i jen napsané) mi jaksi dělá nedobře... to sem tomu dala

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alex. 20.6.2008 8:09

YGO, díky

za nádherný článek. Nejenom nádherná moravština, ale ty recepty. Takhle nás živila moje babička, maminčina maminka,se kterou jsme žili za mého dětství. Starala se o domácnost, zatimco rodiče byli v práci a já ve škole. V pátek byl pro mne jídlový svátek, taktéž hustá fazulačka, nebo čočková a jako druhý chod, palačinky, buchty, beleše (s marmeládou nebo trnkami). Ach,  to byly dobroty. Přiznám se že je vařívám o sobotách a nedělích, neb jsem doma a mám na jejich přípravu čas a ještě si nadělám do foroty na týden. Miluji obyčejná jídla, proč by ne vždyť jsem na nich vyrostla. Ještě jednou dík-sliny se mi sbíhají na všechny dobroty, které jsi uvedla. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alča 20.6.2008 8:07

Milá YGO,

děkuji Ti moc! Přesto, že pocházím ze severu Moravy a rodný dům už dnes pro mě vlastně neexistuje, tak mi to moc připomnělo moje mládí - nejen ten jídelníček, ale i práce v hospodářství... Ještě jednou díky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alča 20.6.2008 8:01

Re: A jeste neco pro Pitryskovou

Milá Hano, mluvíš mi z duše! Když můj chlap zapěje (jeho oblíbená je V Zarazicách krajní dům), tak se okna třepou a když zpívá celá jejich rodina (bylo jich sedm sourozenců), tak se z toho sousedi vzpamatovávají týden. Stačí dodat jen to, že nejstarší se narodil svým rodičům v Louce... Rok po válce se pak přistěhovali na Zlatohorsko, kde už se narodil můj chlap, ale geny se nezapřou a do Louky jezdíme moc rádi. Rodina je i v blízkém okolí a jednou jsem chtěla zapátrat v rodinné historii - dozvěděla jsem se, že dědáček pocházeli z Kuželova. Tak jsme tam po prohlídce mlýna vlezli na hřbitov a připadala jsem si jako v rodinné hrobce - jiných jmen tam bylo opravdu jen velmi málo. Tak jsem to vzdala a možná někdy v důchodě budu pátrat v matrikách. Nedávno jsme viděli v televizi záběry z Horňáckého plesu, byli tam samozřejmě příbuzní (jsem moc pyšná na našeho mladého Peťu Galečkového, který má výtečnou cimbálovku) a najednou se na obrazovce objevil nějaký neznámý jmenovec. Ale ta podoba - celý strýc Jan! Tak jsme se shodli, že je to určitě nějaký vzdálený bratránek, a že je škoda, že nejsme v kontaktu - to by se, pane, zase o něco lepší zpívalo...Já sama nejsem odtamtud, ale mám tamní kraj moc ráda - je tam nádherná krajina a především úžasní, upřímní a dobrosrdeční lidé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bláža 20.6.2008 7:55

šporhelt

Toto slovo používá můj muž, i když pochází z Prahy, asi to slyšel v dětství, nevím :) Jinak YGO, čte se to jako poezie, to jsou krásná slova a je úplně jedno, že se jedná o recepty! :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 20.6.2008 7:38

bezmasá jídla

taky můžeme. A kupodivu nám nevadí občas ani ta sladká - a tak i žemlovka nebo šišky s mákem se u nás na jídelníčku občas vyskytují. A taková zapečená brokolice, nebo smažený květák či květákový mozeček.... já začínám mít na to všechno chuť.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana W 20.6.2008 5:18

A jeste neco pro Pitryskovou

Jak jsem koukala pred spanim na obrazky z Vrbice, tak se mi uplne naraz vybavilo jmeno te vesnice, kam jsme hodne casto jezdili, protoze nasi tam meli moc dobre zname. Nebyla to Blatnicka, ale Louka. Byla jsem na sebe nastvana cely tyden, ze mi to jmeno hned nevypadlo z hlavy. Stalo se to nejak neformalne zajezdnim mistem apatykaru z Olomouce a sireho okoli, protoze dcera mistniho vinare pana Kolacii pracovala s mamou na univerzite v Olomouci a nejak to do te Louky kongregovalo. Kdyz jsem dosahla veku tak 16 let, tak mne zacali brat s sebou. To jsem se pubertacka divila, jak sarmantni a rozverne rodice mam. Otec tam byl popularni, protoze ac po rodicich Stredocech narozeny na Sumave si tu Moravu moc zamiloval a byl tam doma.(Poturcenec horsi Turka) Moc pekne tata zpival a hlavne s chuti. Kdyz to pri vinku rozjeli, tak se otec a nejaci mistni zapreli o zada, aby nabrali silu to vyzpivat. Brali ho za svyho a kdyz tata zapel mohutnym hlasem "zalet sokol, bjely ftak, ku mojmu milemu", tak ani sklenene oko by nezustalo suche.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana W 20.6.2008 3:29

Jo, a jeste neco pro YGU

Tak jsem si konecne zagooglila tvou Vrbici - a- svete div se - byla jsem tam. Kdyz jsem videla ten obrazek rady sklepu pod kostelem, tak se mi v makovicce rozsvitilo. nekdy tak v 70. letech cestou na Slovensko jeden kolega udelal zajizdku a rikal mi, ze to musim videt. No a tak jsem to videla - ale jen jsme projeli....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana W 20.6.2008 2:13

teda YGO

Nejen ty recepty, ale i to nareci! To bramborove testo mi neco pripomnelo. Slesky (t.j. oboji "s" s hackama.) Shleshky To se to bramborove testo vyvalelo na valecek, z valecku se nakrajely male kousky, ktere se pak zasoulaly do ovalku tak asi 1 a pul cm v prumeru a asi 4 cm dlouhe. Zavarilo se to ve varici vode, posypalo mletym makem s cukrem a zalilo maslem  nebo sadlem. Varilo se to v patek - taky jsme byli v patek bezmasi. To byla dobrota! tak to zas nekdy musim zkusit - ale az zhubnem.

Ja se ted casto vracim k velmi starym a lidovym receptum. Protoze mne to zajima. Je to takova cesta casem zpatky. Prave jsme dojedli valassku kyselicu, akorat v ni nebyla klobasa, misto toho trochu oprazenych hub a krapetecek velmi dobre susene a jen malo uzene domaci slaniny od Pataka (Moravaka) z Atlanty, aby to zavonelo. Ja vim, ze prava kyselica houby nemela, ale kdyz ne uzenina, tak aspon neco na chut. Nase dieta casto spociva z kulajdy (jen nepatrne zaklochtane a misto smetany 1% mleko, zato hodne kopru, a ztracene vajicko, v posledni dobe cesnecky dle Xerxove, a velmi casto vychodoslovenske kapustnice podle Dede, coz bylo v uprvne prvnim Mlsotniku, a velmi ji doporucuju. Ale vyloucim z toho klobasu, pripadne dam kureci klobasu, coz vubec neni spatne - neni to teda uzene, ale je to maso. Pro zauzenou chut mame tekutou uzenou prichut. Nechci vedet, co v tom je, ale par kapek na talir staci a iluzi to udela. A ten Chet tohle vsechno ji a rad. A naprosto miluje halusky a strapacky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek