Topinky jsou ohromě vděčné jídlo. Jen málokdy jsou pracné a vyřeší to věčnou otázku kam s ním - tedy s tvrdnoucím chlebem. Hrozně nemám ráda, když se plýtvá jídlem a sousedovy slepice přece jenom nemohu donekonečna přecpávat. Ostatně - stejně mají radši rohlíky.

Klasické topinky jím od takového mala, že tam snad ani moje paměť nasahá. Důvod je vcelku jednoduchý. Odjakživa jsme jezdili k babičce do Krkonoš a tam se na kamnech vždycky opékaly topinky. Na fakt, že je možné je udělat i na oleji, jsem přišla až mnohem později.

Takže základní topinky jsou podle mne ty opečené na sucho na kamnech, potřené na hrubo česnekem (celým stroužkem se jezdí po topince - nelisuje se) a s máslem. Sice vím ledacos o zdravé stravě a cholesterolu, ale mazat topinky margarínem mi připadá jako rouhání a navíc mi to nechutná.

Výroba dobré topinky ale není úplně jednoduchá. Pokud jsou kamna moc rozpálená, spálí se povrch a vnitřek je nepropečený. Pokud v kamnech pomaloučku hoří velké poleno z tvrdého dřeva (u nás běžný stav), budou topinky spíš vysušené než opečené a určitě nebudou mít tu očekávanou voňavou chlebovou kůrčičku. Správně opečenou topinku poznáte podle zdravě opálené barvy a odpovídající drsnosti. To neznamená, že by se na vás opečený chléb nějak drsně obořil, ale jde na něm skvěle roztírat stroužek česneku. Česnekuje se z obou stran, máslo se dává jen na jednu...:))

Druhý typ topinek, u nás v rodině velmi oblíbený, se obvykle nazývá "ty červené". Již z názvu je zřejmé, že se na ně patlá nějaká pomazánka. Náš typ je velmi jednoduchý: koupíte si konzervu "Ďábelské tousty - směs na topinky" a jeden aspoň 200g rajský protlak. Sáhnete pro paličku česneku a připravujete ve chvíli, kdy se vám po ledničce povalují zbytky různých sýrů (nebo nějaký koupíte...:))

Samotné Ďábelské tousty mi nechutnají. Mají podle mně takovou vulgární chuť. Ale ten protlak a několik prolisovaných stroužků česneku (Marek začíná na pěti stroužcích, pokud jsou velké) s jejich chutí udělá divy. Míchám to obvykle širokým mazacím nožem, kterým posléze mažu tolik krajíců, na kolik pomazánka vystačí. Nemusím se bát, že by něco zbylo...

Už když je mažu, tak si připravím plech, nebo mřížku a plech dám pod ni. Zapnu troubu asi na 180 stupňů, nejlépe na horký vzduch. (Normální pečení také nevadí, jen to déle trvá)

Na chleby s pomazánkou potom přidám sýr. Je úplně jedno jaký, jen musím varovat před plátkovým. Rozpeče se a když potom topinku jíte, tak se stáhne celý a popálí vám pusu. Pikantní je nadrobená niva, bezvadný je sušený parmazán, ale k zahození nejsou ani kousky taveňáku. Fajnšmekr je může ještě posypat mletým kořením Česnek-Chilli (mlýnky od Vitany). Takto připravené topinky se dají na chvíli péct do trouby. Pozor, je třeba je hlídat, protože se jim rády připalují kraje. Hotové se naservírují na talíře a uskočí se stranou. Strávníci se totiž po nich nevybíravě vrhají...:))

Jako poslední zmíním vaječné topinky. Jsou také dobré, ale dělají se na oleji, takže jsou mírně náročnější na svědomí strážců zdravé stravy. Příprava je jednoduchá: do talíře rozklepnete 2-4 vejce, rozšleháte vidličkou a přidáte obligátní prolisovaný česnek. Hodně! Pečením ve vajíčku ztrácí na chuti i na vůni, takže když ho dáte málo, tak ani nepoznáte, že tam nějaký je. Množství vajec na počet krajíců se těžko odhaduje - liší se to hodně podle chleba, zda je měkký nebo ztvrdlý, jak jsou chleby velké apod. Orientačně - při průměrně velkých vejcích i chlebu je to na dvě vejce asi pět krajíců.

Na pánvi si rozehřejete olej, krajíce chleba obalíte ve vajíčku s česnekem a dáte péct. Tu stranu, která je zrovna navrch ještě posypete nahrubo namletým pepřem z mlýnku. Potom otočíte a opečete z druhé strany.

Mezi tím je dobré zaměstnat pomocníka krájením zeleniny. Na hotové topinky by měla přijít vždy hořčice a nakrájená syrová cibule. Potom záleží na vašich chutích i možnostech. Dá se použít jakákoliv čerstvá zelenina - rajčata, papriky, ředkvičky, okurky, najemno nakrájené čínské zelí... fantazii se meze nekladou. Nebo sáhnete pro kyselé okurky a nakládanou kapii. To sice není zdaleka tak zdravé, ale moc dobré!

Společným jmenovatelem všech druhů topinek je pikantnost, maličko obtížnější stravitelnost, jistá záludnost (topinek vždycky sníte mnohem víc, než normálního chleba) a velké množství používaného česneku dělá problémy při svádění (doporučuje se partnera na topinky přizvat - potom si toho už nevšimnete...:)).

Takže dobou chuť!

PS: Doufám, že vás první Mlsotník nezklamal. Čekám na vaše příspěvky a předem se těším. Zatím mu vyhradíme pátek, ale pokud mě zavalíte příběhy s recepty, můžeme ho zařazovat i častěji. Ráda bych upozornila, že nejde o literaturu, ale o společné mlsání. Takže žádné výmluvy na trojku ze slohu neberu...:))