FOTOČLÁNEK: Na písečné pláži
V pondělí 24. února bylo i v okolí Brna tak nádherně, že jsme vyrazili s pánečkem a Ajvinou na Brněnskou přehradu. Zajeli jsme na Kozí Horku, nikde nikdo, sluníčko svítilo sice šikmé, ale už celkem vydatné. Byl jeden z mála nádherných slunečných dnů letošní zimy. Páneček poslední dobou svůj foťák nebere, spoléhá se na mobil, ale také se stále ukazuje, že se na foťák v mobilu nedá spolehnout (např.chybí antiklepka), a tak mnoho fotek nevyšlo. Pokud je takové počasí jako bylo tento den, je hřích nechat foťák zahálet.
Přehrada je hodně odpuštěná, vodohospodáři si udělali od podzimu retenční prostor v očekávání jarních vodních přívalů. Jako obvykle, v přírodě je všechno jinak, sníh nebyl a není na horním toku Svratky a jejich přítocích na Vysočině. Pokud nebude pršet, tak nevím, zda je možné nádrž do horkých letních měsíců opět naplnit. I tady jsou vidět nepříjemné důsledky letošní zimy nezimy.
Ale na druhou stranu, k naší radosti, jsme se mohli projít po hezkých písečných plážích v místech, která jsou jinak pod vodou. Pláže jsou čisté, bez odpadků, což jednoho velmi potěší. Objekty různých občerstvení a hospůdek, které od jara do podzimu kypí bujarým životem, jsou v tuto dobu, koncem února, opuštěné a bez života. Stejně tak i půjčovna loděk, okolo které jsme procházeli. Jenom racci vesele poletují a pokřikují. Travnaté břehy se zelenají a koruny bezlistých stromů tvoří na pozadí bezmračného modrého nebe grafické obrazce.
Nejvíc se mi líbilo bezlidno, asi jako každému pejskaři, protože nás v sezóně u různých vodních nádrží vyhazují. Však i tady se na přístupových cestách skví tabulky, že vstup se psem je zakázaný. Nádherné počasí zlákalo Ajvinku k brodění a běhání z vody na pláž a zpět. Napřed se sice trošku lekala vlnek šplouchající o písek, ale nakonec zvědavost zvítězila. Tak rozlehlou vodní hladinu ještě neviděla. To se nedá srovnat s malými rybníčky či tůňkami na potocích, kde se tak ráda šplouchá nebo si i zaplave.
Nebude trvat dlouho a travnaté palouky znovu oživnou výskotem dětí, řevem muziky z hospůdek, jekotem sportující mládeže, hukotem lodních motorů přehradní flotily, přepravující cestující z jednoho konce přehrady na druhý. Ale nyní, nyní je tady skoro ráj. Je to prostě náš brněnské prýgl.
A tady je album :