Konečně nastalo pořádné tání. Na jednu stranu je člověk rád, že sníh mizí, na druhou by si už zase stěžoval - té vody! A nejen vody. Letos se aspoň tady v Podkrkonoší sešla ne vždy se vyskytující kombinace vysoké vrstvy sněhu a hodně teplého vzduchu. A výsledek? Parádní mlhy.

Mlhy husté jako mléko se válely po krajině v mnoha různých vrstvách. Někde byly tažené jako závoje jenom těsně nad zemí, jinde zahalily svět až po vrcholky věkovitých smrků. Cožpak o to, byla to poetická podívaná podněcující fantazii - pokud ovšem člověk neseděl v autě.

Řeknete si, no a co, mlhy jsou a budou. Jenže u nás ty mlhy začaly někdy v neděli a vydržely do středečního rána. Byly vražedné - vím o čem mluvím. V úterý večer jsem jela směrem k Babiččinu údolí a chvílemi jsem se na té chronicky známé cestě ztrácela. Proč o tom vlastně píšu?

On se totiž v noci na neděli změnil čas na letní a přestala platit povinnost aut svítit i ve dne. A jako obvykle si to celá řada řidičů vyložila tak, že svítit se prostě nemusí. Je jedno, jestli je liják, šero nebo mlha, tito jedinci se konečně mohou vzbouřit proti nevítanému nařízení a nesvítí. Nařízení hovořící o svícení v době snížené viditelnosti okatě ignorují, stejně jako zdravý rozum.

Je mi vcelku jedno, co se stane na silnici jim, problém je v tom se s nimi nepotkat. Když se proti vám na uzoučké silnici třetí třídy (jiné tu vesměs nejsou) z mlhy vyřítí černý fantom se zhasnutými světly, je to v lepším případě jenom o leknutí. Dávat potom v našich serpentinách přednost neviditelným vozidlům je skutečně o nervy. O setkání s těmito hrdiny na silnicích vyšších tříd už ani nemluvím.

Vím, že lamentování je zbytečné - děje se to každý rok a snad to vyřeší nová vyhláška. Otázka je, proč čekat na vyhlášku? Vždyť svícení za snížené viditelnosti je přece v zájmu každého a není to žádná buzerace. Proč tedy tolik řidičů nesvítí? Že by si té mlhy nebo lijáku nevšimli? Zapomněli? A proč je jich vždy nejvíc zrovna po změně času?

Nevím. A tak mi nezbude, než se ještě nějaký ten měsíc plížit po cestách s ostražitostí Apače na válečné stezce a za špatného počasí hlídat nesvítící fantomy. Oni si starosti dělat nemusejí - mně totiž uvidí...