22.9.2020 | Svátek má Darina


AUSTRÁLIE: Přišla zima 2020.

12.5.2020

Po minulém ohnivém létu a následujících deších a záplavách přišel letošní nástup zimy jaksi náhle.

30. dubna odpoledne nám zde začalo značně funět. Vichr ne tak ledajaký, ale ledový expres přímo z Antarktidy, a tak na 1. máje se horské oblasti Klokánie ocitly pod prvním letošním sněhem.

Na zdejší sezónní větry, které obvykle dují v zimě, tedy v červenci a srpnu, je ještě brzy, ale od 1. května pilně přitápíme novou klimatizací.

Při nedávné bouřce uhodil dobře živený blesk do stožáru vysokého napětí, který se tyčí na sousedově zahradě, až nám následná tlaková vlna málem vysklila okna. Náš pes Max z toho dostal kopřivku a zalezl si do sprchového koutu, kde se cítí bezpečně. Nu a při této události nám umřela velkoplošná TV, kterou před půldruhým rokem dostala má žena Míla k vánocům od našich dětí, a klimatizace, kterou Míla dostala pro změnu ode mne k 60. narozkám, tedy již před 18 lety. Obé nám zaplatila naše pojišťovna na domeček a jeho obsah, a tak nyní máme moderní, úspornější, daleko tišší a výkonnější klimatizaci a větší (úhlopříčka 140 cm) 4K chytrou TV.

Ale zpět ke zmíněné zimě. Zdejší zima je zpravidla ve znamení dujících vichrů teploty nevysoké a ničivé síle příslovečné. Proto také v malebné knížečce lidových povídaček bílých osadníků od Dala Stivense, „Kamenáč Bill“ jedna sluje názvem „Krajina velkých větrů“. V této sbírce povídaček jsou jazykem hodným barona Prášila malebně zobrazeny přírodní úkazy v Klokánii, které na bílé osadníky učinily hluboký dojem. Tato útlá knížečka deseti povídaček vyšla v českém překladu v roce 1963 a byla mně tehdy darována od jedné lepé horolezkyně, netušící, že za 5 let se v domovině těchto kouzelných povídaček octnu. ( https://www.databazeknih.cz/knihy/kamenac-bill-81366 )

Takže letos, 30. dubna, začalo dout jako o závod, teplota u nás klesla pod 10 °C a ve Sněžných horách se začal sypat letošní první sníh. Jak ta hrůza probíhala, nám ukazují isobary na obrázku č. 2 (viz níže album na Rajčeti). Čím jsou hustější, tedy blíže u sebe, tím je vítr prudší a tento navíc přinesl spousty vlhkosti, kterou nasbíral nad oceánem mezi Antarktidou a Austrálií, která nad pevninou Klokánie spadla jako déšť a ve vyšších polohách první letošní sníh. 1. máj tak byl ve znamení zimního dne s vichrem klátícím stromy, různé sloupy a beroucím kdejakou špatně zabezpečenou střechu. Do dneška stačilo ve vyšších polohách napadnout přes 65 cm sněhu, jak je vidět na web kamerách z těchto končin ( https://www.perisher.com.au/reports-cams/cams#Xv8 )

Takže už 4 dny přitápíme a vítr se pomalu uklidňuje. Výpadky elektřiny se nás netýkají, už déle jak rok máme vlastní baterii, která v případě výpadku sítě zásobuje domeček potřebnou elektřinou, a tak o výpadcích se dovíme jen díky aplikaci na chytrém telefonu.

Doufám, že se brzo opět oteplí a letošní zima nebude studená a dlouhá. Jinak bych se musel přemístit zhruba 1000 km na sever, kde je zdejší zima přívětivější. Ostatně tak činí četní okolní penzisté, kteří zimu zrovna nemusí.

Psáno 4/5/2020.

Obrázky si můžete prohlédnout přímo zde na Rajčeti.